Čeští broadcastři by si přáli elektronické měření poslechovosti. Vesměs ale dodávají, že by takové měření stálo příliš mnoho peněz a současný Mediaprojekt ve stávající podobě v podstatě dostačuje. Vyplývá to z malého průzkumu, který mezi českými broadcastery provedl server RadioTV.
„Moc bych si to přál. Ono se to ale zatím jen zkouší a jen ve Švýcarsku a v Británii. Není dostatek přístrojů a i kdyby byl, výzkum by stál víc než televizní peoplemetry, protože je u rozhlasu třeba kvalitně měřit regiony. V rozhlase se však v reklamě utratí 7x méně,“ komentuje elektronické měření člověk z nejpovolanějších – prezident APSV Michal Zelenka.
Podle Mediaprojektu se nedá programovat
Podle Mediaprojektu se nedá programovat! To je asi nejčastější výtka, kterou na něj broadcasteři směřují, i když celková čísla poslechovosti uznávají. „Konkrétní výsledky Mediaprojektu uznávám. Jeho čísla jsou však validní jen v základních ukazatelích o denní poslechovosti a podílu na trhu, ale nedá se podle nich programovat ani nejposlouchanější stanice. Elektronické měření bych preferoval, ale zatím je tak drahé, že s výjimkou zkušebního provozu ve Švýcarsku a USA nefunguje ani na západě,“ říká ředitel ČRo 1 Alexandr Pícha.
Jeho kolegové z regionálních studií mají podobný názor. Šéfredaktor jihlavského Regionu Ondřej Nováček uznává, že Mediaprojekt je v současnosti pro rádia tím nejlepším empirickým pomocníkem. „Elektronické měření poslechovosti je nesrovnatelně rychlejší, operativnější, ale také dražší. Touto otázkou si ale ještě minimálně pár let nemusíme příliš lámat hlavu.“ O něco razantnější je
šéfredaktor ČRo Pardubice Martin Kolovratník, který s Mediaprojektem příliš spokojen není. „Volil bych elektronické měření. Uvidíme, jaké změny (jestli vůbec nějaké budou) přinese nová metodika. Každopádně současná možá chybovost je velká a rádia často pracují se špatnými čísly.“
Mediaprojekt ukazuje trendy
Poměrně pozitivně reagovali na kvalitu Mediaprojektu oslovení zástupci pražských stanic. „Samozřejmě, že nejideálnější měření by bylo peoplemetrové, ale neumím si představit, že by se našly subjekty, které by takový výzkum zaplatily. Proto je Mediaprojekt současné i budoucí umění možného,“ říká ředitel Country Radia Jan Zilvar. Ještě spokojenější je Lenka Wienerová z Radia 1. „Vítáme jakékoliv měření poslechovosti, které je schopno přijít s validními výsledky, Mediaprojekt bereme jako poměrně spolehlivý ukazatel trendů poslechovosti.“
Z regionů ovšem zaznívají pesimističtější názory. „Jde o to, o kolik by byl dražší. Vzhledem k tomu, že jsme ‚malé‘ rádio, s výsledky, resp. metodikou být spokojen nemohu. Samozřejmě mám na mysli hlavně ‚statistickou‘ chybu,“ komentuje Mediaprojekt Jaroslav Denemark z píseckého Radia Prácheň. Ředitel Kiss Publikum Zdeněk Jurásek pak přidává jeden velmi obvyklý názor. „Elektronické měření by bylo určitě spravedlivější. Co se týká Mediaprojektu: Když má naše stanice dobrá čísla, tak mi Mediaprojekt nevadí. Když však v číslech jdeme dolů, stává se jedním z hlavních viníků.“
Celoplošky chtějí změnu nejvíce
Podle očekávání prosazují změnu na elektronické měření ekonomicky nejsilnější celoplošné stanice. Prezident ED ČR Michel Fleischmann s Mediaprojektem spokojen není a volil by elektronické měření, i on ale uznává problém ufinancovatelnosti. „Jsem přesvědčen, že na něj jednou dojde, otázka je, kdy. Zatím je takový projekt finančně pro rádia, a nejen v této zemi, neúnosný.“ Nejjasněji se nakonec vyjádřil generální ředitel Radia Impuls Jiří Hrabák. „Určitě bych dal přednost elekronickému měření, i s vědomím daleko vyšší ceny.“
