Kritika ranního vysílání křesťanského Radia Proglas vyvolala nebývalé množství ohlasů, jeden z nich pochází přímo z Radia Proglas, své stanovisko k článku Ráno na rádiu … Proglas nám zaslal hudební šéf Radia Proglas Milan Tesař.
Vážený pane,
přečetl jsem si Váš článek na www.radia.cz. Protože se mne (jako člověka, který na Radiu Proglas vybírá hudbu) ve velké míře týká a protože je plný záhadně vykonstruovaných a v důsledku nepravdivých informací, rozhodl jsem se reagovat.
- Už z pseudoironického úvodu („Dopustil jsem se v noci několika velmi příjemných hříchů, a tak jsem si říkal, že bych to měl nějak vykoupit. Modlitbu žádnou neznám, a tak mě napadlo, že by to mohl spravit poslech křesťansky orientovaného rádia. Příště se radši naučím modlitbu, s hřešením asi nepřestanu.“) musí být čtenáři jasné, jaké stanovisko asi zaujmete. Pokud tedy váš článek měl být recenzí (viz závěrečné hodnocení), v žádném případě jím není. Sám na sebe prozrazujete, že budete hodnotit především na základě předsudků a ne na základě poslechu.
- V celém svém článku se prezentujete jako absolutní ignorant české i světové hudební scény. Pravděpodobně znáte to, co se hraje na jiných rádiích. Na vše ostatní lepíte nálepky „duchovní téma“, ačkoli ve sledovaném období nezazněla na Radiu Proglas ANI JEDNA duchovně laděná píseň. Jan namátkou: ona zpěvačka, jejíž projev označujete jako „mdlý popík ze zahraničí s táhle vyjící zpěvačkou, zřejmě v náboženském vytržení“ se jmenuje Sophie B. Hawkins, ve Spojených státech úspěšně boduje v hitparádách a u nás má pouze tu smůlu, že ji nemá v distribuci žádná firma z „velké pětky“. Pokud neumíte anglicky, nepředstírejte čtenářům, že víte, o čem zpěvačka zpívá (o Bohu ta píseň opravdu není). Onen folkař, který předváděl „patetickou slovenskou recitaci na duchovní téma (jak jinak)“ se jmenuje Pavol Hammel. Vzhledem k tomu, že jde o jednoho z nejpopulárnějších slovenských zpěváků všech dob, jako odborník na rozhlasové vysílání byste ho podle hlasu snad poznat mohl. Nebo je to na vás už moc oldies?
- Všechny písničky v jedné hodině se vám zdály stejné (nebo podobné). Och, kdyby to Kučerovce, naši možná nejpopulárnější kapelu 50. let, napadlo, že budou znít stejně jako Anna K. (Kučerovci zpívali onu píseň Hookila a Anna K. skladbu Pode mnou, kterou jste charakterizoval slovy: „Snad by se mohla jmenovat Neřeknou“ – není to hold singl, a tak ji samozřejmě neznáte. Ale tu zpěvačku, Annu K., jste už asi někdy slyšel, že???)
- Změna stylu po zprávách: Raio Proglas se snaží prezentovat zajímavou muziku různých žánrů, tedy i country, o kterém se raději téměř nevyjadřujete, protože je to pro vás moc tenký led. Pokud bych míchal různé styly bezprostředně za sebou, vytknete našemu vysílání, že je roztříštěné. Takto chvíli vysíláme klidnější pop, chvíli country. Ale to je pro vás moc razantní přechod – asi zůstáváte někde v 70. letech, kdy se žánry ještě striktně rozlišovaly. Zajeďte si na nějaký „folkový“ festival, kde za sebou vystupují bluegrassová kapela, Vladimír Mišík a třeba Lojzo a posluchačům se to líbí.
- To, že se ráno MUSÍ hrát rychlá hudba, je mýtus. To, že ostatní rádia hrají tuc-tuc-tuc neznamená, že tak bude hrát i Proglas, který se profiluje jako „klidné rádio“. Snažíme se hrát pro lidi, kteří si chtějí poslechnout hudbu a nehledají náhradu za budík.
- Poslední poznámka není ani tak pro Vás jako spíše pro ty, kteří diskutují „pod článkem“. Pracuji v Radiu Proglas pět a půl roku. Za tu dobu si stále myslím, že se snažím v první řadě pomáhat hudbě (a také neznámým interpretům, tím, že je zařazuji do playlistů po bok známých hvězd). Žádné postranní úmysly nemám – právě na rozdíl od spousty komerčních rádií, kde spotřební hudba opravdu slouží pouze k nalákaní posluchačů k poslechu reklam.
Závěrem: Váš článek mohl být zajímavý a i my z Radia Proglas jsme se z něho v mnohém mohli poučit. Jistě byla spousta Vašich postřehů pravdivá a – podána jinak – byla by mohla sloužit ke zlepšení. Bohužel jste se projevil jako naprostý amatér, který nejen že nezná základní interprety české a slovenské hudby, v anglickém textu slyší něco, co v něm není ani náhodou, neumí se odpoutat od předsudků a od mýtů, které u nás několik let budují komerční rádia.
S pozdravem
Milan Tesař, Radio Proglas