Na krátkých vlnách můžeme češtinu zaslechnout už jen zřídka. Česky se vysílá například z Pekingu. A také z Říma. I když význam zahraničního vysílání k lítosti těch, kdo se na něm podílejí v době internetu upadá, stále se ještě dá naladit řada zajímavých stanic. Dnes se proto podíváme právě na italskou veřejnoprávní instituci RAI, která vysílá na KV i v češtině.
Itálie byla jednou z prvních zemí, která ve třicátých letech zavedla vysílání do zahraničí. Už 1. července 1930 byl v Prato Smeraldo nedaleko Říma slavnostně uveden do provozu první italský vysílač pro pásmo krátkých vln. O jeho zřízení se zasadil vynálezce rozhlasu Guglielmo Marconi. O čtyři roky později se spustily další dva vysílače. Program se tak dostal až do Severní Ameriky, pro kterou se vysílalo v angličtině. V roce 1935 se začalo vysílat pro Jižní Ameriku a to v italštině, portugalštině a španělštině. V roce 1936 si italský rozhlas už mohli poslechnout i posluchači ve východní Africe a na Dálném Východě. Po úpravě vysílačů v roce 1937 odstartovalo i vysílání pro Balkán a Evropu.
Přibyly tak další jazyky. Například němčina, čeština nebo polština. Přesto ale zůstávalo i nadále důležitým úkolem zajistit spojení s krajany, kteří se vystěhovali z Itálie pryč do světa. Když začala válka, začalo přibírat na významu i vysílání pro velké mocnosti jako Francii, Německo, Holandsko, USA a Sovětský svaz.
Po podepsání příměří 8. září 1943 bylo vysílání na krátkých vlnách zastaveno. S jeho obnovou se začalo až 3. září 1946. Ve vysílání se objevil zpravodajský bulletin v angličtině, italštině, francouzštině, portugalštině a španělštině. Vysílání bylo pomalu obnovováno. Ve většině jazyků se vysílání plně obnovilo 7. listopadu 1948. Nechyběl tu ani český a slovenský program. V češtině a slovenštině vysílá RAI do dnes. Na Radiožurnálu občas přináší zprávy z Itálie redaktorka české redakce RAI Vědunka Lunardi.
Nyní se vysílá v těchto jazycích: Albánštině, arabštině, bulharštině, chorvatštině, češtině, dánštině, angličtině, esperantu, francouzštině, němčině, řečtině, maďarštině, italštině, litevštině, polštině, portugalštině, rumunštině, srbštině, ruštině, slovinštině, slovenštině, turečtině, ukrajinštině, somálštině, švédštině a španělštině. Nabídka opravdu bohatá. Celkem 26 jazyků.
V češtině se vysílá každý den v 18.10 UTC (20.10 SELČ, 19.10 SEČ) a ve 22.35 UTC (0.35 SELČ, 23.35 SEČ). Kromě krátkých vln se signál šíří též analogově přes družici Hot Bird VI jako zvuková stopa připojená k signálu televizní stanice Rai due. Vysílání se do světa dostává samozřejmě i po internetu. Na webu www.raiinternational.rai.it je také mapka pokrytí s frekvencemi, na kterých se vysílá.
Ještě se vraťme k historii. Po válce spadalo zahraniční vysílání pod Úřad vlády. Teprve v roce 1962 ho začal zajišťovat veřejnoprávní rozhlas RAI. Díky tomu se mohlo zbavit značné oficiálnosti a také určitých propagandistických rysů. Jak se píše na webu zahraničního vysílání: „stalo se informačním zdrojem beroucím zřetel na všechny aspekty života demokratické Italské Republiky.“ V roce 1975 byl ustaveno ředitelství pro zahraniční vysílání, které později splynulo s novým televizním programem Rai International, který je také určen pro diváky mimo italské území.
Televizní program Rai Interantional má několik mutací. Ty se liší například v technických standardech. Pro Ameriku je kupříkladu potřeba vysílat v normě NTSC. Toto vysílání je dostupné v nabídkách různých distributorů přes satelit nebo po kabelu téměř po celém světě. Na už zmiňovaných stránkách zahraničního vysílání, které pojednávají jak o rozhlase tak o televizi, je i návod, jak se vyznat v programu, ve kterém je uváděn čas vysílání v Itálii.
