V současné době je různorodost českých rozhlasových stanic na velmi špatné úrovni. V České Republice v současné době vysílají zejména radia hudební, nebo jak si říkají, hudebně-zpravodajská.V současné době je různorodost českých rozhlasových stanic na velmi špatné úrovni. V České Republice v současné době vysílají zejména radia hudební, nebo jak si říkají, hudebně-zpravodajská.
V Praze je v současné době 6 radií vysílajících stejný hudební žánr. Ten se skrývá pod slovíčkem POP. Všechna vysílají v celou hodinu dvouminutové zprávy a pak jen hudbu, hudbu a hudbu. Spousta z nich žije z ruky do huby, což se podepisuje na jejich programu. Vysílacím jazykem všech stanic je čeština, což je vzhledem k našemu budoucímu vstupu do evropských struktur v podstatě katastrofa.V Praze můžete z cizojazyčných stanic naladit pouze RFI (Radio France International) a ve ve velkých českých městech BBC World Service. To jsou však stanice celosvětově zaměřené. Například v Rakousku vysílá v angličtině celoplošné Radio BDR (Blue Danube Radio) spadající pod statní rozhlas ORF. V Německu a především v zemích Beneluxu nebo v Dánsku, je anglicky nebo francouzsky vysílajících stanic daleko větší počet a je to bráno jako úplná samodřejmost.
Oživení z monotónosti lokálních hudebních stanic můžeme nalézt na 3 programech státního rozhlasu. Na Českém Rozhlase ale asi budete těžko hledat něco zábavného. Naprostá většina posluchačů je starší 30 let. Čím vyšší věk, tím větší poslechovost. To platí zejména u ČRo 2. Mluvený projev ve zpravodajství ČRo je v podstatě stejný již 75
let. I mrtvola má živější hlas než některý redaktoři ČRo.
Ten kdo má na radio jen trochu větší požadavky, ten si musí zakoupit satelitní přijímač, nejlépe digitální, mít doma internet nebo mít pořádnou anténu na příjem stanic z Rakouska či Německa. Nejlepším řešením je pravděpodobně investovat do koupě levnějšího satelitu a namířit ho na Astru či Hotbird, na dvě nejsledovanější evropské družice. A hned máte doma desítky či stovky rádií v mnoha světových jazycích.
