Obě celoplošné soukromé rozhlasové stanice mají problém s reklamou na Nedělní Blesk. Poté co si vydavatel konkurenčního nedělníku u regulátora stěžoval, začala RRTV prošetřovat, zda tyto stanice nevysílají klamavou reklamu. Jádrem sporu je reklamní slogan ‚Nedělní Blesk – jediné, co se dá číst v neděli‘.
Na svém 22. zasedání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila správní řízení s Frekvencí 1, a.s., LONDA, spol. s r.o. a zadavatelem reklamy Ringier ČR, a.s. pro možné porušení zákona č. 40/1995 Sb. v platném znění a vyzvala zadavatele a šiřitele reklamy k vyjádření, píše se v zápisu z tohoto zasedání.
Další podrobnosti přináší Pavel Barák z úřadu RRTV: „Dne 9. listopadu 2004 obdržela Rada podnět společnosti Mediacop, s.r.o., která je vydavatelem deníku Nedělní svět (a také např. týdeníku Týden – pozn. redakce), k zahájení správního řízení podle zákona č. 40/1995 Sb.“
Podle Mediacopu je v rozhlasovém vysílání radia Frekvence 1 a vysílání Radia Impuls je od srpna 2004 šířena reklama na deník Nedělní Blesk, přičemž tato reklama obsahuje tvrzení: „Nedělní Blesk – jediné, co se dá číst v neděli“. Obdobná reklama je šířena i v deníku Sport, jehož vydavatel je rovněž spol. Ringier ČR, a.s.
V této souvislosti se Mediacop obrátil na vydavatele Nedělního Blesku, spol. Ringier ČR, a.s. s výzvou, aby se zdržela dalšího šíření tohoto tvrzení či tvrzení obdobných, neboť příslušné tvrzení je možné vykládat tak, že v neděli nevychází žádný jiný periodický tisk, nebo že kvalita ostatního nedělního periodického tisk je taková, že se nedá číst.
„Společnost Ringier ČR, a.s. však na výzvu nereagovala. Předmětná rozhlasová reklama je dle názoru oznamovatele zjevně v rozporu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. c) a § 3 zákona č. 40/1995 Sb., tj. považuje ji za reklamu klamavou,“ říká dále Barák.
„Podle ustanovení § 45 obchodního zákoníku se za klamavou reklamu považuje šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů,“ vysvětlil Barák výklad dotyčného paragrafu.
