Stodenní lhůta hájení nových pražských rádií je pryč, takže po recenzi hodiny ranního vysílání od našeho externího spolupracovníka je na čase provést komplexnější zhodnocení. Přineslo Radio Beat do pražského éteru tolik žádané osvěžení? Splnili žadatelé všechny sliby, které dali Radě na veřejných slyšeních? A jaké budou v srpnu první výsledky poslechovosti?
Pod křídly sítě Kiss
Aniž bych chtěl snižovat schopnosti Karla Kasala, který licenci na rockové rádio v ostré konkurenci vybojoval, nebýt Kissu, Radio Beat by dnes nebylo tam, kde je. Po několika měsících, kdy o rockovém projektu nebylo ani vidu ani slechu, se do věci vložil Kiss, odkoupil 34% procent licencované společnosti a během pár týdnů postavil nové rádio. 1. ledna tak Beat mohl vstoupit do éteru jako jednoznačně nejlépe připravený ze všech tří nových projektů.
Kiss zajistil Beatu prostory ve svém rozhlasovém domě na Říčanské, Kiss dodal moderátory, Kiss se postaral o techniku a programový šéf Kissu Martin Hroch dal vše do pohybu. A jakkoliv má Kiss v současnosti problémy se svými mimopražskými rádii, které oscilují od nejnovějších po největší hity, v případě Beatu využil svých zkušeností a postavil dobré rádio. Potvrzují to názory ja laické, tak i odborné veřejnosti.
První rockové rádio v Praze
Muzika je bezesporu to hlavní, čím Radio Beat boduje. Formát Classic Rock v Praze dosud chyběl a posluchači jej přijali s nadšením. Hudební směs Beatu je postavena na největší klasice šedesátých a sedmdesátých let, ze stěžejních kapel jmenujme Pink Floyd, Beatles, Dire Straits, Police nebo Rolling Stones. Beat se ale nevyhýbá ani novější muzice a své místo má tradičně i česká hudba, která by snad takový prostor mít nemusela. Pro ortodoxní rockery samozřejmě není ani tento formát ideální a hudební redaktor by jistě našel v historii pár dalších kousků pro rozšíření playlistu, ale pro uvedení rádia na trh a nalákání posluchačů je užší playlist nutný.
Mluvené slovo má na Beatu pouze okrajovou funkci a je tomu tak správně. Stručné zpravodajství, počasí, pár dopravních informací a dva tři vstupy do hodiny věnované muzice. Vážnější výtku mám snad jen k dopolednímu Beatu, kdy povídání Jakuba Alexy, reklamy a zpravodajství často dávalo dohromady deset minut mluveného slova v kuse a to je hodně.
Rada může být spokojena
Majitel Radia Beat Karel Kasal na veřejných slyšeních mluvil málo a moc toho nenasliboval. To co slíbil, ale Beat zatím plní, ve vysílání najdeme speciálně formátované hodiny a dokonce i hudební publicistiku. V pondělí můžete slyšet Hudební pokladnici šefredaktora Rock a Popu Vojtěcha Lindura, ve středu Uši rádia Beat, kde muzikanti navzájem hodnotí muziku svých kolegů, v pátek pořad Rock žije dál s rockem posledních let a v neděli např. čtyřhodinové pásmo Hard and Heavy.
Celoplošná reklama?
Nejvážnější slabinou Beatu je zatím jeho vlastní propagace.
Na internetové adrese www.radiobeat.cz je dodnes pouze logo, adresa a odkaz na živé vysílání, což je hodně za schopnostmi Kissu, jehož rádia vždy měla jedny z nejlepších prezentací.
Co se týče billboardů a venkovní reklamy, tak v tomto směru je Beat jasně válcován konkurenčním Radiem Olympic, které taktéž míří na rockové posluchače, i když s méně vyhraněným formátem. Ačkoliv v případě vyhraněné stanice jako je Beat dobře funguje tzv. reklamní metoda šuškandy, kdy si podobně orientovaní lidé rádio navzájem doporučují, Beat by měl být více vidět. A nemyslím si, že nejlepší cestou jsou reklamní spoty na celoplošné České televizi, které jste mohli v posledních týdnech vídat.
I přes tyto nedostatky je jisté, že Beat zaplnil díru na trhu a lidé o něm ví, což by se mělo odrazit v průzkumech poslechovosti. První čísla o poslechovosti Radia Beat budeme mít k dispozici začátkem srpna, kdy bude zveřejněn Mediaprojekt za první pololetí. Troufám si odhadnout, že se Beat vyšplhá přes 30 tisíc posluchačů denně, což by byl bezesporu úspěch.
