Zatímco v České republice je digitální rozhlas (slovy Járy Cimrmana) prakticky pouze předmětem vášnivých debat v intelektuálních kruzích, ve Velké Británii zažívá tato technologie velký rozmach. Digitální stanice se dostaly dokonce do oficiálního průzkumu poslechovosti a získávají si stále více příznivců.
Velká Británie je v zavádění digitálního rozhlasového vysílání světovou jedničkou. O pár let za ní zaostávají rozhlasové velmoci jako USA, Francie nebo Německo, o středoevropských zemích ani nemluvě. Díky veřejnoprávní BBC se digitální rádia v Británii dostala do oficiálního průzkumu poslechovosti, získala si pozornost velkých inzerentů a jejich programové schéma se probojovalo do denního tisku.
Mnoho výhod…
Britové objevili v digitálních rádiích řadu výhod. V první řadě je zaujalo množství značně specializovaných rozhlasových stanic, které ve světě omezeného analogového vysílání neměly místo. Největším provozovatelem digitálního vysílání je samozřejmě BBC, které mj. slaví úspěchy s hudebním kanálem 1Xtra pro mladého městského posluchače nebo kulturně-zábavnou stanicí BBC7, která osmnáct hodin denně nabízí rozhlasové komedie, dramata nebo interakticní show pro děti. Díky podpoře BBC se ovšem daří i jiným, v digitálním éteru najdeme např. literárně zaměřené Radio Oneword, které nabízí převážně předčítání knih.
Další výhodou digitálního rozhlasu je samozřejmě zvuková kvalita, která je srovnatelná s CD-kvalitou a tudíž podstatně lepší než u analogového vysílání. Digitální technologie rovněž nabízí řadu doplňkových informací, na displeji příjmače si můžete přečíst např. jméno interpreta, název skladby nebo následující program. Zajímavou službou je také možnost přesunutí programu nazpátek. Pokud máte dostatečně kvalitní příjmač a nestihnete začátek vaší oblíbené skladby, jednoduše se k němu vrátíte.
…jedna velká nevýhoda
Onou nevýhodou, která mj. brzdí také ony nadšenecké začátky pokusného digitálního vysílání u nás, je dostupnost a hlavně cena digitálních příjmačů. Žádný z velkých výrobců rozhlasových přijímačů se totiž dosud nepustil do seriové výroby ‚lidových‘ digitálních boxů. K dispozici je tedy vcelku omezený výběr relativně drahých přístrojů, kdy jednoduché „tranzistoráky“ začínají na 100 librách a průměrné digitální autorádio nepořídíte pod 300 liber.
Díky těmto problémům je podle časopisu The Economist v současnosti v Británii prodáno jen asi 175 tisíc přijímačů. Podle předpovědí výrobců se ovšem do konce roku očekává stoprocentní nárůst. Velkou zásluhu na tom má právě veřejnoprávní BBC, která si za svou podporu digitálnímu rozhlasu vysloužila dokonce pochvalu od soukromých broadcasterů. Značně si tak vylepšila reputaci za své počiny v době zavádění digitální televize, kdy byla kritizována, že utrácí velké peníze za nákladné programy s nulovou sledovaností nebo naopak slaboduché vysílání, které pouze útočilo na komerční broadcastery.
Volně převzato z časopisu The Economist
