Tentokráte se v seriálu recenzí zaměříme na alternativněji laděná rádia. Protože velká koncetrace jich je v Praze, tak se ve dvou dílech po sobě zaměříme právě na hlavní město. V prvním díle jsem zvolil k poslechu Radio 1 a Expresradio. Je dobře, že ne všude se hraje stejně uniformě a najdou se songy jinde pravděpodobně zcela nehratelné.
U každého z rádií najdete tradiční playlist odehraných skladeb a grafické hodnocení, nakolik je dobré zesílit v každém z případů úroveň hlasitosti přehrávače (škála 1-10). V případě kritéria „reklama” hodnotím odlišně než zbylá kritéria, čím více se blíží hodnocení k 10, tím méně reklamních bloků jsem ve vysílání zaznamenal. Při kliknutí na logo rádia budete přesměrováni na licenční podmínky každého rádia.
Ačkoli jsou tato rádia alternativní, není patrně nutné je jakkoli blíže představovat. Rozhodně se dostala obě rádia do povědomí i mimopražských posluchačů. A pokud ne, snad vás tato recenze přiláká. Teď se nezdržujme a vyjdeme se za první „pánem na holení“…
RADIO 1, středa 2.prosince, 08:00 – 10:00
S velkou chutí jsem naladil Rádio 1. Znal jsem jej sice už déle, přesto k delšímu a souvislému poslechu jsem se dostal až dnes. A rozhodně jsem rád, že jsem tuto stanici pro své slechy vybral. Především hudba jim ladila, vlastně jediná… no o to tu jde.
Nejprve odbudu to horší. A to moderátorské projevy zúčastněných. Během poslechu jsem měl tu čest seznámit se hned s několika spíkry. Libor Lisý, průvodce ranního bloku, se pohyboval v éteru jako typická šedá myška. Jen matně si jeho hlas člověk vybaví. Na druhou stranu vám život neotráví a vlastně jeho společnost je docela i milá. Ovšem následující 50minutovka (hned zdůvodním, proč ne 60minutovka) se Zdeňkem Hnykem mne neoslovila, ba naopak.
Moderátor by se nejspíše hodil na některou z rockových stanic, v nichž také někteří každou chvíli odejdou z toho světa jinam. Sice bylo dopoledne, ale i tak jsem měl chuť usnout. Navíc mi stále vrtalo hlavou, odkudže ho znám. No asi neznám, ale až nápadně mi připomínal hlasem kuchaře-amatéra Babicu (prosím neberte to jako urážku, pane Hnyku). Příliš dobře se neposlouchá ani někdo, kdo se s prominutím neumí vymáčknout a zadrhává se. Jeho celkový projev mi tak trochu kazil dojem, ale najdou se horší.
Neotřelým počinem byl desetiminutový blok Disegno s Janou Zielinski a Jiřím Mackem. Magazín o stylu a módě je podle webu vysílán dvakrát týdně. Povídání o módě mne příliš nezaujalo, no na druhou stranu tolik mluveného slova v kuse? Bez reklam? Bez hudby? Jednoduše tleskám :). Příznivci se najdou
Moderátorských vstupů celkově nebylo mnoho, povětšinou se omezily na informaci o času či interpretovi, zaznamenal jsem i soutěž či kulturní přehled. Reklamy sice nebylo skromně, na to už jsme si ale zvykli (že?) a čtyřminutové bloky jsou standardem.
Hlavní složkou vysílání Radia 1 je však bezesporu hudba. A ta je naprosto bezchybná. Nemá smysl blíže komentovat. Ovšem mám pár varování. Jste-li vyznavači silného popu či tanečních hrůz, neposlouchejte! A to ani v případě, že máte rádi známé kusy. Českých interpretů jsem moc nezaznamenal, česky zpívaná skladba zazněla jen jedna (Sporto – Nacochatu). Ke slovu se dostávají spíše anglicky zpívané písně (a to i českých interpretů jako Skyline – Ladies). Což nemusí být na škodu.
Zajímavý byl i zvukový obal. Prakticky žádné jingly mne nerušily, občas se jen ozval staniční hlas, aby mi řekl, jaké to rádio vlastně poslouchám. Jinak velmi netradičně řešený přispívá k celkové originalitě rádia.
ZÁVĚR: Jednoduše řečeno, hledáte-li kvalitu a hudbu, která není popová, nýbrž alternativněji zaměřená, okamžitě nalaďte. Rozhodně neprohloupíte. Ale nezalekněte se, alternativní nerovná se neposlouchatelná. Ještě dostat podobné rádio na Moravu…
EXPRESRADIO, středa 2.prosince, 11:00 – 13:00
Závistí jsem zblednul rovněž u Expresradia. Proč éter neobohatí i další kmitočty v barvách tohoto rádia? Co například Morava? Ne, že by tu nebyl dostatek kvalitních stanic, jsou tu, ovšem tato hudba tu chybí. Kdo ví, zda by se našla dostatečně silná základna zaručující rentabilitu investice. Myslím, že by se jich našlo i dost. Minimálně o dvou vím na 100 procent… ;-)
Na straně moderátorů jsem povětšinou s nadšením vítal absenci šedivých myšek (možná se jich pár najde, no nebudu hnidopich). Marek Malík se moderátorského mikrofonu zhostil se ctí. Dvě hodiny ani jednou snad přes reproduktory nevypustily jedinou hrůzu, koktání ani přeříkávání. Obsah vstupů dopoledního vysílání mě nijak neohromil, čtení zpráv z internetu moc originální není. Trocha nápaditosti by neuškodila. Ohlédnu-li od tohoto faktu, když se inspiruje zájmem-budícím článkem, rád si poslechnu.
Ve vysílání jsem kromě tradičních reklam (nijak nevybočujících ze standardu) zaznamenal ještě zprávy v pravé poledne. Krátký souhrn zpráv (domov, svět, sport, počasí, doprava) značí, že ani tady není prim mluvené slovo, ale především muzika. Než se budu věnovat hudbě, ještě drobná odbočka za zvukovou grafikou.
Ta patří k těm lepším v českém éteru. Nový jingl signalizující začátek každé hodiny (tzv.otvírák) se vyvedl na výbornou. I celkový staniční hlas se nese v duchu celého vysílání. Jedinou výtku (za to silnější) dávám na vrub oznámení výher v pořadu „Expres Brunch,“ tedy pásmo, které jsem poslouchal. Snad každých 10-15 minut mne vždy toto oznámení vylekalo. Skupina 15-35 let (tedy cílová skupina) netrpí sklerózou a lze tedy snížit rotaci. Lze uznat fakt, že někdo naladí později. V tom případě nechť to oznámí moderátor,… ale i tak.
A nyní už jen k tomu příjemnému. Hudbu lze opětovně hodnotit samými pozitivními slovy. Britpop bych patrně označil za dominující žánr, líbivý leč menšinový žánr v českém éteru značně opomíjený. Nebudu vést polemiku s tím, proč je tento žánr jako alternativní, ale například Coldplay kdosi význačný za alternativu označil… jeho věc. Mezi hranými jsem nezaznamenal česky zpívanou píseň a možná je to dobře, na druhou stranu se určitě najdou kvalitní jedinci a „jedinkyně“.
ZÁVĚR: Závidím řekám, že mohou téct… to zpívá Naďa Urbánková. Osobně závidím Praze (nejen) toto rádio. Ještě, že v dnešní době existuje internet.