V sousedním Německu se nyní dost diskutuje o rozhlasových a televizních poplatcích. Od 1. ledna 2007 se totiž bude platit i za počítače připojené na internet a také za mobilní telefony v síti UMTS. Například ve Švýcarsku se za počítač připojený na internet platí až od určité rychlosti připojení. Výběr poplatků je u nás i v Německu dost podobný, přesto ale najdeme odlišnosti.
Výběr poplatků za televizi a rozhlas má v Německu na starosti samostatná instituce. Někteří se mylně domnívají, že jde o státní organizaci či podnik spadající pod poštu. Tak tomu ale není. GEZ (Gebühreneinzugszentrale – Centrála pro výběr poplatků) je organizací, kterou si zřídily sami veřejnoprávní vysílatelé. Koncesionářské poplatky původně opravdu vybírala pošta. Ta ale tuto činnost neměla centralizovanou a potřebovala na ní spoustu personálu a kvůli tomu byl výběr dost nákladný.
ARD a jeho členové (zemské rozhlasy a televize jako třeba BR, MDR, WDR atd.) a ZDF se v roce 1973 rozhodly založit vlastní zařízení pro výběr poplatků. Podle nálezu Spolkového správního soudu z roku 1968 nemusí poplatky vybírat pošta, protože jejich příjemcem jsou právě veřejnoprávní vysílatelé. Opora v legislativě tedy byla a tak nic nebránilo tomu, aby 1. ledna 1976 začal poplatky vybírat GEZ sídlící v Kolíně nad Rýnem.
GEZ vybírá poplatky pro zemské veřejnoprávní vysílatele sdružené v ARD, pro televizi ZDF a rozhlas Deutschlandradio. Z koncesionářských poplatků si tak teď diváci a posluchači platí v Německu celkem 21 televizních a 57 rozhlasových stanic v pásmu VKV s několika dalšími nabídkami v digitálu.
V současnosti se o koncesionářských poplatcích v Německu hodně mluví. Od 1. ledna 2007 se tady totiž začne platit nejen za televizní a rozhlasové přijímače ale také za počítače s připojením na internet a mobilní telefony v sítí UMTS. Pro domácnosti ale zavedení tohoto poplatku žádné výdaje navíc neznamená. Většinou už totiž platí za klasické rádio případně televizi a počet přijímačů je neomezený. Hůře už jsou na tom například studenti, kteří mají na kolejích počítač s připojeném na internet. Protože student na kolejích musí platit nezávisle na tom, jestli už jeho rodiče doma peníze odvádějí nebo ne. Další postiženou skupinou jsou pak podnikatelé a firmy, které platí za každý přijímač zvlášť.
Němci platí 6000 Kč ročně
A jak že je ten poplatek vysoký? Od 1. dubna 2005 je výše koncesionářských poplatků stanovena takto: 5,52 euro za rozhlas měsíčně (čtvrtletně 16,56). Televize vyjde na 17,03 euro měsíčně (51,09 čtvrtletně). Oproti českému posluchači Němci ušetří, za rozhlas a televizi dohromady platí jen 17,03 euro měsíčně tedy tolik, kolik se platí jen za televizi. Celková částka je ovšem mnohonásobně vyšší než u nás, v přepočtu cca 6 tisíc korun. Poplatek není možno odvádět měsíčně. Nejmenší možné období, na které je možné ho uhradit, je čtvrtletí.
GEZ poplatky jen vybírá. O jejich výši nerozhoduje. Kolik se bude za televizi a rozhlas platit je dáno zákonem. Veřejnoprávní vysílatelé přicházejí každé dva roky s návrhem, jakou částku by chtěly z poplatků získat. Zda je žádaná částka v pořádku nebo bude potřeba ji snížit, přezkoumává Komise pro zjišťování finančních potřeb vysílatelů KEF (Kommission zur Überprüfung und Ermittlung des Finanzbedarfs der Rundfunkanstalten), která potom zemským vládám předkládá zprávu s výsledky svého šetření. V této zprávě se můžou objevit i návrhy na případné zvýšení poplatků. Na základě zprávy vypracuje vláda návrh zákona, který by umožnil příslušné změny a tento návrh pak putuje do zemského parlamentu. Ten zákon schválí a tím je tak určeno, kolik daný rozhlas a televize dostanou i kolik se bude vybírat.
KEF je zcela samostatnou organizací. Ta byla zřízena 20. února 1975 předsedy zemských vlád a jejím hlavním úkolem je přezkoumávat finanční nároky veřejnoprávních vysílatelů a doporučovat vládě výši poplatků. KEF je zároveň jakýmsi auditorem, který zjišťuje zda jsou finanční prostředky vynakládány účelně a hospodárně. I výsledky tohoto auditu jsou součástí zprávy, kterou komise předkládá příslušné zemské vládě. Zpráva obsahuje i vyjádření veřejnoprávního vysílatele, který může zaujmout stanoviska k hodnocení komise.
KEF má 16 členů. Každá spolková země jmenuje jednoho, jmenování provádí konkrétně premiér zemské vlády a to na pět let. Znovuzvolení do úřadu je možné. Členové komise si ze svého středu zvolí předsedu a místopředsedu. V současnosti je předsedou Rainer Conrad, který je zároveň viceprezidentem Bavorského nejvyššího účetního dvora. V KEF působí od roku 1985. Místopředsedou je advokát Horst Bachmann. Dalšími členy jsou pak většinou ekonomové, prezident Účetního dvora v Hamburgu, prezident Účetního dvora v Sasku Anhaltsku, profesoři práva nebo politologie na univerzitách, notáři atd.
Pravidla stanovující koncesionáře jsou podobná
Pravidla pro placení jsou v Německu podobná jako u nás. V domácnosti může mít každý za jednu cenu libovolný počet přijímačů, navíc se neplatí ani za autorádio. Například ale studenti na kolejích už platit musí. Někteří lidé ale poplatky odvádět nemusí. Osvobození je možné, je potřeba o něj zažádat, v případě že dotyčný pobírá určité sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti případně příspěvek na vzdělání. Nejedná se o každého, kdo pobírá dávky ale o zákonem dané případy. Stejně je tomu i u zrakově nebo sluchově postižených a u tělesně postižených, kteří se kvůli svému handicapu nemůžou účastnit společenského života.
Informace o výběru poplatků najdou němečtí diváci a posluchači na internetových stránkách organizace GEZ www.gez.de. Prostřednictvím internetu je možné se k placení přihlásit a také nahlásit změny jako třeba změnu adresy. Kdo nedůvěřuje internetu a zabezpečenému připojení, stáhne si příslušný formulář jako PDF, vytiskne a pak odešle třeba faxem. Svého názvu využívá GEZ i ve sloganu: Schon GEZahlt? Už máte zaplaceno?
