RadioTV zveřejňuje kandidátskou úvahu Alexandra Píchy, se kterou se účastnil výběrového řízení o funkci generálního ředitele českého rozhlasu.Kandidátská úvaha uchazeče o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu Alexandra Píchy, který byl Radou ČRo zvolen do finálového kola. Za poskytnutí úvahy k zveřejnění panu Píchovi děkujeme.
Motto: Jedině akceschopné vedení může prosadit Český rozhlas v měnícím se mediálním prostředí jako prestižní kulturní instituci a progresivní médium veřejné služby.
Jednoznačnou prioritou generálního ředitele musí být program. Jeho prostřednictvím plní Český rozhlas své základní poslání – poskytuje službu veřejnosti. Generální ředitel musí programu samotnému a jeho potřebám rozumět. Musí zajistit, aby rozhlas zachoval a rozvíjel umělecké, vzdělávací, informační a další hodnoty tradičních hudebních a slovesných děl a vysílání. Stejně tak musí zajistit, aby Český rozhlas aktivně plnil své poslání v současném měnícím se mediálním světě a aby pozitivně ovlivňoval kulturní, společenskou, ale i ekonomickou úroveň dnešní společnosti i jednotlivce.
Současný stav programu ČRo
Současná celková koncepce celoplošných stanic ČRo těmto úkolům už plně neodpovídá. Zpravodajství ČRo nemá v plné míře specializovaný formát, chybí úspěšný koncept programu pro většinové publikum a žádná ze stanic ČRo masivněji neoslovuje mladou generaci a neposkytuje jí tak hodnoty veřejnoprávního média.
Rozložení programových úloh a formátů celoplošných stanic ČRo vychází do značné míry ještě z koncepce Československého rozhlasu před rokem 1989. Tato koncepce se nezměnila ani po ustavení duálního systému, vzniku desítek soukromých stanic, odlivu posluchačů, nástupu nových médií ani po dalších změnách ve společnosti. Rozhlas se zbavil ideologie předchozího režimu, ale formát celoplošných stanic ČRo založený na tradičních stanicích Praha, Vltava a Československo (dříve Hvězda) zůstal nezměněn. Samostatným zásahem do této koncepce byla snaha o profilaci Radiožurnálu jako zpravodajské stanice.
Nástup nového generálního ředitele, dlouhodobá pozvolná stagnace programové koncepce ČRo a nové příležitosti, ale i hrozby nastupující digitalizace mediálního světa, jsou důvodem k rekapitulaci a k novému stabilnímu ukotvení veřejné služby. Nové možnosti digitálních médií, zejména ohromné rozšíření vysílacího prostoru a multimedializace staví ČRo před úplně nové úkoly. V tomto náročném procesu se rozhodne, jak budou zachovány dosavadní hodnoty rozhlasu, jakou bude mít jeho program šanci v novém mediálním světě a jakou podobu, ale i důvod k existenci budou mít média veřejné služby.
Definování úkolů veřejné služby pro ČRo
K práci na rekapitulaci úloh média veřejné služby a na inovaci základní programové strategie ČRo musí přistoupit vedení ČRo s velkou zodpovědností a pokorou. ČRo je z tohoto pohledu servisní organizací, která musí plnit zadání služby veřejnosti. ČRo musí vyvinout maximální úsilí pro to, aby získal reflexi o celkových i dílčích potřebách společnosti, ať jde o vysílání pro minoritní nebo majoritní skupiny, ale i jednotlivce. Vedení rozhlasu musí na tomto úkolu maximálně spolupracovat s Radou ČRo, jejíž členové jsou legitimními zástupci veřejnosti. Generální a programový ředitel by měli vytvořit platformu pro diskusi o nových úlohách veřejné služby. Měli by zároveň stanovit harmonogram zpracování závěrů diskuse, aby byl celý proces efektivní a jeho výsledky se v odpovídající době projevily ve vysílání.
Nový ředitel by měl nejprve projednat s Radou ČRo metodický postup. Většina členů Rady má potenciál přímo vstoupit do diskuse o úkolech média veřejné služby nebo má dobré povědomí o tom, o jaké osobnosti se lze v takové odpovědné diskusi opřít. Přípravné diskuse o úkolech programu ČRo by nemusely trvat déle než několik měsíců. Reprezentativním a zároveň veřejným výstupem v tomto procesu by mohla být Konference o úlohách veřejné služby a programové strategii ČRo, která by se konala pod záštitou Rady ČRo.
Po této klíčové konferenci by vedení Českého rozhlasu mělo rozpracovat rozhodující závěry do konkrétní programové strategie, která by stanovila obsah formátů jednotlivých stanic a programů a nově i multimediálních služeb. Při efektivní práci je možné realizovat základní obrysy nové programové strategie Českého rozhlasu už od začátku roku 2006. Takový termín by byl ideální i proto, že by s novou programovou strategií mohl být souběžně budován i nový restrukturalizovaný rozpočet ČRo pro rok 2006.
Vlastní úvaha o programové strategii ČRo
Generální ředitel se samozřejmě nemůže „pasovat do role sociálního inženýra“, který by sám stanovil konkrétní úlohy a program ČRo. Měl by ovšem mít vizi a měl by být schopen vstoupit s ní do diskuse o úlohách média veřejné služby a jeho programové strategii. Závěrečná stanoviska mohou být i v rozporu s některými názory ředitele. Ten by nicméně měl přijmout reprezentativní závěry s potřebnou pokorou, měl by je vzít jako úkol pro sebe a ČRo a s veškerou vůlí je realizovat.
Současné měnící se mediální prostředí: Rozhlas má nezastupitelné místo i v digitální budoucnosti. Oproti jiným médiím má ohromnou přednost v tom, že zaměstnává jen sluch. Člověk může při poslechu rádia vykonávat mnoho činností a zaměstnávat vlastní fantazii a představivost. To bude naštěstí potřebovat i v nové digitální době. Rozhlasové publikum se bude velmi fragmentovat. Významná skupina lidí bude dále poslouchat rozhlas v jeho tradiční podobě. ČRo se ale musí zaměřit také na velkou část nastupující generace, která bude akceptovat rozhlas jen se všemi novými technickými možnostmi a multimediální podporou.
Etapy přechodu na digitální vysílání: Digitalizaci nelze démonizovat, ale na druhé straně je potřeba využít všech jejích možností. Při poslechu rádia to bude „jen“ změna technologie při přenosu opery nebo rozhlasové hry, ale pro multimedializaci je to nová platforma, která rozšiřuje programový rozměr rozhlasu. V prvním období bude stále dominantní poslech na VKV a nové digitální technologie a multimediální obsahy si budou několik let razit cestu k většinovému poslechu. Druhé období rozsáhlejšího souběžného digitálního a analogového vysílání bude delší, protože na rozdíl od televizí nedojde k nucenému vypínání analogových VKV vysílačů. Toto období pozvolna přichází zatím jen ve Velké Británii. Třetí období masivního vypínání VKV sítí a úplného přechodu na digitální vysílání lze očekávat v nejvyspělejších zemích nejdříve v letech 2010 – 2015. Těmto nastávajícím etapám bude potřeba průběžně efektivně uzpůsobovat programovou a technologickou strategii ČRo.
ČRo 1, ČRo 2 a ČRo 3: V roce 2006 bude mít digitální vysílání u posluchačů ještě nepatrný ohlas. Stěžejní pro naplňování veřejné služby proto budou nadále „analogové“ celoplošné a regionální stanice. ČRo proto bude muset dbát na obsahovou komplexnost, informativní hodnotu, vyváženost, objektivitu, uměleckou úroveň a další náročné parametry veřejné služby v analogovém vysílání, jako kdyby nové „digitální“ programy nevysílal. ČRo 1 – Radiožurnál bude dále prohlubovat úroveň zpravodajství a publicistiky. ČRo 2 – Praha by měl posílit dramatickou tvorbu pro současného posluchače. Měl by inovovat řady vědecko-populárních programů a celkově vytvářet přívětivější výraz, který by ho více otevřel posluchači. Celková úroveň pořadů ČRo 3 – Vltavy je vysoká. Program by nicméně měl být v jednotlivých denních dobách lépe zaměřen na cílovou skupinu.
ČRo 1, ČRo 2, ČRo 3 a Internetové oddělení ČRo by se měly stát efektivním základem pro „klonování“ nových programů pro digitální vysílání. Zároveň je nutné zásadně posílit multi-mediální rozměr stávajících „analogových“ stanic na Internetu i v doprovodných službách, podobně jako se ČRo 1 – Radiožurnál už před lety multimedializoval založením iŽurnálu. Program je tím hlavním a nejnákladnějším, co ČRo vytváří. ČRo by proto měl vysílat všechny tradiční i nové programy pokud možno v každém systému, aby nabídka ČRo byla vždy úplná.
ČRo 6: Efekt této stanice už dlouho přestává být úměrný vynakládaným prostředkům. V této situaci by bylo nejefektivnější využít rozpočtového a lidského potenciálu ČRo 6 ve prospěch nově definované plně zpravodajsko-publicistické stanice a ve prospěch níže uvedeného rešeršního týmu. Tato stanice pro digitální vysílání by měla být vysílána zatím alespoň v Praze také na vysílači VKV, aby ČRo i v analogovém vysílání začal plnit úlohu, kterou mu zatím na poli zpravodajsko-publicistických formátů přebírá česká sekce BBC.
ČRo 4 – Alternativa: Pro digitální vysílání, ale i pro vysílání na síti VKV musí ČRo vybudovat a spustit nový autentický program pro mladou generaci (projekt vystavění nové sítě VKV v rámci vysílacích prostředků ČRo jsem předložil v roce 2003). Smyslem tohoto projektu by mělo být oslovení mladé generace alternativní, ale i kultivovanou většinovou hudbou, a co je důležité, také publicistikou pro mladé. Konkrétní obsahové zadání by mělo vzejít jako jeden z důležitých bodů výše uvedených diskusí o úlohách média veřejné služby.
Úloha regionálních stanic ČRo bude nadále vzrůstat. Je nutné dbát na to, aby zejména nové stanice držely standardy veřejné služby. Kromě toho je nutné podporovat původní uměleckou tvorbu v regionech, aby měla ve vysílání srovnatelné podmínky vůči centrální výrobě v Praze. Samostatnou kapitolou je regionální zpravodajství. Je nutné posilovat jeho autentickou funkci pro region, ale zároveň standardizovat úroveň jednotlivých regionálních stanic ve zpravodajství pro celoplošné vysílání. Analogové vysílání na sítích VKV je víceméně standardizováno. V digitálním vysílání musejí být regionální stanice ČRo zařazovány i do regionálních multiplexů. V první etapě však nebudou vytvářet nové programy, protože prioritou ČRo je samo dobudování regionálních stanic v každém regionu. Z centra se nicméně dá levně vytvářet například program lidové a dechové hudby, který se dá automatizovaně skládat přebíráním pořadů přímo z vysílání regionálních stanic.
Rešeršní oddělení: Novým významným prvkem v celkové struktuře ČRo by měla být studnice všech dat a příspěvků, která by byla archivní, ale zároveň operativní obsahovou základnou pro všechny činnosti ČRo. Náplň tohoto oddělení by tvořila všechna digitalizovaná umělecká díla, dokumentární materiály, nové pořady a příspěvky z vysílání a internetu, články, foto i video a informace zvlášť sebrané rešeršním týmem. Technologická základna může být složena z více datových systémů, ale musí tvořit funkční celek. Toto oddělení by se dalo do značné míry opřít o současnou strukturu ČRo 8 – Internet. Je nutné ho rozšířit o redaktory a systémové techniky, funkčně propojit s Archivními a programovými fondy ČRo a založit nový rešeršní tým. Na toto oddělení by se „pupeční šňůrou“ napojily multimediální a doprovodné služby pro všechny programy.
Nové programy digitálního vysílání: prioritou pro nové stanice ČRo by měly být úlohy veřejné služby, které se zatím ČRo nedařilo plnit kvůli technickým a dalším omezením. Rozsah a investice do těchto programů by měly odpovídat momentálním možnostem poslechu digitálního vysílání, ale vždy by měly vývoj částečně předjímat a být o stupeň vpředu. V první fázi by se ČRo měl soustředit na program zpravodajsko-publicistický, který postupně převezme řadu úloh ČRo 1; dále na D-Dur, který rozšíří spektrum uměleckých programů; na vzdělávací a vědecko-populární program, který naváže i na osvědčené řady ČRo 2, a na alternativní stanici pro mladé uvedenou v odstavci ČRo Alternativa. Stěžejní programy lze v digitálním vysílání s minimálními náklady dále „klonovat“ a rozvíjet do nepřeberné řady specializovaných formátů a lze zřizovat dočasné projekty ať už pro Pražské jaro nebo třeba olympijské hry. Digitální vysílání ČRo musí mít velkou podporu ve výzkumu, ale také v propagaci. Jen tak se bude etablovat mezi posluchači a ČRo nebude v ostrých podmínkách mediálního trhu zatlačován do pozadí.
Původní umělecká rozhlasová tvorba je důležitou součástí činnosti ČRo a zázemím pro jeho vysílání. Zejména rozhlasovou dramatickou tvorbu je potřeba odpovídajícím způsobem rozšířit o tématiku dnešní společnosti. Důraz přitom musí být kladen na díla odpovídající nejvyšším uměleckým kritériím, ale i na dramatickou tvorbu, která osloví většinového posluchače. Příkladem by mohl být třeba nový hodnotný, ale populární rozhlasový seriál. Ten, stejně jako další díla, lze multimediálně obohatit. Trvalou hodnotou pro ČRo jako kulturní instituci je Symfonický orchestr ČRo. Jeho úroveň je v současné době velmi vysoká a nové možnosti digitálního vysílání ho umožní ještě více uplatnit i v programu ČRo.
Spolupráce s Českou televizí
Český rozhlas by se měl dlouhodobě připravovat na spojení obou institucí. Hlavním důvodem tohoto kroku je stejná filozofická podstata funkce obou médií veřejné služby ve společnosti. V nastupující multimedializaci rozhlasu i televize jsou navíc technologická a ekonomická koncentrace vysoce efektivní. K politickému rozhodnutí o spojení obou institucí dříve nebo později dojde. ČRo by měl neprodleně jak na nejvyšší úrovni, tak i v praktických detailech pracovat na tom, aby byl na tento proces připraven. Výsledkem musí být zachování autenticity rozhlasu a myšlenkové, řídicí i rozpočtové autonomie a naopak maximální využití významu, prestiže a všech výhod, které jeden silný veřejnoprávní subjekt ponese.
Nastupující digitalizace je pro spolupráci a budování důvěry ideální praktickou příležitostí. Bezprostředním úkolem je efektivní dělba úkolů při vytváření společných doprovodných služeb.
Ekonomika
Pro plnění náročných úkolů ČRo jsou důležité stabilní příjmy. Jako nejméně účinné vidím prosté navyšování rozhlasových poplatků. Jednak to nevytváří pozitivní vztah k ČRo a pak po každém navýšení nastává odliv koncesionářů. Přestože oddělení ČRo pro výběr poplatků pracuje dobře, na neplatiče z řad fyzických osob nestačí. Perspektivní cestou je práce na legislativě, která výběr poplatků zaručí.
ČRo se musí zaměřit hlavně na restrukturalizaci vnitřních nákladů. Té dosáhne například urychlením rekonstrukce a přesunem administrativy z budov na Žižkově do zrekonstruovaných prostor na Vinohradské. Je také potřeba důsledně redukovat všechny další zbytné provozní náklady od zámečku v Přerově, který po vystěhování Archivu v roce 2001 neslouží žádném účelu, po drobnosti, jako je rekreační objekt ČRo v Krkonoších apod. Provozní náklady by měla uspořit další digitalizace a efektivní využití IT technologií.
Velkou otázkou je existence reklamy ve vysílání. V rozsahu tří minut denně na celoplošné stanici neohrožuje nezávislost programu média veřejné služby. Přesto by se výnosy z reklamy měly od programu zřetelně a transparentně oddělit. Za legitimní bych považoval, kdyby z veškerých výnosů z reklamy byla hrazena autopropagace ČRo, do které by se naopak neinvestovaly peníze od „koncesionářů“, určené na veřejnou službu.
Vysílací prostředky
Pro nadcházející období tří až pěti let bude nadále dominantní poslech rozhlasu na VKV. Bude také pokračovat úpadek zájmu o střední a dlouhou vlnu. Otázku zachování dlouhé vlny je nutné řešit co nejdříve, ať už bude volba jakákoliv. Nejcitlivější je význam dlouhovlnného vysílání pro české krajany na Slovensku. I v tomto případě by mohla pomoci digitalizace. Pokud by se ČRo dohodl se Slovenským rozhlasem na vzájemné výměně jednoho programu do multiplexu veřejné služby, mohlo by digitální vysílání ČRo 1 na Slovensku nahradit dosavadní funkci dlouhé vlny.
V digitálním vysílání bude systém DVB plnit především integrační roli ve spolupráci s ČT a v případě dobré spolupráce s televizí výrazně přispěje k propagaci digitálního rozhlasového vysílání v dalších systémech. Poslech v DVB přes televize a set-top-boxy nebude masivní, ale na druhé straně spolu s Internetem umožní lepší rozvinutí doprovodných služeb. Větší využití mobilních rozhlasových systémů DAB, DMB a DRM nastane až po roce 2007, kdy bude pro ČR zkoordinován nový kmitočtový plán. Pak bude možné naplno využít digitálního rozhlasového systému. Jeho úspěch však rozhodujícím způsobem ovlivní kvalita zejména nových programů, které musí ČRo poskytnout v co nejbližší době.
Řízení:
Náročné úlohy a nutnost operativní koordinace pro program, technologie a ekonomiku si vyžádají nové potřeby řízení ČRo. Útvary ČRo zajišťující provoz musejí v měnících se podmínkách flexibilně reagovat na různorodé potřeby programu. Současná nejvyšší linie vedení ČRo je v tomto ohledu nevyvážená, protože před generálním ředitelem stojí na stejné úrovni vůči jednomu řediteli programu tři ředitelé: techniky, ekonomiky a komunikace. Disproporcí je i to, že tito tři provozní ředitelé řídí své útvary prostřednictvím jejich rozpočtů, zatímco programový ředitel nikoliv.
Ve vedení by se měly odstraňovat mezistupně a programoví vedoucí by měli být blíže ke generálnímu řediteli a ke strategickému rozhodování. Současné funkce ředitele programu a jemu podřízených ředitelů celoplošných stanic by mohly být zrušeny, resp. transformovány do jednodušší struktury 1) ředitele zpravodajství a publicistiky; 2) ředitele vzdělávacích programů a zábavy; 3) ředitele uměleckých programů. Tito ředitelé by přímo zodpovídali za obsahově příslušné tradiční i nové stanice pro analogové i digitální vysílání a také za jejich rozpočty. Byli by zároveň v nejvyšší linii řízení, takže by o strategických záležitostech rozhodovali generální ředitel a vyváženě v nejvyšším vedení ČRo s ním i tři programoví a tři neprogramoví ředitelé. Tato systémová změna by samozřejmě musela být projednána s Radou ČRo.
Vedení média veřejné služby by také mělo být maximálně otevřené vůči veřejnosti. Týká se to jak transparentního informačního systému na veřejném Internetu ČRo, přímých i zprostředkovaných kontaktů s veřejností, tak otevřeného vystupování na odborných fórech. Stejně tak by měl být pro zaměstnance ČRo zaveden systém informování o projednávaných úkolech na vedení a termínech jejich plnění.
Motivace
Rozhlas mě uchvátil už v dětství. S babičkou jsem poslouchal „Hajaju“ a rozhlasové četby. Díky dědečkovi, který po návratu z gulagu poslouchal hlavně zahraniční stanice, jsem poznal sílu rádia jako sdělovacího prostředku. Po nástupu do rozhlasu jsem postupně prošel většinou profesí ve zpravodajství a publicistice. Pracoval jsem také v televizi, ale srdce a příležitost mě zase přivedly k rádiu. Když jsem budoval Radiožurnál, poznal jsem, co je potřebné k realizaci programových vizí, od vzrušující práce s osobnostmi přes týmové projekty po nutnost efektivně hospodařit s rozpočtem. Pro budoucnost jsem realizoval nové projekty od internetového iŽurnálu po newsroom a nakonec jsem začal prosazovat první vize a projekty digitálního vysílání.
Ctím veřejnou službu rozhlasu, zejména posilování pozitivní národní identity, sociální a kulturní tolerance, informační otevřenosti, názorové plurality, duchovních, uměleckých a dalších hodnot. Jako historik si vážím tradice ČRo a jako člověk otevřený novým médiím jej chci prosadit i v dnešním konkurenčním světě. Díky svým zkušenostem také dobře znám ČRo jako podnik a jsem vůči jeho vnitřnímu fungování s potřebnou mírou zdravě skeptický.
Body této úvahy jsem připraven realizovat jednotlivě nebo komplexně, samozřejmě po konzultacích a souhlasu Rady ČRo. Pokud by mi Rada ČRo dala důvěru, s veškerou zodpovědností bych pracoval pro to, aby rostl význam Českého rozhlasu jako kulturní instituce a aby se zároveň stal progresivním médiem veřejné služby.
20. března 2005
Alexandr Pícha
