Oproti minulému povídání tady mám dnes jednoho téměř mladíka. Ten je ale v Německu velkou legendou. A to i přesto, že neumí perfektně německy. Jeho mateřštinou je totiž angličtina. Kromě toho že téměř celý život moderoval, tak se věnoval i hudbě. Tu má nejspíš v genech stejně jako lásku k armádě, protože jeho prapředek složil Marseillaisu. Toto je Rik De Lisle.
Starý Amík (Der alte Ami) opět vysílá a hraje rock´n ´roll. Fanoušci museli dlouho čekat. Jeho prapředek složil Marseillaisu. Tak to psal v srpnu 2004 německý deník Der Tagespiegel o návratu legendárního Rika de Lisleho za mikrofon. Ve svých sedmapadesáti letech začal vysílat na RBB-Welle 88 Acht. Každou sobotu večer od osmi večer do jedenácti. Protože je Rik z USA a němčina není jeho mateřštinou, může si dovolit v rádiu říkat řadu nespisovných koncovek, špatně vyslovovat nebo skloňovat. I přes jeho americký akcent je jeho projev v berlínském nářečí.
Rik De Lisle se narodil 25. února 1947 v Milwaukee jako syn přistěhovalců pocházejících z Německa a Francie. Málem z něj byl šerif v texaském Floresville. V sedmnácti se ale dal k armádě, k letectvu a stal se disc-jockeyem u vojenského rádia AFN. Působil v Asii (úplně první štací bylo AFRTS v Thajsku), Portugalsku a také Německu. Vystřídal pozice moderátora, hudebního ředitele a ředitele zpravodajství. V roce 1984 přišel do Berlína a stal se moderátorem ranního vysílání stanice RIAS. To bylo německé rádio, které původně založila americká United States Information Agency, která měla na starosti americkou propagandu.
De Lisle se tu staral o hudbu a moderoval ranní show. Během devadesáti dnů stoupl podíl na trhu z nuly na třicet procent. Právě s pomocí Rika De Lisleho se z druhého programu RIAS 2 stal v roce 1985 celodenně hudební kanál. Megahity a do toho neotřelé příspěvky znamenaly revoluci. Rádio si ale získalo velkou oblibu jak v západní tak východní části Berlína. Rika proto dodnes na ulici zastavují lidé, kteří mají s jeho vysíláním spojené silné emocionální zážitky.
Po privatizaci RIASu 2 začátkem devadesátých let se z této stanice stalo do dnes fungující rádio rs2, ve kterém se Rik De Lisle ujal funkce šéfa programu. Předtím si ale krátce odskočil ke konkurenčnímu RTL. Na rs2 navíc opět moderoval ranní show. A to se svým americkým akcentem a svoji gramaticky nekorektní němčinou. Za jeho vedení se rádio dostalo v kategorii 30-39tiletých posluchačů z pátého na první místo.
V roce 1997 se z éteru stáhnul a začal pracovat jako poradce pro Alan Burns & Associates. Radil německým rádiím v programových otázkách. Mezi klienty patří např. KISS FM nebo delta radio. Profesor žurnalistiky Horst Müller v odborném časopise Cut napsal, že De Lisle je pro rádio s minimem žurnalismu.
Od 19. března 2007 je Rik De Lisle k slyšení každé odpoledne od 14 do 18 hodin na saském R.SA v pořadu Happy Hour. Do této práce se pustil ve svých šedesáti letech, když už má za čtyřicet let v rozhlasové branži. Jak řekl v rozhovoru pro Radioszene.de, pokud ho budou posluchači chtít poslouchat i za deset let, nebrání se tomu vysílat i v sedmdesátí. V současnosti si už hudbu ke svému vysílání nevybírá sám. Musí se více méně držet playlistů. Sám říká, že se snaží vytvořit vazbu mezi sebou a posluchačem. A to se neděje přes moderátorův hudební vkus ale skrz jeho osobnost.
Rik de Lisle se pohyboval i ve světě hudebníků a přátelil se s řadou producentů. V květnu 1980 dokonce vyrazil se Spliff Radio Show na turné po Evropě. Projektu ze začátku nikdo nevěřil, nakonec šlo o úspěch jak divácký tak u kritiky a dodnes získává díky této akci tantiémy.
A tak starý Amík (přezdívka vznikla náhodou, když ho tak oslovila jedna kolegyně) měl stále dost důvodů zůstat v Německu. Přesto je ale hrdý na to, že je Američanem a do dnes nemá německé občanství. Zato je členem Křesťansko-demokratické unie CDU. V malé vesničce, kde si koupil starý statek, je členem dobrovolných hasičů. Převážně ale žije v Berlíně. Po revoluci pomáhal uspořádat první demokratické volby v NDR a angažoval se i při organizování pomoci pro oběti povodní na řece Odře.
Rik De Lisle je legendou a pro mnohé posluchače představuje kus života. Ještě než se stal legendou německého éteru, dostal v roce 1977 ocenění European Presenter of the Year.
Se svojí ženou Esther má jednoho syna a dvě dcery. Syn Bill je uznávaným a žádaným hudebním šéfem. Působil u Energy Berlin a také NRW. Jeho nejstarší dcera Heather De Lisle je hlasatelkou zpráv na Deutsche Welle tv.
