Složení současných mediálních rad odráží čtyřleté vládnutí stran opoziční smlouvy, z nichž silnější zájem o média projevuje ODS. Pokud by strana Václava Klause nevyhrála volby a nesestavovala vládu, mohlo se leccos změnit.
Současné mediální rady odrážejí rozdělení sil po minulých parlamentních volbách, zejména pak dělení moci mezi dvě smluvně-opoziční strany. Silnější zájem o média však dlouhodobě projevuje ODS, jejíž mediální experti patří k nejaktivnějším a nejviditelnějším. Parlamentní volby a nové složení Poslanecké sněmovny, které z nich vzejde, by mohly v tomto směru leccos změnit. Snahy o odvolání některých členů nebo dokonce celé Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zde byly již několik měsíců před zahájením předvolební kampaně.
Zatímco stálá parlamentní komise patrně definitivně ukončí svou existenci (na její zbytečnosti se vzácně shodují všechny parlamentní strany) s funkčním obdobím stávající sněmovny, o budoucnosti mediálních Rad – o to nejen té velké, licenční – rozhodnou až noví poslanci. Ve chvíli, kdy by ODS nevyhrála volby, a nestala se ani součástí nové vlády, by logicky pominul důvod pro její silné zastoupení v Radě pro vysílání a Radách České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře (členy Rady ČT sice nenominují politické strany, to vak neznamená, že by v ní neměly jednotlivé strany „své lidi“).
Po volbách tak mohou vzniknout de facto tři situace: zakonzervování současného stavu, výměna garnitury včetně ovládnutí klíčových mediálních rad zástupci vítězných stran („výměna stráží“), nebo k pokusu o změnu zákonů, které by umožnily obsazení rad skutečnými odborníky bez politické příslušnosti. V prvním případě by se pro média nic nezměnilo. Ve druhém a třetím případě mohou nastat určité komplikace. Řada složitých politických dohod by padla, nejisté by bylo například postavení Rady ČT a generálního ředitele Jiřího Balvína, kterého loni ještě do funkce prozatímního ředitele instalovali současní poslanci.
Změna by byla nepříjemná i pro některá komerční média. Například televize Prima má letos požádat o prodloužení licence na dalších 12 let. Licence končí i některým regionálním rádiím. Probíhá řada sporů mezi provozovateli vysílání a „velkou“ Radou. Výměna podstatné části členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání by také patrně ovlivnila vztahy tohoto regulačního orgánu s dominantní televizí Nova a jejím provozovatelem, společností CET 21. To by pro Novu, která vede jednání o vstupu strategického investora, rozhodně nebylo příjemné.
