RadioTV nabízí třetí závěrečnou část dubnového seriálového rozhovoru s prezidentem rádia Evropa 2 Michelem Fleischmannem. Tentokrát o období 90. let, o zavádění soutěží a programových prvků, koncertech, konkurzech moderátorů a možné budoucnosti.
Před čtrnácti lety začala vysílat Evropa 2 (21. března 1990). Jaké to mělo být rádio? Jaká byla vize?
Od počátku Evropa 2 měla být to, co je dnes. Tedy síťové rádio. Tehdy pro posluchačskou skupinu 19-29 let. Už od počátku vytváříme toto rádio ve stejné logice jako dnes, jen se přizpůsobujeme dané době, současné společnosti.
Byla Evropa 2 zpočátku „vaše“ rádio, které jste si tvořil sám, nebo už se spolupracovalo s Francií?
Vždy jsem spolupracoval s majitelem tohoto rádia a v začátcích jsem hodně spolupracoval s ředitelem programu, šéfem zpravodajství, šéfem hudebního programu francouzské Europe 2.
Měla česká Evropa 2 stejnou „kostru“ s tehdejší francouzskou Europe 2 a pak později program obou stanic šel vlastní cestou?
Od samého začátku Evropa 2 měla „kostru“ přizpůsobenou na české poměry, resp. tehdy jen na pražské. Ale vycházelo se z obecných pravidel hudebního rádia, která jsou všude na světě stejná pro tuto věkovou kategorii.
První období (1991-1995) programu Evropy 2 se vyznačovalo velkým prostorem věnovanému zpravodajství a různým rubrikám všeho druhu. Byl to pokus o vzdělávání mladé české porevoluční společnosti?
Asi jste to tak spíše cítil Vy a mnozí jiní. Já vůbec ne. Neměl jsem sebemenší chuť někoho vzdělávat. Jenom jsem do tehdejšího Československa měl chuť přinést to, co se normálně a přirozeně děje ve fungující demokratické společnosti. Na Evropě 2 nebylo více zpravodajství než na francouzské Europe 2, nebyly tam žádné specifické programy vyplývající snad z atmosféry nově vznikající demokratické české společnosti. Mělo to strukturu obecně známou pro hudební rádia té doby. Tehdy byly jisté trendy a ty byly i na Evropě 2. Třeba jazzová hudba. Evropa 2 měla zvuk té doby, reflektovala hudbu, která se vydávala. To už pominulo. A moderátoři byli takoví, kteří reprezentovali a měli styk s tehdejší věkovou skupinou, pro kterou Evropa 2 vysílala. Už od počátku jsme chtěli, aby mluvili řečí lidí té doby a zajímali se o témata lidí opět té doby. Pochopitelně se z nich pak staly hvězdy. Třeba Roman Holý, Martin Hrdinka, později Miloš Pokorný s Romanem Ondráčkem, nebo zpěváci jako Leona Machálková. A mnozí další.
Myslíte si, že by zpětně i dnes bylo možné některé typy pořadů, avšak určitě v modernějším stylu, aplikovat do programu dnešní Evropy 2?
Nevím. Znova opakuji to samé. Kdyby v Česku bylo více peněz v soukromém rozhlasovém sektoru nebo by byl vytvořen model mediálních domů, mohli bychom vytvářet specifické formáty. Takhle nemůžeme. Podívejte se na úspěch jednoho specifického formátu jako je Radio Beat. Má úspěch a přitom vysílá pro malou posluchačskou obec. Má úspěch, protože do něj byly vloženy ty prostředky, které byly. To si ale může dovolit střední a větší společnost. Kdyby nám bylo tohle umožněno, tak já to budu dělat také.
Vaší oblíbenou odpovědí na otázky týkající se změn Evropy 2 je: rádio nemůže stárnout s posluchačem. Platí to?
Jistě. Děláte rádio pro určité věkové skupiny. V našem případě pro mladou cílovou skupinu (Evropa 2) a střední cílovou skupinu (Frekvence 1). Ideální by bylo, kdyby posluchač Evropy 2 v určitém věku začal poslouchat Frekvenci 1. Ale problém je v tom, že za vašimi zády vznikají nové a nové stanice… Podívejte se. Přestal jsem třeba dělat narozeniny. Mám čtrnáctiletým lidem vyprávět, že tomu rádiu je čtrnáct let? To je nesmysl. To bylo aktuální v začátcích. Byl jsem stále v rozmezí nějaké generace. Nyní je to už jiná generace. A já chci, aby to bylo jejich rádio a ne stanice prakticky pamětníků.
Domníváte se, že by už nešlo vytvářet dnešní program Evropy 2 s tehdejšími rubrikami a zpravodajstvím v moderním stylu a s dnešním hudebním zvukem? Narážím tím na situaci, kdy dnešní Evropa 2 už prakticky nic podobného nenabízí.
Tahle společnost se vyvíjí. A dnešní mladá generace se vyvíjí správně a dobře. Dnešní mladí nemají takové pojetí světa, že si na Evropě 2 poslechnou nějakou rubriku a podle toho se budou řídit. Oni nemají jinou Evropu 2. Oni mají časopisy, noviny, internet, další rádia atd. Tehdy něco takového vůbec neexistovalo. My jsme byli tehdy opravdu informační zdroj pro mladé. A třeba dnes v Ústí nad Labem má každý druhý doma počítač a surfuje na internetu. Když ho zajímá něco specifičtějšího, tak si to tam najde. Nebo si koupí v trafice časopis či podívá na satelitní televizi. Jeho prostředky jsou, naštěstí pro něho, širší, než byly pro stejně starého člověka před deseti lety.
Musíte se přizpůsobovat časopisům nebo televizi?
Musíme se přizpůsobovat tomu, že lidé si mohou svobodněji vybírat. Musíme se přizpůsobovat sdružujícím elementům, které se těžko hledají. A v tom je naše práce.
Evropa 2 se v 90. letech pasovala do role tzv. předpremiérové stanice. Vaše image byla postavena třeba na tom, že se hrály písničky, které ještě nikdo neznal a teprve později se z nich staly hity. A potom se rozšířily do dalších rádií. Dnes bych řekl, že je to opačně…
Je to tak. Tenkrát jsme to tak dělali, dnes to neděláme. Tehdy když něco nového bylo, tak jsme to zařadili, ale dnes si vybíráme. Nemá smysl dnes dávat předpremiéru, když už dávno je to někde na internetu. Pak je to i kvůli fonografickému průmyslu, který přestal tuto práci dělat. A my za vydavatelství to dělat nebudeme. Oni mají pracovat na tom, abychom mohli s nimi spolupracovat. A ne, že nás budou využívat a nic nám za to nedají.
Evropa 2 také vysílala koncerty. Nyní už ne. Proč?
Z různých důvodů. Spíše to bylo opět kvůli image, než že by to mělo velkou poslechovost. Nebo že by kvůli tomu lidé poslouchali Evropu 2. Ale stále platí, že chceme, aby Evropa 2 byla tím rádiem, které přiváží hudbu do České republiky. Tenkrát jsme to dělali, protože takový trend byl v celé Evropě. Byl někde koncert a satelitem se to přenášelo do mnoha zemí a my jsme si koupili práva a vysílali. To se přestalo dělat. Prostě se to v Evropě nedělá. To je první věc, proč to tedy neděláme. Druhou věcí je to, že mnozí interpreti už Prahou prošli – někteří tolikrát, že bych už na to ani nešel – a přestává to mít efektivitu. A přece jen, my ji musíme mít. To ale neznamená, že definitivně nebudeme vysílat koncert. Třeba někdy ano. A pak zase je to i kvůli absurdní politice společností, které sem přivážejí interprety. Ony nezajistí podmínky, abychom přímý přenos mohli dělat. Ony nezajistí vůbec nic. Ony jenom chtějí, abychom ten koncert propagovaly a zase vám za to nic nedají. Abych řekl závěr. Evropa 2 bude nadále vyvážet své posluchače do okolních zemí na koncerty. Bude ale dělat jen ty, které odpovídají formátu a nebude dělat to, co dělají jiná rádia, že pořádají akce a vysílají koncerty interpretů, které neodpovídají jejímu formátu. Máme jasně řízenou politiku, máme vytipované koncerty, které chceme dělat v zahraničí – je to mnohem pro nás jednodušší než v Česku – protože tady je vytvořen absurdní stav, kdy třeba Radiožurnál vysílá Anděly a Impuls bude dělat Metallicu. Zírám…
Jsou tady skutečně stanice, které se tváří jako hit rádia a potom pořádají ples, kam přivezou Michala Davida nebo Ivetu Bartošovou…
My tohle opravdu odmítáme. Tedy jako Evropa 2. U Frekvence 1 je to už zase něco jiného.
Měli byste třeba zájem o přímý přenos Andělů?
My jsme to pořadatelům mnohokrát nabízeli. On se s námi nikdo nebavil. Myslíte si, že se s námi baví? Nebaví! Když to chtějí tedy dělat s Českým rozhlasem, tak at si to teda dělají! Radiožurnálu to nic nepřinese a Andělům také ne. Akorát Radiožurnál ztratí v ten čas posluchače…
Vám by teda nevadilo, že by cenu získala Radůza, kterou nehrajete?
To se stane. Když si myslíme, že Evropa 2 nebo Frekvence 1 by měla být u akcí, které uznáme, že budou přínosem, tak i to nevadí. My máme vytipované akce a kontaktovali jsme pořadatele. Jaká byla reakce? Co si to vůbec dovolujeme. Tak nic… Neuvědomují si, že bez mých rádií neprodají ani desku. Dobře, není to tak. (smích) Ale oni nás potřebují. Já ne. Interpret potřebuje rádio. Fonografický průmysl potřebuje rádio. Všichni manažeři dobře vědí, že Evropa 2 dělá prodej cédéček. Oni se s námi baví, že jsme snad pro ně zátěž. Říkají mi, že nám dodávají do soutěží zdarma cédéčka. My si je koupíme…
Je těžké vymyslet chytlavou soutěž a dodat atraktivní cenu? Dnes už asi tričko nikoho neuspokojí…
Není problém vymýšlet. Je důležitější vymýšlet efektivní soutěže či elementy programu. Těžší je ještě dát to všechno dohromady a vyrobit to. Hlavním problémem moderního rádia je výroba. Velký problém českých rádií je v tom, že nemají prostředky, aby vyrobila něco zajímavého a složila to dohromady. My se snažíme to dělat kvalitně a máme tady i na to studia.
Jak dlouho poběží ještě maximix?
Celý rok určitě. Každé rádio má mít nit, která se prolíná každým dnem.
Než Evropa 2 v lednu 1995 začala vysílat svou první ranní show ve dvojici, tak se domnívám, že to nikdo jiný nedělal. Poté se s tím roztrhl pytel. Mrzí Vás, že se Evropa 2 tolik kopíruje?
To je normální. My se netajíme zase s tím, že jsme to okoukali z USA. Nevyčítám těm rádiím, že nás kopírují. Vyčítám jim, že nemají dost nápaditosti to třeba jinak pojmenovat.
Usmívám se vždycky tomu, jak všechna rádia hromadně dělají telefonáty za účelem někoho napálit. Ale ne každý to umí a mnohdy je to tak křečovité a trapné, že nevím, co si o tom myslet…
Myslím si, že je nejdůležitější to udělat jako první a dobře, aby se to vrylo do podvědomí. To další je jenom už kopie. My třeba na takovém programovém prvku pracujeme až šest měsíců. To jsou desítky pilotů a hodně práce. A ne si říct v jednu v noci: nyní jsem to vymyslel a do týdne to budu vysílat. Ale znovu opakuji. V Česku jsou lidé, kteří umějí vymyslet a zrealizovat, ale nemají prostředky.
Kam bude směřovat Evropa 2? Ještě větší rotace písniček, jak je to u amerických rádií? Vypracováváte už plány? Sondujete?
Mohl bych Vám o tom vyprávět hodiny a hodiny. Nebudu. Protože jste správně řekl, že jsme kopírováni. Nebudu říkat strategii. Ale určitě se Evropa 2 bude vyvíjet. Kdyby Evropa 2 měla stejné pokrytí jako má Frekvence 1, tak určitě bude mít stejný počet posluchačů. Takže Evropa 2 ještě není ve svém optimu. Je to dáno pokrytím a také jsou ještě regiony, kde Evropa 2 je přijímána místními mladými lidmi méně, než v jiných oblastech.
Jakým způsobem vybíráte moderátory?
Konkursem. Děláme ho průběžně, stále. Když už víme, že dochází k momentu výměny nebo odchodu, tak se soustředíme na tři čtyři lidi, se kterými pracujeme. A někdy to trvá i tři měsíce. A stane se i, že nevybereme po třech měsících ani jednoho.
Každý má tedy šanci?
Každý. Stejně jako Vítek Pokorný nebo Luděk Hrzal, který přivedl v té době nějakého Romana Holého a další. Všichni přišli náhodně. Ale je nutné zdůraznit, že pro každého člověka, který k nám přijde, a třeba i z lokálního rádia, tak je to pro něj revoluce. Je to jako přijít z fajn rádia do průmyslu, první ligy. A je jenom na něm, zda to vezme a zvládne to. My děláme podnik, který musí vytvářet zisk. A s láskou a radostí. (smích)
Vás napadlo udělat z Miloše Pokorného a Romana Ondráčka ředitele?
Ano.
Co bylo impulsem?
Já jsem s tím jednou koketoval a oni za mnou přišli, když se dozvěděli, že odchází programový ředitel Jiří Hrabák (dnes generální ředitel Radia Impuls – pozn.aut.), si o to říct. Oni si vždycky uměli o všechno říct. A to je dobře, je to v pořádku. Myslel jsem si tenkrát, že už na to mají.
Myslíte si, že to byla dobrá volba? Nebo přece jen to nedopadlo tak, jak jste si představoval? Dost experimentovali…
Bylo to dobré, rádio šlo nahoru. Bylo fajn a zábavné s nimi pracovat. Na druhé straně bylo těžší, což je dáno jejich osobnostmi, že s jistými pravidly se nechtěli ztotožnit. A v určitý moment naše spolupráce skončila, protože kluci chtěli jít svou cestou. Mám radost z toho, že Pokondři vznikli na půdě Evropy 2 a bez tohoto rádia by nikdy nebyli. Kluci se rozhodli jít cestou vydávání desek, je to jejich volba a jejich díra do světa. Je to vývoj. My nyní ve vedení máme lidi, kteří jsou profesionály a drží se svého řemesla. Než se do něčeho pustí, desetkrát si to nechají projít hlavou. O to mají větší svobodu, než měli Pokondři.
Mluví vám někdy Francouzi do Evropy 2?
Mluví, když o to požádám. A já jsem člověk, který se nebojí požádat. Vím, že ve firmě, které patří toto rádio, jsou lidé, kteří rozumějí některým věcem lépe, než já. Než bych se trápil, tak se raději zeptám. Ptám se a žádám o pomoc, když potřebuji. Nevidím v tom žádnou slabost. Považuji to za normální.
Uvažujete o případné změně loga, třeba ve stylu francouzské Europe 2?
Děláme průběžně studie a testujeme návrhy loga. Letos jsme to teda ještě nedělali, ale zatím nám vychází, že současné logo vyhrává. Osobně si myslím, že by logo Evropy 2 mělo projít změnou.
Co internetové stránky? Dokonce ještě v pořadu Větrák se slibovalo, že budou zcela nové. Tři roky uběhly a nic se neděje.
Byly komplet hotové a připravené ke spuštění. Na poslední chvíli jsem to zastavil, protože neodpovídaly zadání, které jsem určil. Webové stránky mají dnes odpovídat tomu, co je. Například větší interaktivita. Takže nyní probíhá zcela nová studie na nové stránky. A věřím, že v září konečně budou.
Uvažujete třeba přímo o portálu? Nebo raději ne…
Když vidím výsledky těch, kteří se snaží o podobný portál, tak výsledky jsou katastrofické. Takže asi ne. Něco jiného by bylo, kdybychom měli peníze, kdyby tam byly odkazy na naše vlastní internetová rádia.
Chtěli byste?
Vize je to pěkná. Mít pro svého posluchače na výběr dalších deset specifických formátů. Dělal bych to rád.
A současná billboardová a tištěná kampaň Evropy 2? Myslíte si, že je dobrá?
Myslíte s Robiem Willamsem a Madonnou? Úspěch to má a je to kampaň na hudbu Evropy 2. Kdybychom v době výroby věděli, že Britney Spears udělá tu desku, co má nyní, tak by na ní byla ona. Jsem překvapený z té desky.
Já také…
Na propagaci značky a hudby to splnilo absolutně svůj účel. A hlavně my jdeme cestou, že jsou to naše originální věci. Naše fotky, naše tváře. Nekupujeme z banky fotky. Má to svou hlavu a patu.
