DOPLNĚNO
Minulý týden poslanci schválili novelu mediálního zákona, která se týká spisovné češtiny v soukromých celoplošných televizních a rozhlasových stanicích. RadioTV tentokrát nabízí ohlasy nejen radií Impuls a Frekvence 1, ale i Českého rozhlasu a některých regionálních stanic.
Stanovisko Radia Impuls
Jiří Hrabák – ředitel Radia Impuls: „Zákon ještě nebyl schválen – tedy neprošel kompletním legislativním procesem. Považuji za nenormální, aby z desítek vysílajících rádií, zákon ‚omezoval‘ pouze dvě stanice. Ptal se někdo ze zákonodárců v poslanecké sněmovně, zda Frekvence 1 nebo Impuls nemají vnitřní ‚kodex‘, tak jako ho mají veřejnoprávní sdělovací prostředky? Kdo z poslanců může odpovědět na otázku: ovlivňují kvalitu češtiny soukromá celoplošná nebo regionální či lokální rádia?
Kdo bude posuzovat kvalitu ‚spisovné‘ češtiny? Vyžádal si někdo v parlamentu k tomuto ustanovení stanovisko odborníků, tím myslím jak jazykovědců, tak lidí aktivních v elektronických mediích? Nemáme my všichni občané požadovat na politicích, aby se vyjadřovali jen spisovnou češtinou? Pokud ne, jaké budou pro ně sankce? Nyní bych mohl ještě dál pokračovat, ale myslím, že to stačí.“
Stanovisko Frekvence 1
Barbora Tachecí – programová ředitelka Frekvence 1: „Našeho rádia se tento návrh nedotkne, protože naši moderátoři i novináři spisovně mluví. Což ovšem nic nemění na absurdnosti kroku poslanců – snaha regulovat maximum možného mne upřímně děsí – a jistě se to netýká jen médií.“
Stanovisko Radia FM Plus
Ondřej Laně – ředitel Radia FM Plus: „Sami máme snahu, aby moderátoři ve vysílání nepoužívali nespisovné výrazy. Za přípustnou bych ale leckdy považoval hovorovou řeč. Naopak přirozené mi přijde, když spisovnou češtinou mluví redaktoři zpravodajství. Nerad bych, aby se tohle mé stanovisko nějak paušalizovalo. Je nutné posuzovat užití spisovné a hovorové češtiny případ od případu.
Myslím, že rozdělení médií na celoplošné a ty ostatní, co se působnosti zákona týká, je scestné. Pokud si vůbec připustím možnost nařídit něco takového, pak bych ještě pochopil směřovat toto nařízení ke všem veřejnoprávním médiím. I přesto, že se snažíme, aby čeština na Radiu FM Plus, Karolíně a Šumavě netrpěla, vadilo by mi, kdyby se nařízení vztahovalo i na nás.“
Stanovisko Country Radia
Jan Zilvar – programový ředitel Country Radia: „Ještě jsem neviděl platné paragrafované znění novely, proto spíše teoreticky: Každé kvalitní rádio používá ve zpravodajství a v servisních informačních programech spisovné nebo hovorové češtiny. Pokud jde o moderaci, je to věc image. Nelze přirozeně stanovit stejná pravidla pro všechna média.
Pokud si dobře pamatuji, tak vždycky platila a platí mezi soukromými rádii určitá mez, za kterou nikdo nešel a nejde. Pokud má tato mez být nastavena zákonem, jde o jeden z největších nesmyslů, co mediální trh zažil. Kdo to bude sledovat a posuzovat? Jaké akademické vydání spisovné češtiny bude platit? Jaké menší než malé množství tolerance bude použito při posuzování porušení pravidel atd.
U nás v Country Radiu dbáme na spisovný projev při zpravodajství, a kultivovaný a příjemný projev při moderaci. Tato kritéria si stanovujeme sami. Jde nám totiž o respektování určité úrovně v komunikaci s našimi posluchači. U moderátorů sledujeme práci s češtinou v komplexu práce s jazykem obecně. Proto by nám v celku taková restrikce ‚nevadila‘ ‚de facto‘, ale vadila ‚de jure‘ .
S trochou nadsázky lze dodat, že očekávám zákon o rukách v kapse při komunikaci na pracovišti, zákon o správném nastupování do hromadného dopravního prostředku, na který by mohl navazovat zákon o pravidelném dýchání, který by doplnila novela o vydechování. Jeden zákon bych uvítal určitě a to zákon o čištění zubů, popř. navazující vyhlášku, která by neumožňovala lidem se zapáchajícím chrupem hovořit na veřejnosti.Tady by vše kontrolovala Městská policie a porušení by se trestalo na místě uložením blokové pokuty a vyloučením z veřejnosti… Jak je očividné, tak měl pan prezident s těmi zbytečnými zákony holt pravdu.“
Stanovisko Classic FM
Martina Klausová – programová ředitelka Classic FM: „Vůbec by nám nevadilo, pokud by se novela týkala konkrétně i naší stanice. U našich moderátorů je totiž naprosto běžné, že mluví zásadně spisovnou češtinou.
S programovým zaměřením naší stanice a naším formátem se ani nic jiného neslučuje (a naši posluchači jsou na užívání správné spisovné češtiny velmi citliví). Sami velmi dbáme na to, aby naši moderátoři mluvili spisovně, je to jedno z kriterií, podle něhož při konkursech vybíráme nove moderátory.
Naše interní směrnice jim také spisovnou češtinu předpisuji (což ovšem neznamená, že by se ve vysílání občas neozvalo slovo hovorové, ovšem ne nespisovné). Čas od času na pravidelných poradách moderátorů také připomínáme některé důležité zásady slovního projevu a na případné prohřešky (které se opravdu objevují velmi zřídka!) proti spisovné češtině jsou naši moderátoři upozorňováni bezprostředně, protože prakticky neustále jejich projev někdo z redakce sleduje. (Nemám samozřejmě na mysli přeřeky, těm se čas od času v živém vysílání nevyhne ani ten nejlepší profesionál.)
Domnívám se, že vůbec není na škodu, pokud budou rádia i televize (bez ohledu na to, zda jsou či nejsou celoplošná, nebo soukromá) ctít pravidla spisovné češtiny a udržovat jistou úroveň projevu svých moderátorů a redaktorů (o tom, že by ve vysíláni neměly zaznít vulgarismy ani nemluvě). Samozřejmě, že v případě určitých typů pořadů lze akceptovat uvolněnější mluvu, ale projev moderátora by nikdy neměl klesnout pod určitou ‚latku‘.“
Stanovisko Radia Rubi
Josef Hejl – ředitel Radia Rubi: „U nás to nebude problém, kultivovanost projevu je u nás základ, ale obávám se, že to bude dělat potíže některým moderátorům, např. na stanici Evropa 2.“
Stanovisko Radia Černá Hora
Marcel Kotyk – vedoucí programu Radia Černá Hora: „Jazyková kultivovanost národa se odvíjí od jeho celkové úrovně kulturnosti, a té podobné zákony nijak nepomohou.
Pokud se mám vyjádřit k navrhovanému zákonu, napadají mně dvě připomínky:
Ačkoli s návrhem nesouhlasím, nechápu rovněž jeho působnost pouze pro část mediálních subjektů (soukromé celoplošné) – zákon má platit buď rovně pro všechny nebo pro nikoho. Nebo si paní komunistická poslankyně, která zákon předložila, myslí, že např. vulgarismus použitý v soukromém mediu se musí potrestat, kdežto ve veřejnoprávním nevadí? Proč se někdo opět snaží zavádět dvojí měřítka? A kde to skončí – začneme také cenzorovat filmy? – také se jedná o veřejné vysílání a také se v nich nepoužívá pouze spisovná čeština!
Na Radiu Černá Hora používáme spisovnou češtinu samozřejmě ve zpravodajství, kde je cílem přesně informovat, ale jiná situace platí pro moderátory. Ti jsou našim posluchačům partnery a společníky při jejich běžném dni, a proto je logické, že používají hovorovou češtinu, stejně jako posluchači. Nejsme učitelé našich posluchačů, ale spíše jejich kamarády, a to se musí projevit i na používaném jazykovém projevu, takže se opravdu přikláníme ke kultivovanější formě hovorové češtiny. Zde musím pouze připomenout, že hovorová čeština neznamená totéž co nespisovná čeština, která nemá ve veřejném projevu kohokoli co pohledávat.“
Stanovisko Českého rozhlasu
René Zavoral – tiskový mluvčí Českého rozhlasu: „Zákon o užívání spisovné češtiny se veřejnoprávního
Českého rozhlasu (ČRo) netýká. Nicméně ve věci užívání spisovné češtiny se novináři a redaktoři ČRo řídí etickým kodexem Českého rozhlasu, Statutem Českého rozhlasu a vnitřními Zásadami Českého rozhlasu. V případě Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu se pak novináři této stanice řídí zároveň i Žurnalistickými zásadami ČRo 1 – Radiožurnálu.“
UPDATE 17:45:
Stanovisko Radia Vysočina
Zdeněk Koudelka – programový ředitel Radia Vysočina: „Novela zákona je pitomá a nepřekvapuje mě, že se zrodila v hlavě komunistky, která má asi pořád někde v hlavě zasunutou potřebu všechno ovládat a regulovat. Pominu-li podivnou skutečnost, že zákon neměří všem stejným metrem a že se jim poslanecká sněmovna zabývá v momentě, kdy nestihá ani schvalovat zákony související s květnovým vstupem do Evropské unie, obávám se, tato novela může být i krůčkem k omezeni svobody slova. Znamená to, že do vysílání nebudu moci vzít člověka se zásadním sdělením jen proto, že se neumí spisovně vyjadřovat?
Z rozhovoru s pani poslankyní mám pocit, že se v problematice komerčních stanic příliš neorientuje. Jak takový člověk může navrhovat zákon a jak ho někdo může schválit?
Na spisovnou češtinu u nás dbáme ve zpravodajství a v dalším vysílání je pro nás více než spisovný jazyk důležitější, aby moderátor hovořil k posluchači přirozeně s určitou dávkou kultivovanosti. Moderátor je přece profesionál, má pro vysílání cit a ví, že vulgarismy, hrubé a silně nespisovné výrazy do něj nepatří. Kdyby se novela týkala naší stanice by mi vadilo a doufám, že se v Senátu najde dostatek zdravého rozumu na to, aby novela neprošla. Pokud ano, už mě nepřekvapí ani zákon, že v televizi mohou být vidět jen slušně oblečení a hezcí lide.“
RadioTV dále oslovilo i stanice Radio Agara, Radio North Music, Radio Krokodýl, Radio Faktor, Radio Helax a Radio Vysočina. Do vydání tohoto článku redakce neobdržela odpověď.
