Tak jsem zase jednou ráno vstával. Začínám tak svá povídání vždy, jen stanice se mění. A říkám si, dneska budu přísný, ironický a sžíravý jako kolega Geertruid. Můžu si to dovolit, žádné city mě k City nevážou. A pak vyslechnu …
Radio City – Ranní sprcha
Datum: 30.10. 2000
Čas: 6:50 – 7:55
Tak jsem zase jednou ráno vstával Začínám tak svá povídání vždy, jen stanice se mění. A říkám si, dneska budu přísný, ironický a sžíravý jako kolega Geertruid. Můžu si to dovolit, žádné city mě k City nevážou. A pak vyslechnu hodinu a dívám se na poznámky a přemýšlím jestli jsem potěšen, naštván nebo prostě jen probuzen. A co je lepší – nabudit se nebo probudit se?
Moderátoři
Ranní sprchou provází Markéta – ale to vím z internetu, ve vysílání se ani jednou nepředstavila, ani nepoužila jingle. Stálí posluchači ji samozřejmě znají, ale co ti noví? Zřejmě to bude energická, emancipovaná, leč ještě příjemná žena – její hlas působí odhodlaně, je těsně za hranicí profesionálního zvládnutí a laického mluvení, ale ještě do něj občas zbytečně tlačí, jakoby zakrývala nějakou nervozitu, že vypadne z role. Pak jsou slova příliš úsečná, má tendenci zvyšovat hlas. Fakt ale je, že je hlasově osobitá – to je problém 90% žen za mikrofonem – hlasově hrají dámu a jsou bezbarvé. Zřejmě má i mírný smysl pro suchý humor, několikrát se tak projevila v komentářích k informacím, které podávala, přitom zůstala vždy stručná (poznámka o zpěvačce u léčitele) – což je vzácná vlastnost. Přesto si stále zachovávala odstup – trošku to bylo sterilní. Dokonce bych jí snesl častěji, než se během té hodiny projevila – cca po každé druhé písničce, polovina ze vstupů ovšem byla dána – počasí, ohlášení zpráv apod.
Moc toho na práci ovšem neměla – kromě uvedených vstupů se zabývala vesměs ranním tématem – léčitelstvím, v průběhu hodiny tři (7.06, 7.14, 7.22) výzvy k telefonování názorů na toto téma, doplněno jednou obecnou informací a jedním vstupem Aleše Brichty s jeho názorem na léčitele. Počtvrté toto téma přišlo na řadu v 7.37 a to už konečně s telefonáty – nebylo to sice 1:1, abychom nikoho po ránu nerozčílili, ale jakási snaha po toleranci tu byla patrná. Telefonáty byly natočené, aby někdo něco neřekl, co se nemá – trošku sterilní, ale ne špatné. Vstup uzavírala scénka s vtipným koncem o odložení šatů u léčitele – (nechci srovnávat, ale Radiátoři ze Zlaté Prahy by se mohli poučit, jak vypadá vypointování vtipu, účinné a stručné). Evidentní brepty nebo šumly jsem nezaznamenal – to je jen konstatování, ani ne pochvala, protože se moderátorka do větších ploch mluveného slova nepouštěla. Ale taky je to cesta.
Redakce
Zprávy četl Tomáš Krejčíř, a po technické stránce dobře, zase neukojil mou touhu po breptech a šumlech. Zprávy zazněly v 6.53, 7.25 a 7.51 (proklatý zvyk dávat je před celou – já vím, v době kdy ostatní mluví, City a Blaník už zase hrají a to je při ladění důležité, ale já se vždycky vyděsím ráno, kdy je každá minuta důležitá, že je o 5-7 minut víc než jsem čekal) – dvakrát byly skoro totožné (mrtvola v Průhonicích, omezení kouření v hospodách, Pražané u psychiatra, odvolání soudce Horkého a sport), už jsem se chystal že ho za tohle nepochválím, ale v 7.51 přeci jen trochu obměnil: mrtvola v Průhonicích, ČKD, návštěva prince Charlese, a kouzlo nechtěného, hned za Charlesem: britské šílené krávy a sport).
No, přeci jen si myslím, že zprávou dne měl být uprchlý vrah Kájínek, protože i když utekl v Šumperku, do Prahy se přes noc mohl dostat. Zahraničí zřejmě už je od záběru City tak daleko, že ani neexistuje. Čili spoléhat se na City, že budu „in“ ohledně událostí bych moc nechtěl, na druhou stranu byl výběr zpráv docela pestrý a neobvyklý. Spíš takové perličky. Ale podle celkové image rádia bych neřekl, že ho poslouchají až tak mladí lidé, které ostentativně zprávy nezajímaji. Podkres a předěly moc nerušily, vlastně si je už ani nepamatuji.
Trošku se „tlouklo“ počasí – jednak ho řekla moderátorka před zprávami, jednak zprávař na závěr a pak s ním ještě moderátorka začínala nejbližší vstup (6.53, 6.55,7.06 a 7.25, 7.27, 7.37) A zase tak světoborné nebylo, aby znělo tolikrát. Po zprávách následovala doprava, moderátorka si pochválila, že je hezky, a že mohlo vzlétnout letadlo, a bylo to znát – hned ty informace vypadaly jinak než obligátní „podle hlášení dopravní policie“ – které je stále stejné. Popsali délku kolon na Strakonické, na Letné a na Nuselském mostě a věnovali se oblasti Hloubětína (Poděbradská, Kbelská) – to je taková zkouška, jestli té dopravě v rádiu někdo rozumí – zdánlivě okraj města a přitom ovlivní provoz v celé východní části. Na City jsou v tomto snad první z rádií, o která jsem se zajímal. Z novin se nečetlo, tuším že pokud se čte, tak z Blesku. Doprava potěšila, zbytek zpráv byl – hmmm, sterilní.
Muzika
Až jsem byl překvapen. Dynamická, plně znějící muzika, s důrazem na aranže. Plnokrevná, nic mdlého. Přitom vůbec ne rychlá, o něco níže bude vidět že ji charakterizuji vesměs jako volnější s výraznější rytmikou – a přesto po ránu budila. Ne tak freneticky, jako jinde, ale spíš majestátně. Převažovalo zahraničí, ale v tomto kontextu nějak i české (resp. slovenské) skladby jako by zvukově zmohutněly a projasnily se. Přitom byla hudba zajímavě sourodá – nic mě nepřinutilo zvýšit hlasitost nebo si to hvízdat, ale nic mě neotrávilo tak abych se těšil na konec. Zajímalo by mě , jak je nastaven selektor. Zřejmě tam nebyly nejnovější hity, ale ani osvědčené cajdáky z minulosti. Přitom jen pár věcí jsem znal a ještě méně jich bylo z těch, co mám rád a přesto se na to ráno hodily.
Zase se ale vkrádá na jazyk slovo sterilní. Zaslechl jsem konec čehosi, kde se zpívalo Beautiful sound, po zprávách okolo sedmé šlo cosi volnějšího, leč rytmického, kde se zpívalo Never be the same again, oddělen jinglem šel Cris Rea – Road to hell, po léčitelství Mariah Carrey a hned po ní Jennifer Paige se středně rychlou písní Crush, potom opět volnější melodie se zvýrazněnou rytmikou: I allways dream about you, po jinglu M.Žbirka – Katka, po zprávách okolo půl osmé Por que te pas v pro mě nové verzi (ejhle, i něco pro nás, pamětníky, kdo ví, kdy se originál hrál jako novinka? 1977-8?) dále jakýsi neidentifikovatelný zpěvák, po dalším vstupu o léčitelství Janet Jackson – When the rain begins to fall, pak Rescue me, po závěru léčitelství okolo 7.45 Mambo a zaslechl jsem ještě Maggie Reilly po zprávách před osmou.
Obal
Zaujaly mě jingly – korespondují s hudbou – nástroji se v nich nešetřilo, jsou krátké a přitom zvukově barevné, podporují slogany, a to včetně jinglů ke zprávám (Víme co se děje, jingle s kohoutem, City hraje hity). Oddělovaly muziku, ale netlačily se zbytečně na mluvené slovo, nezněly za každou cenu a za každým vstupem. Jingly mají informovat, upoutávat a oddělovat – tyhle to s určitým šarmem plnily, ovšem nešokovaly nebo neprudily. Účelné, sterilní Reklamní vstupy se soustředily na okolí zpráv, nebyly dlouhé, odpovídaly tak průměrné poptávce
Závěr
Které slovo se mi v povídání objevilo nejčastěji? No ano, sterilní může být čistý, ale také v přeneseném slova smyslu chladný, bez duše. Tak zlé to zas není, možná je to optimální model pro ty, kdo chtějí vstávat věcně, ani rychle, ani pomalu, každý den stejně. Přiznávám se, že u tohoto rána ještě asi pár dní zůstanu, protože některé manýry mého obvyklého ranního rádia mě rozčilují, ale tuším, že po čase se budu těšit na to rozčilování. Ale na City se po ránu vytvořila vyrovnaná (netvrdím že ideální) kombinace stylů moderování, hraní a čtení zpráv. Ranní sprcha je tedy z jednotlivých kohoutků namíchána tak, že není ani horká, ani ledová, je vlažná – ale možná právě v takovéto sprše se sprchuje s nejmenším odporem. Nebyl ani žádný důvod k veliké ironii, ale asi ani citový vztah k City nevznikne. Spíš takový racionální chladný. Ne nedoplňujte to slovo.
Jak tedy u mě City dopadlo? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 3
- Muzika – 3
- Redakce – 2
- Reklama a obal – 3
