Probudil jsem se do studeného šedivého zimního rána, bez sněhu a bez kocoviny, a tak jsem zapnul rádio, abych si náladu nějak vylepšil. Posuďte sami, jestli tahle metoda …
Radio Metuje
Datum: 29.12. 2000
Čas: 7:05 – 8:05
Probudil jsem se do studeného šedivého zimního rána, bez sněhu a bez kocoviny, a tak jsem zapnul rádio, abych si náladu nějak vylepšil. Posuďte sami, jestli tahle metoda fungovala.
Zprávy už běžely, soudě podle ostatních zpravodajských relací jsem o nic nepřišel, protože jsem z domova zaslechl zprávu o superhvězdě dnešních dnů, Jiřím Hodačovi. Zprávy ze zahraničí měly rovněž jediný bod – Beckerovi se narodilo dítě. Sport obsahoval rovněž jen výsledek jakéhosi hokeje, 2:0. Následovalo počasí – teploty na „minus dvojce“ (proboha, kdo zavedl v rádiích jako první tenhle pitomý obrat a proč se všichni – včetně mně nejbližšího zprávaře – po tom opičí?) – to četl moderátor, ne zprávařka, no a nakonec doprava – podle zásady konec korunuje dílo – byla povrchní a obecná – a přitom zejména v okrese Trutnov, kde rádio je slyšet, se po ránu mohly dít věci (mírně mrzlo a posněhávalo).
Ke cti zprávařky (Monika Homolková) budiž řečeno, že se snažila – expres v půl a další zprávy v osm byly úplně odlišné, byť stejně formální, jednověté a jednopoložkové – ale k tomu se ještě dostanu. Předěly mezi zprávami krátké a nevýrazné, ani ty neupoutají. Po zprávách bez jakékoliv identifikace (rádia, času či programu) nastoupily dvě písničky unylého středního zahraničního proudu (jedna ze Saturday Night Fever) pak jingle „Báječná muzika“ skládající se ze sestřihu písní orámovaného uvedeným sloganem a další zahraniční věc. To bylo v 7.15.
Konečně poté promluvil moderátor (Dan Šafr ?) sdělil datum, že je poslední pracovní den a uvedl další skladbu – Everlasting love. Má důkladnou, skoro mentorskou intonaci, hovoří nabádavě, jako by počítal s tím, že lidé po ránu moc nechápou, pomalu vyslovuje – a přesto škobrtá. No stane se, zejména po ránu. Jenže jemu se to stalo ve VŠECH vstupech – aspoň jeden brept, přeřek nebo šuml byl v každém jeho vstupu během sledované hodiny. Je-li na ráno nasazována špička, jak pak vypadají ti večerní? Po písničce opět vstup – anketa o nejlepším Silvestru, pár sestříhaných odpovědí a moderátorovo shrnutí: „Jak jste si všimli, nejlepší Silvestr je na horách“.
Pro mě bylo nejlepší, že u většiny příspěvků byl slyšet pod slovem tentýž hospodský hluk = točeno při sezení s několika lidmi v téže hospodě. Pak Fleetwood Mac a jingle Metuje-tuje-tuje a zase dvě středně rychlé středněproudé zahraniční písničky, mezi nimiž rostla docela slušná palma.
V 7.33 Ranní expres, jednověté titulky střídavě četli zprávařka (1x brept) a moderátor (3x brept) , oba problémy s asijskými a balkánskými jmény. Obsah: Dakar, Vztahy ČR-Rakousko, USA-Rusko-Irán, koala v ZOO, Koštunica, americký hokej, očekávané události: oratorium, které bude 1.1., vietnamský prezident přijede do Číny a rada ČT bude jednat. Počasí zase s minus dvojkou (už jsem na to docela napjatě čekal) a dopravní servis O VLACÍCH ČD (!) – že budou jezdit na nový rok jinak (no představte si to!).
Písnička opět zahraniční, a pak humor – monolog milionáře, o zakoupení Číny (slovní hříčka – jídlo vers. země) doprovozený dechovkou , to bylo 7.40 a přichází Roger Whittaker – první výrazný a odlišný hudební příspěvek. Moderátor ho také náležitě odhlásil, pochlubil se, že mu připomíná K. Rogerse (asi jako neorientovaní ve folku si pletou Nohavicu s Nedvědem) a přešel k soutěži. Z minulé hodiny mu zbyly dvě ceny – neřekl jaké, pak díra, pak jingle k soutěži a pak otázka k L.de Funesovi, důkladně několikrát vysvětlil, jak to myslí, ještě telefon a pak muzika.
V 7.45 se moderátor k soutěži vrací, i když prý již má dost správných odpovědí, nutí posluchače aby honem na poslední chvíli zavolali, že je rád vezme do éteru – nikdo nezavolá, i když posledních deset vteřin na zavolání trvá aspoň dvakrát tolik. Pak se zamotal do odpovědi, neřekl, kdo vyhrál a pustil upoutávku na hitparádu Rádio 2000 – vynikající kontrast k hudebnímu programu Metuje – sestřih nejhranějších věcí je totiž téměř kompletně český. Jen tak v druhém plánu ta upoutávka říká – hity (jakéhokoliv žánru) uslyšíte jinde.
Pak jde G. Barlow, cosi neidentifikovatelného a Queen. Je osm a moderátor konečně prozrazuje jména výherců ze soutěže z 7.45 (při průměrné délce poslechu se posluchačstvo již obměnilo, výherci se to nedozvěděli a nově přibyvší posluchači nevědí, o jaké soutěži je vlastně řeč). Mimochodem, co tak dlouho trvalo na losování těch dvou výherců??? Následuje jingle Metuje – voda na váš mlýn a zprávy o: akciích Tiba Semily, divadlech 1.1. a přistání australského spisovatele v Buckinghamu. Sport měl také jednu zprávu, počasí opět čte Dan a doprava jako před hodinou. Je 8.05 a teprve teď přichází první reklamní blok se třemi reklamami – i když vezmu v úvahu, že vánoční šílenství skončilo, tak to o něčem vypovídá. A protože mám důvod domnívat se, že dál to pokračuje stejně, rádio vypínám.
A teď podle jednotlivých kritérií:
Moderování – Dan Šafr se možná špatně vyspal, kdybych věděl že moderuje své první ráno, tak bych ho snad i pochválil. Bohužel na druh jeho breptů a intonace není jiného léku než mluvit, mluvit, mluvit a taky poslouchat, poslouchat, poslouchat, jak sebe sama tak své zkušenější kolegy.
Hudba – ustrnula někde v polovině devadesátých let – ne aktuálnosti písní, nějaké nové tam jistě byly, ale filosofií – doba , kdy se rádia chlubila, že na jejich frekvenci posluchači neuslyší českou věc je dávno pryč. Až na jednu – dvě vyjímky to byl anonymní střední proud, taková zpívaná hudba k holení nebo do obchodu. Nijak konkrétně to neoslovilo, a tedy ani neprobudilo, neinspirovalo. Tak to nějak teklo, jako Metuje pod hodně velkým městem bez čističky odpadních vod. Příklad, že selektor není robot, aby na něj platilo jedno z robotích pravidel o tom, že se neobrátí proti člověku.
Redakce – fakt je, že zprávařka se snažila – zprávy se neopakovaly, stručnost ( po jedné zprávě z domova, zahraničí, sportu atd.) je možná záměr, i nějaká ta kultura tam byla, doprava je tradičně slabá – ale ta podstatná výhrada přijde o něco níže ve shrnutí.
Obal a reklama – identifikační jingly na celkem slušné úrovni (asi jako je Metuje řekou ve srovnání s Amazonkou), předěly ve zprávách zbytečně upozaděné (stručné, krátké – mohly by aspoň upoutat pozornost, když už ty zprávy samy o sobě jsou takové stručné), moc reklamy sice škodí, ale málo zase vzbuzuje (v kombinaci s ostatními aspekty) nedůvěru.
Závěr:
Nebylo to úplně špatné, ale takovéto bezpohlavní pojetí okresního rádia se dá klidně vysílat z Prahy. Teď už chápu úspěch a oprávněnost existence regionálních odpojováků některých „velkých“ stanic. A taky možná už vím, proč nějaké rádio z opačného konce republiky neočekávaně nezískalo znovu licenci, pokud vysílalo takovýto „místní“ program, byť formálně bez velkých průšvihů. Muzika nebyla ničím typická, zprávy jakbysmet – v redakci Metuje by mohl sedět jeden člověk (zprávařka, té to šlo nejlíp), která by jednou za hodinu přečetla 3-4 místní aktuality a jednou za hodinu zařadila 3-4 místní reklamy. Víc v tom není. Bohužel.
Jak tedy u mě Metuje dopadla? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 1
- Muzika – 2
- Redakce – 2
- Reklama a obal – 1
