Příznivcům taneční muziky toho český éter mnoho nenabízí. Pokud nepočítáme několik specializovaných pořadů na šířeji formátovaných stanicích, tak tento žánr není k dispozici ani v Praze, kde lze jinak naladit téměř třicítku rádií. Proč broadcasteři nechtějí vyplnit tuto zřejmou díru na trhu a místo toho se raději pouštějí do boje se zavedenými formáty?
Prostor zde je …
Před čtyřmi lety sváděla Zlatá Praha boj o tanečně orientované posluchače s Radiem Bonton, o dva roky později obě stanice stále ještě nabízely taneční muziky, tentokrát již pod názvy Fajn Radio, resp. Bonton Radio DeeJay. Dnes první z nich hraje úzký hitový formát pro teenagery, druhé se snaží oslovit o něco starší posluchače učesaným poprockem. Přestože obě stanice vyklidily prostor pro nové taneční rádio, žádná taková stanice se v éteru neobjevila a podle dostupných informací k tomu v nejbližší době ani nedojde.
A to přesto, že řada provozovatelů souhlasí s tím, že místo pro taneční rádio v Praze je. „Ten prostor tady vždy byl podle mého názoru pro jedno taneční rádio. Jeden čas tady proti sobě stála radia dvě, která tím směrem vyšla, teď už vlastně ani jedno, takže je tady asi zase prostor. Z lokálních pražských rádiíí, ale nevidím, či spíše neslyším, že by se tím směrem někdo chystal. Třeba bude více taneční Evropa 2, to je ale opravdu jen spekulace,“ říká např. generální ředitel Radia Impuls Jiří Hrabák.
Proč se tedy broadcasteři čistě tanečnímu formátu vyhýbají a dají mu požehnání maximálně o víkendových večerech? Přestože kluby s taneční muzikou prázdnými sály netrpí, panuje názor, že příznivců taneční muziky není dost a takto úzce zaměřené rádio by neoslovilo tolik posluchačů jako šířeji pojaté formáty.
… ale odvaha chybí.
„Myslím si, že dovodom toho, prečo nie je v Prahe zatial žiadne tanečné rádio, ako napr. v Budapešti je ten fakt, že prevadzkovatelia rádií, ktorí sú už na trhu, sa nechcú púštat do projektov, kde by bola počúvanost len okolo 30 – 40 tisíc poslucháčov tyždenne, čo pri tanečnom rádiu je celkom reálne číslo,“ soudí hudební dramaturg ExpresRadia Zoltán Janík a jeho slova potvrzuje Jiří Hrabák: „Myslím, že každý pravděpodobně dochází k názoru, že takovýmto formátem zasáhne úzkou cílovou skupinu.“
Z výpovědí broadcasterů také vyplývá, že nejde o to, že by se taneční rádio příznivce nenašlo, ale spíše o nedostatek odvahy riskovat příliš úzký formát, dokud je šance prorazit bezpečnějším většinovým. „Já si myslím, že ho jednou někdo nabídne, i když v současnosti panuje názor, že éra dance je u konce. Přesto si myslím, že by tento formát za pokus stál – a to tím spíše, že všechny ‚velké‘ formáty už v Praze k slyšení jsou,“ říká majitel rádií Blaník a City Petr Dvořák.
„Tahle věc se netýká jen tanečního formátu, ale formátování radií obecně. Nezdá se mi, že by nikdo nechtěl nabídnout formát tanečního rádia. Svého času Bonton či Zlatá Praha měla dance formát, ale oslovil zřejmě menší část populace než vedení radií očekávalo. Zdálo by se, že úzce profilovaný formát rádia může nabídnout jen silný broadcaster, který je např. opřen o silný AC formát. Nemusí to být úplně pravda. Vemte si gold formát Rádia Factor či široký dance formát Rádia Rubi,“ přidává svůj názor programový šéf Radia Krokodýl Marek Berger.
„Vnímám silnou poptávku po tanečním formátu zde na vašich stránkách, ale to v žádném případě nemusí být reprezentativní vzorek nálady posluchačů prahnoucí po taneční muzice,“ poznamenává Berger a přidává srovnání: „To máte jak s diskotékou. Na většině z nich se dnes již nehraje specifický taneční formát, ale je zde bohatě zastoupena domácí produkce a obecně je jakási „formátovost“ diskoték velmi hudebně rozkročená. Kdo si chce najít dobrou klubovou muziku, jde do menšího podniku, který zná apod. Podobné je to u profilovaných hudebních formátův radiích. Poslechovost u takové stanice nebude nikdy závratně vysoká, životaschonpost rádia je vždy tak trochu ohrožena.“
„Nízkorozpočtové taneční rádio lze dozajista také postavit, ale najít dnes pro něj efektivní pokrytí je docela problém. Rozhlasový trh prochází neustále vývojem. Tak jako se z tanečních radií stávají rádia poprocková či hitová, tak se zase jiné začnou stávat časem tanečními či oldies. Rádio je živý mechanismus, nic není dogma a proto mě baví ho dělat. Jedno vím jistě. Taneční rádia tady jednou budou, ale teď asi není pro tento formát vhodná doba,“ uzavírá Berger.
