Potřeba technologie pro hudební plánování je stejně stará jako samotné hudební rozhlasové stanice. S příchodem cenově dostupných počítačů na konci 70. let minulého století dorazil i první software, který měl hudebním dramaturgům rádií usnadnit proces výběru skladeb při tvorbě playlistů, Selector. Ve třetím dílu si připomeneme situaci v minulosti, srovnáme se současností a budoucností a vše shrneme do závěru.
Situace dnes…
Snažili jsme se popsat způsob, jakým hudební stanice programovaly hudbu v dobách, kdy počítače měli pouze ve Star Treku. Jak počítače nacházely svou cestu na stoly kanceláří všude ve světě, tak se dostávaly i na stoly hudebních šéfů stanic. Selector od RCS se začal zabydlovat nejprve v těch „lepších“ stanicích, později jej však začaly používat další a další rádia. V současnosti je Selector považován za průmyslový standard u nás i ve světě – je používán cca 90% všech hudebních rozhlasových stanic včetně BBC, MTV, Viva, ORF nebo taky Classic FM a všemi českými celoplošnými stanicemi. Podstata však zůstala stejná – Selector převzal koncept, který jsme popsali výše a den co den pomáhá hudebnímu šéfovi při tvorbě playlistu. Ten již nemusí manipulovat s kartičkami, kreslit si formátové hodiny, tvořit playlisty ručně na papír a ještě při tom kontrolovat pravidla – má na to software.
Pokud je Selector správně nastavený (mám vytvořeny kategorie? mám naplněnou knihovnu? mám formátové hodiny? nastavil jsem pravidla správně?), vytvoří denní playlist za pár sekund. Hudební šéf pak zpravidla nový playlist „proletí“ v editoru playlistu – zkontroluje, zdali odpovídá jeho záměrům a případně provede menší či větší zásahy. Operativně vždy vidí, proč byla ta která píseň naplánována, případně jaká pravidla jsou porušena. Kompletní tvorba playlistu na den tak může trvat 30 minut i tři hodiny – záleží na tom, jaké postupy či filozofii daná stanice uplatňuje. V řadě menších stanic může mít tvorbu playlistu na starosti přímo programový šéf. Na jeho bedrech pak může spočívat i program rádia a práce s moderátory, nebude tedy přirozeně nad playlistem trávit tolik času, jako na stanicích, které mají samostatného hudebního šéfa.
…a zítra
S vývojem rozhlasových stanic u nás i ve světě a s příchodem nových možností šíření vysílání (internet, digitální vysílání) se začínají měnit i nároky na plánovací software. Hlavním produktem rádií již nemusí být jen FM vysílání; právě díky novým technologiím roste obecná potřeba nabízet více než jen jeden kanál. Andrew Economos si včas uvědomil nové trendy a s téměř třiceti lety zkušeností a týmem v RCS, se kterým vytvářel původní Selector přišel s novinkou, která obrací „klasické“ hudební plánování vzhůru nohama. Loni na jaře byl totiž na veletrhu NAB v Las Vegas uveden GSelector.
GSelector není chápán jako nástupce klasického Selectoru; je to software, který k zaběhnutým principům (ty jsme si právě stručně popsali) přistupuje jinak a dává tak hudebnímu šéfovi na výběr mezi klasickým a novým „G“ pojetím hudebního plánování. Co tedy onen G-přístup znamená?
• Groups: GSelector je daleko více zaměřen na možnost plánování playlistu v rámci skupin rádií (anglicky groups). Prakticky tedy lze jednou databází plánovat více stanic/kanálů najednou při čerpání z jedné velké společné hudební knihovny. Stejný (nebo menší) personál tudíž zvládne naplánovat FM vysílání a k tomu ještě třeba pět internetových kanálů.
• Goals: zkušení i méně zkušení selectoristé se shodnou, že nastavit klasický Selector, zvláště pravidla, není žádné peříčko. GSelector nahrazuje politiku a pravidla a místo nich zavádí cíle – goals. Hudební či programový šéf se tedy nemusí trápit nad správným nastavením desítek pravidel, díky cílům je totiž schopen daleko snáze a přímočařeji říci systému, o co mu přesně jde. Může tak strávit významně méně času nad nastavováním parametrů a více se věnovat obsahu: hudbě, moderátorům, programu. Řada plánovacích (např. rotačních) postupů byla navíc geneticky zakódována přímo do GSelectoru, takže uživatel o nich vůbec neví, fungují samy od sebe, na „pozadí“.
• Globální přístup: s globalizací rozhlasového trhu a rozmachem internetu v posledních letech se přímo nabídla nová možnost – plánovat vysílání odkudkoliv. Hudební šéf, programový šéf nebo taky ředitel rádia se nyní může kdykoliv okamžitě napojit na GSelector v rádiu a zkontrolovat, případně zasáhnout do programu stanice. A protože je GSelector zaměřen na skupiny, mohou nyní stanice v rámci skupiny spolupracovat v jedné GSelector databázi, i když jsou od sebe stovky kilometrů daleko.
Závěr
Databáze Selectoru je dnes pro každou stanici na světě jedním z nejstřeženějších pokladů – obsahuje totiž know-how a programové ingredience, které přispívají k úspěchu rozhlasové stanice. Řada stanic u nás i ve světě však provádí i tzv. research – „průzkum trhu“. Stanice se snaží zjistit, jak jsou písničky z jejich formátu vnímány posluchači (cílovou skupinou stanice). S ohledem na výsledky průzkumu pak přímo upraví rotace tak, aby písně, které získaly hodně bodů hrály častěji než ty s málo body (které taky nemusí hrát vůbec). Větší stanice si mohou pro tyto účely dovolit najímat specializované agentury.
Na závěr tedy můžeme konstatovat, že hudební plánování je jedním z nástrojů, které rádia používají k lepšímu profilování sebe sama v nekonečné honbě za posluchači.
