V úterý 18. prosince 2007 jsem mezi šestou a osmou hodinou ranní naladil frekvence ostravského Radia Helax. Tato stanice se profiluje jako progresivní a jednoznačně se soustředí na ostrou taneční hudbu. Vstávání s tímto rádiem je nekompromisní a úplné – lehce připomíná poctivou ranní koupel ve studené vodě. Nebo k věci můžeme přistoupit i z druhé strany a říct, že párty ještě neskončila.
M O D E R Á T O Ř I
„Stopařův průvodce po galaxii má svou největší výhodu ve vlídném nápise na obálce – Don´t panic. A pro čtenáře tak působí mnohem přívětivěji“ Tak nějak se to píše v jedné slavné anglické knize. Tímto antistresovým heslem se inspirovali i na Radiu Helax a pojmenovali tak své živé ranní vysílání.
Pořad Don´t panic vysílají každý všední den, startuje v 5.00 a končí a v 9.00. Od mikrofonu mu udávají směr Lumír Mořkovský, Ondra (DJ Turda) a Petra Pifková. Don´t panic má formát nevázaného a rozverného dialogu. Tento způsob je zrádný stejně jako Zafod Bílbrox (postava z výše zmiňované sci-fi pentalogie) a moderátoři, kteří se o něj pokusí, se snadno dostanou do víru bezduchého tlachání, koktání a hurónského smíchu vlastním hloupým vtipům. Tohoto faktu si trojice na Radiu Helax je plně vědoma a velmi dobře ví, že základem všeho je příprava – čím důkladnější, tím více si toho pak ve studiu mohou dovolit.
Na Helaxu přípravu nepodcenili. O předem připravených tématech vedly někdy více, někdy méně zábavné rozhovory, které měly začátek i konec. Pravda, jednou nebo dvakrát se moderátoři dostali k hraniční zóně, kdy dialog počal mírně „šustit papírem“, nebo se naopak žoviální improvizace začala rozpadat a bloudit v kruhu, avšak nikdy se to nezlomilo přes okraj a nespadlo do temných hlubin uječenosti a neposlouchatelnosti. Problematické se mi jevil způsob hlášení aktuálního času – ten byl ze strany moderátorů zcela ignorován (Až na jednu nebo dvě výjimky, kdy oznámili přibližný čas). Trvám na tom, že přesný čas je ráno pro posluchače velmi důležitý. Nejkomplikovanější věcí v Don´t panic se pro mě stala identifikace moderátorů. Během dvojhodinového poslechu jsem nezjistil, komu z pánů patří onen zvláštní chraplavý hlas, jenž by, kdyby byl položený ještě o něco hlouběji, připomínal Toma Waitse. Nejprve jsem si myslel, že hlasem disponuje Lumír Mořkovský, protože byl mnohem výraznější než hlasy kolegů, znělo to, jako by byl „tahounem“ vysílání, což Lumír Mořkovský nejspíš má být. Pak ale padla zmínka o pořadu Dance Factory, který má chraplavý hlas uvádět a tento pořad moderuje DJ Turda. Ale je to bez záruky, pouze má primitivní pátrání došlo k tomuto výsledku. Této mé nejistoty je mi líto, protože DJ Turda (je-li to on) má rozpoznatelný, srozumitelný a originální hlasový projev.
Dobrý dojem z práce moderátorů bohužel pokazily dva rádobyzábavné pořady. První snad nesl název Radionovela z Venezuely – jak patrno šlo o podřadnou a lacinou parodii na jihoamerické telenovely. Druhý pořad, který byl ještě ubožejší, se jmenoval Banánové Haliny – i zde je jasné, kam svou parodií autoři mířili. Tvůrcům obou pořadů zřejmě unikl fakt, že má-li být něco parodováno, může to být pouze taková věc, která vyniká svou zřejmou kvalitou – úroveň telenovel a talk show Haliny Pawlowské je vysoce diskutabilní. Navíc byly obě parodie na Radiu Helax nejspíš staršího data, protože v první z nich vystupovala postava Zinédine Zidana a v druhé Miloše Zemana, což jsou osobnosti už za zenitem své slávy.
R E D A K C E
Zpravodajství na Radiu Helax je opravdu na té nejzákladnější úrovni. Vždy po celé nejprve Lumír Mořkovský (?) ohlásil nějaké ty meteorologické údaje, a pak Petra Pifková přečetla několik málo zpráv z regionu, Česka a sportu. Dohromady tak 90 až 120 vteřin. Po delší době tak mou mysl napadla zhoubná otázka Proč? Proč vůbec takováto rádia vykazuje redakční činnost?
M U Z I K A
Radio Helax hraje taneční hudbu. Zdárně kombinuje skladby a interprety, které znají jen lidé navštěvující akce této specializace (Ian Oliver, Bob Sinclare, Paul van Dyke) a hudbu známější i širší populaci (Real II Real, Manu Chao, Shaggy, Sean Paul). Zajímavým prvkem byl konec každé skladby – sem byl vložen předtočený hlas, který oznámil interpreta a název skladby. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, o co jde, ale pak jsem uznal, že to je originální a praktické. Co mi přišlo jako hodně hloupé, drzé a zavrženíhodné, bylo vkládání jinglů rádia do skladeb. O faktu, že na Radiu Helax používají znělky hodně a rádi píšu v příslušné kapitole, ale tato neúcta k hudbě je opravdu nevkusná. Tento detail pokazil jinak vynikající dojem.
O B A L + R E K L A M A + I N T E R N E T
Radio Helax své znělky a předěly sází kam může. Vrstvením a neustálým opakování nenechá nikoho na pochybách, jakou to stanici vlastně poslouchá. Ve své kvantitě je dokonalým protikladem Radia Zlín a ani jedno není dobře. Zpracování znělek se snaží být progresivní, avšak v dané linii dravých způsobů je tím nejkonzervativnějším, co může být. Mužský patetický hlas vyslovující „Helax – dénc mjůzik rejdijou.“ se správnou anglickou výslovností je zoufale neoriginální.
Reklamy běží na Radiu Helax hodně a není to jen v blocích. Většina pořadů a rubrik je sponzorovaná nějakým tím podnikem, takže množství pěkně nabobtná. V jedné chvíli běžel blok sedmi reklam, pak dvě skladby, následovala další reklamní sedmička a vše završila reklama na nějaký sexshop, který sponzoroval následující rubriku old school edition.
Vzhled internetových stránek plně koresponduje s agresivní a mladistvou image rádia, ovšem informací na nich není mnoho a všechny sekce se navíc komplikovaně otevírají v novém okně.
Z Á V Ě R
Radio Helax funguje velmi dobře po stránce moderátorské a hudební. Pár nepovedených detailů celkový dojem kazí, a to je škoda. Nad čím je potřeba se hluboce zamyslet, je zpravodajství. Možná by se jeho rozšíření mohlo povést na úkor jinglů a předělů. Ty by naopak zasloužily významnou redukci.
Hodnocení (1=nejhorší, 5=nejlepší)
Moderace – 4 body
Redakce – 1 bod
Muzika – 4 body
Obal, reklama, internet – 2 body
Celkové hodnocení – 2,75 bodu
