Tentokrát mé ranní vstávání mělo silnou příchuť chladné oceli, ostrých kytarových rifů, naondulovaných kadeří metalistů osmdesátých let i veselých punkových melodií a popěvků. Ve středu 17. října to takhle ostře nabrousili mezi 6.00 a 8.00 na rádiu Hey Brno.
M O D E R Á T O R K A
Od pondělí do pátku můžete na rádiu Hey Brno mezi 5.00 a 8.00 slyšet Ranní program s Hankou Šudákovou. Při hodnocení významných fotbalových utkání se v denním tisku občas objeví tabulka se známkováním jednotlivých hráčů. Úplně dole jsou umístěni ti, jenž vystřídali až ke konci zápasu, moc toho neukázali, a proto je u jejich jména místo známky vysvětlivka „nehodnoceno“. Práci moderátora věnuji ve svých recenzích největší prostor, ale u rádia Hey Brno bych nejraději k moderátorce uvedl stejnou poznámku, jako píší sportovní redaktoři k hráčům nastoupivším v 85. minutě zápasu. Prostor, který ke své práci dostala Hanka Šudáková se téměř rovnal nule. Těch deset až patnáct vteřin, které občas měla, pak většinou stačili buď na ohlášení písničky, kraťoučkého komentáře k muzice, nebo ohlášení interpretů, které uslyšíme za chvíli, popřípadě informace o přesném čase. Z toho mála, co zněla Hanka Šudáková v éteru bych rád zmínil uvolněný hlasový projev, jenž se příjemně poslouchal. Také byla z její strany cítit jistá erudice v hudbě, kterou rádio Hey Brno hraje, ale jednoduše nebyl čas na souvislejší vstup, kde bychom se dozvěděli více. Bylo slyšet, že Hanka Šudáková ví, o čem mluví. Škoda, že neměla prostor, takhle odsoudili moderátorku k pouhému čtení playlistu.
R E D A K C E
Zpravodajství toho rána obstarávala Pavla Mrkvičková. Zpracování plně odpovídalo regionální komerční nezpravodajské rozhlasové stanici – vždy po jedné zprávě z regionu, kultury, sportu a na závěr počasí. Netradičně působily zprávy v půl – byly pouze sportovní. Výrazně mi chyběly informace o aktuální dopravě. Přibližně o tři čtvrtě na sedm bylo mé čekání u konce – nikde žádný problém, nic, co by rádiu Hey Brno stálo za to. Za hodinu už nějakou tu komplikaci našli a taky ji posluchačům oznámili. Dopravní informace patří k tomu, co by ranní redakce měla mít kvalitně ošetřené. Na rádiu Hey Brno si s nimi moc hlavu nelámali. Když už nic jiného, mohli alespoň hlásit hustotu provozu na exponovaných místech v Brně a Ostravě, popřípadě na D1. Dle sportovních zpráv v půl usuzuji, že tato rozhlasová stanice míří spíše k mužské části populace – vede mě k tomu všeobecné mínění i výchova. Toto obecné hledisko také hovoří o řidičích více jako o mužích než ženách. Jednoduchý řetěz tedy říká muž-sport-motorismus. Poslední článek řetězu (konkrétně tedy informace o dopravě) má na rádiu Hey Brno co vylepšovat.
Kromě klasického zpravodajství vysílá Rockový kalendář, jenž vytváří Olda Lupečka.
M U Z I K A
Rádio Hey Brno se profiluje jako rockové hudební stanice. Jestli je pravda, co tvrdila moderátorka Hanka Šudáková – to, že osazuje sama playlist písněmi (dělá to hudební dramaturg se Selectorem – pozn. šéfredaktora), tak musím říct, že má sice velice široký rozhled a rozstřel, ale cit nikoliv. „Tvrdá“ muzika je velice široký pojem a obsahuje žánry a podžánry, které vedle sebe „skřípou“. Status Quo a Iron Maiden spojuje snad jen pozice legend ve svém oboru, Pearl Jam a Halloween snad nespojuje nic. Za zmínku ještě stojí trio Bruce Springsteen, Judast Priest a Horkýže Slíže. Na druhou stranu po Hey Joe! Jimi Hendrixe následovalo Epic od Faith no More – zde šlo vystopovat náznak vnitřní logiky, ale to byla jen světlá výjimka v jinak chaotické hudební dramaturgii. Přivítal bych také více českých písní – během oněch dvou hodin zazněla pouze podřadnější skladba Jiřího Schelingera (mimochodem ve společnosti Billy Idola), a to mi přijde zoufale málo. Ocenit musím skutečnost, že písně zněly celé, takže jste si jednotlivé složky „drsňáckého koktejlu“ mohli vychutnat plnými doušky a až do dna.
O B A L + R E K L A M A + I N T E R N E T
Na rádiu Hey Brno je všechno rockové: „Poctivý rock!“ „Podzimní rockové ráno.“, atp. Slogany jsou jednoduché a přímé jako punk, nevynášení stanici do falešných nebes toho „nej“, nepůsobí otravně ani uřvaně a přesně vystihují zaměření rádia.
Reklama držela velice příjemnou kvantitavní úroveň a rozhodně jí nebylo více, než je únosné. Spíše naopak – za dvě hodiny jsem zaznamenal pouhé čtyři reklamní bloky.
Internetové stránky jsou jeden velký zmatek. Pěkně dlouho mi trvalo, než jsem se zorientoval v té divné spleti všeho možného. Poté následovalo mé zklamání z nafouknuté bubliny. Stránky se sice tváří jako by byly plné informací, ale opak je pravdou – chybí aktuální playlist, seznam pracovníků rádia není kompletní a o těch, co tam jsou, nezískáte žádné bližší údaje. Celkově jsou stránky dost nudné a informačně chudé.
Z Á V Ě R
Vedení rádia Hey Brno by se mělo zamyslet nad pozicí moderátora v ranním vysílání. Být jimi, tak uvažuji, zda by nebylo ekonomičtější zrušit živé moderování a nechat pracovat počítač. Těch několik málo informací, co stihne Hanka Šudáková během rychlovstupu oznámit, posluchač oželí, když díky tomu přibude nějaká to rocková „vypalovačka“. Chtějí-li však postupovat opačně (hlasuji pro tuto variantu), měli by moderátorce nabídnout více prostoru – sice bude méně bigbítu, ale věřím tomu, že jednu nebo dvě písně posluchač oželí, když se dozví více informací o těch hraných. Hudební dramaturgové by měli – přestože jde o tvrdé rockové rádio – jemněji zacházet s vnitřní logikou a s celkovou návazností jednotlivých skladeb. V současnosti mi hudební dramaturgie přijde jako hrozně rozcuchané „páčo“, které by zasloužilo alespoň prohrábnout rukama. Důkladnou revizi zaslouží i internetové stránky, protože v současnosti jsou pro toho, kdo na ně zabrouzdá poprvé, dost tvrdým oříškem.
Hodnocení (1=nejhorší, 5=nejlepší)
Moderace – 2 body
Redakce – 3 body
Muzika – 3 body
Obal, reklama, internet – 3 body
Celkové hodnocení – 2,75 bodu
