Rádio Jizera se dostalo jako další na seznam mých recenzí. Ve středu 10. 10. jsem si jeho frekvenci naladil a od 6.00 do 8.00 pozorně poslouchal. Musím říci, že tato rozhlasová stanice patří k tomu druhu rádií, jež nepotřebují žádná jména. Jejich zaměnitelnost je zřejmá – myslím, že by stačila čísla nebo písmenka abecedy.
M O D E R Á T O R
Od pondělí do pátku, vždy od 6.00 do 9.00 můžete na rádiu Jizera poslouchat pořad Ráno s Vojtou Sklenářem. Tímto jednoduchým titulem je řečeno vše. Ona jednoduchost v názvu přesně koresponduje ze způsobem práce výše zmíněného Vojty Sklenáře. Nejprve však k jeho orálnímu projevu – bohužel musím konstatovat, že originální hlasový výraz opět nebyl nalezen. Vojta Sklenář přesně zapadá do neoriginální a zaměnitelné uniformy českého moderátora (Sice se opakuji, ale já se budu opakovat do té doby, dokud nenajdu někoho, kdo by uchopil moderátorskou práci jinak, než je dáno někým tajemným. Mimochodem bych se hrozně rád někdy s oním původcem „všeho zla“ jednou setkal.). Za jedinou původnost v projevu snad lze označit mírné šlapání si na jazyk, které v mých uších zaznělo odněkud z „druhého plánu“ řeči. Tento lehký nedostatek jsem, vzhledem k výborné srozumitelnosti projevu, záhy odpustil.
Vojta Sklenář si našel zdánlivě jednoduchý způsob moderování. Vždy se odráží od pouštěné muziky – během oněch dvou hodin pouze jednou neohlásil a krátce neokomentoval hranou věc. Druhým základním kamen byl přesný čas, jenž byl hlášen v dostatečné frekvenci. Tyto základy pak Vojta Sklenář kořenil zajímavým a dobře připravenými informace. Svůj vymezený čas dokázal moderátor smysluplně využít, někdy však na sebe odhalil možná více, než bych raději chtěl – narážím na adoraci filmu Discopříběh, která je hodna jen opravdu perverzních obdivovatelů 80. let. Na druhou stranu musím uznat, že informace o budoucí problematice peněz ve vesmíru byla originální svým obsahem a zábavná svým balením. Zastavit se musím u tématu pro posluchačské sms – „detektivní kancelář nabízí rozbory DNA pro zjišťování nevěry“. Moderátor každé zopakování tématu uvedl větou: „Jedna pražská firma…“ Uvozovací formuli opakoval Vojta Sklenář jako na kolovrátku a mnohokrát – děsivé a velice otravné. Jednoduchost je krásná věc, Vojta Sklenář díky tomu má relativně pevnou půdu pod nohama, ale kapka tvůrčí invence je potřeba.
R E D A K C E
Ranní zpravodajství měl na starosti Petr Plintovič, jehož hlasový projev byl poznamenán podzimní rýmou – tedy alespoň doufám. Zprávy byly zpracovány podrobně, srozumitelně a v půl se neopakovaly. Později se některé, celorepublikové zprávy zopakovaly, což zřejmě mělo skrytý význam, ale dobře skrytý. Aktuální informace o počasí zněly éterem každou čtvrt hodinu. Nevím, jestli tato četnost má nějaký význam, protože bylo pořád stejně. Snad by v této kvantitě bylo lepší informovat posluchače o aktuálních dopravních problémech, které je čekají na cestách (dopravních informací bylo, dle mého názoru, poskrovnu). V druhé hodině ranního vysílání se objevily Tipy Davida Klesy informující o víkendových akcích odehrávajících se v mladoboleslavském regionu. Sporně hodnotím telefonát se šéfredaktorem Boleslavského deníku, kde nám bylo vtloukáno do hlavy, proč si dnes tyto noviny máme koupit. Když už se probírá denní tisk, myslím, že by mohlo být pokryto více titulů. Takhle to svádí k „hříšným myšlenkám“.
M U Z I K A
Rádio Jizera drží schéma dvou písní, a pak něco. Zdá se mi, že hudební dramaturgie plní playlist losem. Jinak si podivné řazení písní nedokážu vysvětlit. Helena Vondráčková s R. E. M. nebo Petr Kolář s Gipsy Kings? Na to lze říci jedině indiánské „UFF!“
Ale to je pouze jeden z problémů. Rádio Jizera používá úvody písní k podkresu pod moderátorovy závěrečné věty vstupu a konce skladeb zase přebíjí úvodní věty i velice krátké vsuvky. K poslechu tak zbývá ubohé torzo a v této chvíli je jedno, zda jde o Žlutého psa nebo Billy Joela. Tento bezohledný přístup k muzice svědčí o nulovém odhadu míry únosnosti.
O B A L + R E K L A M A + I N T E R N E T
Hudební složka základní znělky mě příjemně překvapila – kytarová záležitost ne nepodobná R. E. M.. Znělky zpráv a před přesným časem jakoby vypadly z poloviny osmdesátých let – hudebně odpovídají znělce Televizních novin na ČST. Zastaralosti odpovídá i hlavní slogan, který začíná „neotřelým“ „Rádio, které…“.
Chápu, že reklama komerční rozhlasovou stanici živí, ale co je moc, je moc. Blok 13 reklam, tak jako na Rádiu Haná, jsem se naštěstí nedočkal, ale i tak toho bylo přes míru. Internetové stránky působí velice staře, ale jsou funkční a přehledné. Občas na mě vyjekl jakýsi zvuk, který zmizel stejně překvapivě, jak se objevil, takže jsem nedokázal identifikovat jeho původce ani smysl.
Z Á V Ě R
Rádio Jizera působí velice usedle a v mnoha směrech zastarale. Zejména jeho „balení“ a to jak v éteru, tak na globální síti potřebuje akutní modernizaci. Evidentně zamrzli někde v dobách, které již dávno odvál čas. Rádio Jizera je šedivá myš, co se snaží být pro všechny a tím zcela ztrácí tvář. Velice konzervativně působí i hudební dramaturgie. Vkus jde povětšinou stranou a vítězí heslo: „Divák si žádá, divák dostane!“ Vzhledem k tomu, že rádio Jizera je čistě komerční stanicí, nemůžeme jí Michaly Davidy, Jakuby Smolíky a jiné, jim podobné vyčítat. S mnohem větší pečlivostí a rozmyslem by však měli volit návaznost jednotlivých písňových bloků. A nad čím bych se nejvíce zamyslel, je celkové zacházení s jednotlivým hudebními kusy – posluchači mají rádi celé skladby – tedy i začátky a konce. Tak jak zachází rádio Jizera s muzikou je opravdu smutné.
Hodnocení (1=nejhorší, 5=nejlepší)
Moderace – 3 body
Redakce – 3 body
Muzika – 2 body
Obal, reklama, internet – 2 body
Celkové hodnocení – 2,5 bodu
