Pozemní digitální vysílání Českého rozhlasu by mohlo být brzy realitou. Rozhlas již požádal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o souhlas s vysíláním v systému T-DAB. Na digitálních kmitočtech by pak ČRo spustil minimálně čtyři nové digitální okruhy, z nichž dva už vysílají v upravené podobě na internetu. Jde o zpravodajskou stanici Rádio Česko a hudební okruh D-dur. Na podzim k nim přibude vzdělávací a dokumentární okruh ČRo Leonardo a na sklonku roku také dlouho očekávaná stanice pro mladé ČRo 4.
Experiment proběhl už před pěti lety
Rozhlas žádá o digitální kmitočty na základě nedávno schváleného zákona o elektronických komunikacích, který operuje také s pojmem „veřejnoprávní multiplex“. O tom se hovoří pouze v souvislosti s televizním multiplexem České televize ve formátu DVB-T (obsah mají tvořit programy ČT a ČRo plus doplňkové služby). Rozhlas by ale chtěl využít i systém T-DAB, který je vhodný pouze pro rozhlasové vysílání a umožnil by mu zkomprimovat do jedné frekvence více rozhlasových stanic a provozovat další služby. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že T-DAB umožňuje kvalitní šíření více rozhlasových stanic, než se původně předpokládalo.
„Oproti počátečnímu období T-DABu vznikly nové pokročilejší kódovací mechanizmy umožňující umístit do T-DAB multiplexu větší počet programů při zachování kvality blízké CD. Pro kódování v MPEG-2/4 je možno využít i SBR proceduru (Spectral Band Replication) používající kompresi vyšších pásem (nad 6 kHz). Do demodulátorů OFDM (v přijímačích) byly implementovány nové algoritmy plně slučitelné s T-DAB standardem – umožňující perfektní příjem i při mobilním příjmu v rychlostech okolo 150 km/hod a v neposlední řadě je to vznik T-DMB (Terrestrical Digital Multimedia Broadcasting) využívajícího T-DAB specifikace pro přenos multimediálních informací – včetně videa,“ upozorňují například České radiokomunikace, které zatím jako jediné v České republice provozovaly zkušební vysílání T-DAB.
Rada čeká na vyjádření ČTÚ
Experiment probíhal v Praze na přelomu let 1999 a 2000. Společnost vysílala v pásmu L (blok LC – 1455,616-1457,152 MHz) na lokalitách Praha – město a Cukrák, tedy z vysílačů, odkud radiokomunikace nyní šíří experimentální vysílání DVB-T. Vyzářený výkon dosáhl 500 W. Firma ale musela zkušební vysílání ke konci roku 2000 ukončit, protože v České republice nebylo možné sehnat digitální rozhlasové přijímače. „Vývoj v oblasti T-DAB nadále sledujeme. Vysílání je pozastaveno, ale technologie zůstává připravena pro další použití. Pro rozjezd T-DAB v České republice počítáme s implementací STI standardu pro dynamické změny části multiplexu přidělené rozhlasové společnosti,“ píší radiokomunikace na svých internetových stránkách a dodávají, že situace s dostupností digitálních přijímačů se v Evropě výrazně zlepšila: „K dostání jsou desítky typů od řady výrobců.“
Problém je ale v tom, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zatím neudělil žádné společnosti licenci pro provozování sítě digitálních vysílačů v systému T-DAB a podle oficiálních webových stránek se k tomu ani nechystá. Na úřadu přitom leží žádosti minimálně tří dalších zájemců: Českých radiokomunikací, společnosti Teleko a také Radima Pařízka. Český rozhlas chce být přímým provozovatelem vysílací sítě i dodavatelem obsahu. Kvůli šíření obsahu se obrátil na vysílací radu, ta však hodlá otázku řádného vysílání T-DAB nejprve projednat s ČTÚ. V zápise zasedání z 30. června stojí, že se „Rada rozhodla zaslat dopis ČTÚ, v němž ho bude informovat o žádosti Českého rozhlasu o vysílání rozhlasových programů a doplňkových služeb v systému T–DAB a požádá ho o konzultaci ve věci podle ustanovení § 112 odst. 1 zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.“
Pícha: zatím bychom vysílali v Praze
Předseda rady Petr Pospíchal pro RadioTV upřesnil, že žádostí Českého rozhlasu vznikla situace, s níž se radní dosud nesetkali a musí najít řešení v součinnosti s ČTÚ. „Vysílání může začít až teprve poté, co budou uděleny licence pro vysílací sítě i program. Nikde ale nevyčtete, co se má udělit dříve. My jsme v zákonu o elektronických komunikacích nalezli nový institut konzultace, a tak jsme se dopisem obrátili na ČTÚ, aby s námi tuto věc konzultoval.“ A jak taková konzultace probíhá? Podle Pospíchala není jasné ani to: „Zatím jsme to nikdy nedělali, je to poprvé, co využíváme tento institut v novém zákoně, který teprve vstupuje v platnost.“ Jasné tedy není ani to, jak dlouho taková konzultace může trvat.
Podle Štěpána Kotrby z Rady Českého rozhlasu nepočítá toto veřejnoprávní médium s tím, že by digitální síť v systému T-DAB využívalo pouze samo: „Pokud vím, v projektu je řečeno, že až polovinu kapacity datového toku chce rozhlas uvolnit ke komerčnímu využití.“ Kotrba tvrdí, že ČTÚ s digitálním vysíláním ČRo v systému T-DAB již předběžně souhlasil. To nepřímo potvrzuje i šéf digitální komise ČRo Alexandr Pícha. Podle něj by šlo o dočasné vysílání, které by se týkalo pouze období do poloviny roku 2007, kdy dojde definitivnímu k přerozdělení kmitočtů pro pozemní digitální vysílání. „Jde nám o Prahu. Původně jsme chtěli vysílat na 12. kanále, ale ten by rušilo vysílání v severních Čechách. Později se nám podařilo najít jiný kmitočet ve třetím televizním pásmu a nechali jsme si na něj zpracovat studii od společnosti Testcom,“ uvedl Pícha.
Zkušební licence jen na měsíc?
Provozovatelem multiplexu T-DAB by byl Český rozhlas, ale ten by si na to najal některou z telekomunikačních společností. Otázkou zůstává, zda takové vysílání označit za řádné, zkušební nebo dočasné. A proč se vlastně Český rozhlas tolik zajímá o vysílání v systému T-DAB, když by mohl pohodlně šířit svoje okruhy ve veřejnoprávním multiplexu DVB-T? Na podzim má v Praze proběhnout uzavřená konference World DAB Forum. Zatím ve všech zemích, kde tato akce proběhla, existovaly minimálně experimenty T-DAB. Pro Prahu by tedy bylo ostudou, kdyby v době konání konference nemohla účastníkům ukázat, jak T-DAB funguje v České republice. Podle neoficiálních informací na tuto argumentaci slyší i předseda Rady ČTÚ David Stádník, který přislíbil udělení dočasné licence pro provozování rozhlasového multiplexu.
Český rozhlas by tuto licenci měl dostat v průběhu října nebo listopadu. Problém je v tom, že ČTÚ ji chce vydat jen na velmi omezenou dobu jednoho měsíce. Na tak krátké časové období se ale nevyplatí investovat peníze na zprovoznění vysílačů. Pokud by telekomunikační úřad skutečně licenci vydal, rozhlas jej chce přesvědčit o tom, aby platila minimálně několik měsíců. Pak by pozemní rozhlasové digitální vysílání mohli naladit i posluchači v Praze a okolí.
