Ticho je nejdražším pořadem, jaký se kdy může vysílat v rádiu. Pro jeho výrobu přitom nepotřebujeme žádnou zvláštní techniku, a tak se ticho může vysílat jen za předpokladu, že vlastníme licenci a aktivujeme vysílač. I když to zní paradoxně, i dnes se ještě v některých stanicích objevuje ticho, dokonce na více než minutu. Posledně se to něchtěně přihodilo libereckému Rádiu Dobrý den.
K tomuto článku mě inspiroval poslech nejmladšího libereckého Rádia Dobrý den. Ve středu v čase 17:25 přirozeně skončila písnička Kino Gloria od Petra Rezka, pak bez jakéhokoliv jinglu nebo předělu následovalo přibližně dvouminutové „čisté“ ticho, nejednalo se tedy o technickou závadu na trase. Pak bez rozpaků program pokračoval písní od Simply Red. Tehdy jsem si vzpomněl na veselé historky z rozhlasového vysílání, které kolují mezi moderátory a dalšími spolupracovníky rádií. Podle nich může mít ticho několik zdůvodnění, přičemž málokdy jde o selhání techniky. Většinou, tak jak téměř všude, hraje velikou roli lidský faktor. Podívejme se na některé důvody:
1) Skladba z CD dohraje, moderátor mimo studia
Tento důvod již dnes není tak častý, jelikož se pro vysílání používají moderní počítačové programy a hudba tedy nemusí být odbavována z CD, až na výjimky. Ještě před deseti lety ale nebyl počítačový systém vůbec samozřejmostí, a každá skladba, která šla do éteru, musela být připravena v CD mechanice. Tehdy některé stanice vysílaly systémem moderátor-technik, nicméně i one-man show byla už v té době běžná.
Tehdy se dělily písničky na standardní a „kuřácké“ neboli přestávkové. Mezi kuřácké patřily ty, které byly delší. Když je moderátor pustil do éteru, mohl si jít na několik minut odskočit nebo zakouřit. Zřejmě nejznámější kuřáckou písničkou je November Rain od Guns n’ Roses, kterou většina rádií hrála nejen ve zkrácené, ale dokonce i původní nezkrácené verzi. Samozřejmě 9 minut je na rozhlasové vysílání až moc, a proto se tato písnička často nedohrávala do konce.
Nicméně pokud si moderátor odskočil na vynucenou pauzu, a z jakéhokoliv důvodu se nestihl vrátit, výsledkem bylo ticho, které mnohdy trvalo jen několik vteřin, nebylo však ojedinělé.
2) Nesprávně nastavený playlist
Dalším důvodem k tichu je nesprávně navolený playlist, když vysílací hodina není dostatečné rozplánovaná a může se stát, že vysílací systém nedohraje hodinu případně blok do konce stanoveného času. I když jsou nové moderní vysílací systémy vůči tomuto odolné, v minulosti se někdy neplánované ticho objevilo, hlavně v noci. Pokud hudební dramaturg nenaplánoval na noc dostatek písní, a noční vysílání probíhalo bez lidské obsluhy, tak ticho bylo na světě. Nutno dodat, že v noci to nebyla pro rádia tak výrazná tragédie, protože poslechovost nočního vysílání, zvláště u regionálních stanic, je téměř rovná nule.
3) Nedostatečný „střih“ skladeb
Obvykle každá skladba, která se kdy dostane do hudebního archivu rádia v počítači, musí projít určitou úpravou, při níž se vystřihne tichý začátek a usekne ticho na konci, nastaví se refrénová ukázka, případně se celá skladba mírně zkrátí pro potřeby rádia. Ojediněle se však stává, že nějaká píseň se do vysílacího systému dostane v neupravené podobě například s dlouhým tichem na konci. To se děje zvláště tehdy, když rádio přechází na nový vysílací systém a není možné automaticky importovat nastavení skladeb z předchozího systému. Tehdy se nastaví jen nutné minimum aktivních skladeb a zbytek archivu je na odpovědnosti moderátora, aby odbavení těchto skladeb ručně ohlídal. Jenže i zde může nastat situace, že moderátor se spolehne na vysílací systém právě v době, kdy běží nesprávně nastavená skladba. Pokud odběhne ze studia, nemusí už tichu zabránit a skladba hezky skončí, aniž by začala další.
4) Reklamní nebo programové odpojení
I vysílání reklamy nebo odpojovaného programu může zadat důvod k tichu, alespoň na části frekvencí nebo v rámci některých platforem. Pokud se má nějaký program vysílat jen na některém místě, musí být na ostatních frekvencích příslušná alternativa. Například, když chce rádio odpojit reklamu v bodě A, tak v bodě B obvykle pustí náhradní písničku, případně nechá doznít původní píseň až do konce. Někdy se to ale nezdaří a výsledkem je krátké, byť jasné ticho na části frekvencí.
Malý extrém se dokonce jednou odehrál v bývalém slovenském rádiu Twist. Jeden z nových moderátorů, který se právě učil zacházet s vysílací technikou, omylem zapnut odpojení vysílání jen pro Bratislavu. Zatímco rádio na jedné své frekvenci vysílalo dál, na všech ostatních frekvencích bylo několikaminutové ticho. Podobný exces se stal hluboko v noci, a naštěstí pro dotyčného zaměstnance si žádný z posluchačů nestěžoval.
U mnoha amerických rádií se využívá speciální výplň u odpojovaných pořadů. Některá rádia vysílají určitý druh programu na svých terestrických frekvencích, a internetové vysílání odpojují kvůli autorským právům. Většinou na internetu vysílají oznam o tom, že určitý pořad zde nemůžou vysílat. V jednom případě jsem ale místo podobné výplně zachytil jen obyčejné streamované ticho.
5) Výpadek vysílání
Posledním nepříjemným důvodem pro ticho je porucha na trase a následný výpadek vysílání. Selhání techniky ale nebývá tak časté, zde ho uvádíme jen pro úplnost.
Důvody, proč se ticho někdy objevuje v éteru rádií, ale nemusí být jen technické. Někdy jde o dramaturgický záměr. Například v krátké novodobé historii Českého rozhlasu i Slovenského rozhlasu nalezneme programové pasáže, kde se ticho využívalo jako významová pauza. Například před ohlášením časomíry. Když hlasatelka uvedla „Bude 12 hodin“, následovalo několikavteřinové, někdy téměř minutové ticho, než se ozvalo známé pípání před celou. V dnešním světe rozhlasu jsou podobné dramaturgické „výstřelky“ dávnou minulostí, nicméně jako vzpomínky přežívají dodnes.
Ilustrace: www.sxc.hu
