Jak na QSL lístky – reporty o poslechu rozhlasové stanice

Řekne-li se QSL, pak příslušníci národa radioamatérského a posluchačského zbystří svou pozornost. QSL lístky mají podobu papírových kartiček s vytištěnými nebo psanými informacemi potvrzujícími uskutečněná rádiová spojení.

Radioamatéry jsou nazýváni především lidé, kteří se zabývají navazováním oboustranného rádiového spojení. Ve svém volném čase budují a zvelebují svá vysílací a přijímací zařízení, tříbí své operátorské schopnosti, aby pak v radioamatérských závodech atakovali fyzikální možnosti přenosového prostředí, navázali spojení s největším počtem co nejvzdálenějších kolegů – radioamatérů, případně aby se jen potěšili popovídáním s kamarády stejné krevní skupiny. Mluvím-li o posluchačích, mám na mysli především příznivce DXingu popsaného v článku RadioTV představuje: Československý DX klub.

Radioamatéři si obvykle QSL lístky vyměňují navzájem prostřednictvím tzv. QSL služby zastupující zpravidla radioamatéry jednoho státu. Rádioví posluchači žádají rozhlasovou stanici o potvrzení poslechu QSL lístkem přímo. Zde musím podotknout, že hobby posluchače a radioamatéra mají k sobě velmi blízko a nezřídka splývají.

QSL lístky jsou hmatatelným důkazem rádiového spojení resp. poslechu. Lidé si je vyměňují celém světě. I po letech jim pak připomínají výjimečné, hektické i třeba jen příjemné okamžiky a zážitky. Počátek jejich používání spadá do časů prvních krůčků rádiového vysílání. Poněvadž jsou rádioví posluchači na rozdíl od radioamatérů koncem jednosměrného přenosového řetězce, nezbývá jim než čekat, že jejich žádost o potvrzení poslechu najde v té které rozhlasové stanici úrodnou půdu a report bude odměněn QSL lístkem dané stanice. I v našich zeměpisných šířkách šel za posledních 13 let vývoj rozhlasového vysílání kupředu a tak rádiové nadšence před i za mikrofonem nahradili rozhlasoví profesionálové, kteří svědomitě plní své úkoly, ale o trochu okrajové (z hlediska stanice) problematice potvrzování příjmu QSL lístky nemusejí mít dostatek informací. Jim i méně zkušeným posluchačům je určen tento článek. Ukázky krásných QSL lístků naleznete například na http://www.qsl.cz.

Z materiálů Československého DX klubu určených pro rozhlasové stanice jsem si k tomuto tématu dovolil vybrat následující odstavce:

Co obsahuje hlášení o příjmu neboli report?

Bývá zpravidla ve formě dopisu, někdy jen lístku a po úvodních řádcích objasňujících problematiku následují klíčové údaje: datum, čas, kmitočet, stručný přehled zaslechnutého pořadu a popis přijímacího zařízení, tj. přijímač a anténa. Podle charakteru vysílání (zejména jde-li o mezinárodní relace) se často uvádí světový čas označovaný UTC nebo starší zkratkou GMT. Kmitočet se označuje v kHz u AM vysílání, v MHz u FM. Někdejší určování místa v kmitočtovém spektru pomocí délky vlny se v dnešní době považuje již za nepřesné a nepoužívá se. Sledovaný pořad má být v intervalu alespoň 15 minut, což platí jako jedno ze základních etických pravidel DXingu. Popis zachyceného pořadu by měl být natolik obsažný a výstižný, aby pracovníci stanice mohli ze svých záznamů spolehlivě určit, zda údaje odpovídají skutečnosti a nebo naopak jednoznačně konstatovat omyl. Přijímací zařízení má být popsáno do detailů odpovídajících náročnosti uskutečněného jednostranného spojení. U zvláště vzácných příjmových situací, které nastanou třeba jednou za mnoho let, je pak samozřejmě zajímavý pro obě strany každý technický detail. Speciálním prvkem reportu je popis kvality zachyceného signálu. Ta se dá charakterizovat různě náročnými metodami, z nichž nejprostší je slovní popis. Většina uživatelů je však zasvěcena do kódového značení a nejužívanější je pro AM vysílání tzv. kód SINPO (u FM se může použít též, ale není tolik výstižný).

Stupnice síly signálu je odvozena z hodnot představujících poměrové stupně napěťové úrovně na vstupu přijímače (cejchované S-metry).

Interferencí se rozumí rušení jinými stanicemi na stejném kmitočtu, nebo v jeho těsné blízkosti. Kmitočet rušícího signálu má být zvlášť popsán, stejně jako identifikace samotné rušící stanice. Detailnost těchto údajů odvisí od zkušeností posluchače (DXera). Patří sem také průmyslové rušení a všechny jevy způsobené činností člověka.

Šumem označujeme zejména atmosférické výboje, které převládají na nižších kmitočtech (DV, SV), na vyšších KV se uplatňuje spíše kosmický šum, na VKV šum přijímacího zařízení. Obecně jde o přírodní zdroje.

Nejčastějším rušivým vlivem, vzniklým cestou signálu od vysílače k přijímači, jsou úniky (kolísání intenzity a kvality). Dále se uplatňují různé ozvěny a zvláštní zabarvení audio spektra.

U každého z pěti prvků kódu SINPO platí, že nejpříznivější situace je ohodnocena nejvyšší známkou zatímco „1“ představuje situaci, která příjem prakticky znemožňuje.

Celkové hodnocení vyjde shrnutím předchozích parametrů. Známka celkového hodnocení nemá být vyšší, než nejnižší číslice I, N a P.

Na vlastní report může navazovat ohlas k zachycenému pořadu. Ten přímo nesouvisí s reportem a jeho cílem, ale poslouží pak programové redakci stejně jako běžné dopisy.

Jak rozhlasová stanice reaguje na report? Předně zřejmě rozliší hlášení korektní od špatných reportů, u nichž chybí základní údaje, jsou psány nečitelně atp. Odpovídat na každý report zvláštním dopisem je v silách málokteré redakce či obsluhy, i když zde samozřejmě vše závisí na počtu došlých hlášení o příjmu. Většina rozhlasových stanic na celém světě má připravenu zásobu potvrzovacích QSL lístků. Jsou to obvykle kartičky formátu 14 x 9 cm anebo A6 (148×105 mm), podle možností stanice tištěné jednostranně či oboustranně. Kromě výrazného označení názvu stanice či grafického symbolu obsahuje většinou anglický text (kvůli mezinárodní univerzálnosti) s předtištěnými kolonkami pro rychlé vyplnění základních údajů – jméno posluchače, popř. jeho stanoviště (bydliště), datum a čas příjmu a kmitočet. Pro posluchače bývají zajímavé také informace o Vašem vysílači, anténě, nebo technice ve vysílacím studiu. I ty může QSL lístek obsahovat. Bez vyplnění výše uvedených čtyř základních údajů však QSL lístek nenabývá hodnoty, poslech není potvrzen. Posledním důležitým údajem je podpis pracovníka, který příjem ověřil a na základě správnosti pak lístek vydal. Takto správně vypsaný QSL lístek je konečnou platnou odměnou pro každého příznivce DXingu.

Pokud posluchač předpokládá, že některá stanice není QSL lístky vybavena, pojistí se náhradním řešením a zašle se svým reportem vlastní, napůl vyplněný lístek, tzv. PPC (prepared post card), kde je v rubrikách již vyplněno potřebné a známé a pracovník stanice po ověření doplní informace o stanici a připojí svůj podpis. PPC lístek však vyžaduje vzhledem k provizornímu řešení ještě razítko stanice, to nesmí být opomenuto. Stane-li se, že rozhlasová stanice dostane PPC lístek, ale má přitom k dispozici vlastní QSL lístky, sluší se odeslat posluchači oboje.

Ke QSL či PPC lístkům zpět zaslaným posluchači coby ověření a potvrzení příjmu stanice často přikládají tištěné informace, programový rozvrh, popř. samolepku či jiný propagační materiál. Report výjimečného charakteru (nejvzdálenější příjem, zvláštní zájem či vztah posluchače atp.) si zaslouží alespoň krátký osobní dopis redaktora či jiného odpovědného pracovníka rozhlasové stanice, zvyklosti to vyžadují. Posluchači se mnohdy snaží zdůraznit svou přízeň maximem informací o své zemi, městě nebo o svém přijímacím zařízení s akcentem na anténní systém a amatérské technické doplňky. V zásadě lze aktivní posluchače, kteří kontaktují stanice, dělit na techniky a sběratele.

Došlé poslechové reporty většina stanic zakládá a časem si pomocí nich vytváří přehled o své slyšitelnosti.

V rámci svých klubů si příznivci DXingu pravidelně vyměňují zkušenosti o svých potvrzených příjmech. V rubrikách bulletinů a časopisů těchto klubů je detailně uváděno, za jakou dobu stanice odpovídají na zaslané hlášení a čím. Zvlášť jsou zveřejňovány coby černé ovce ty stanice, jejichž redakce na písemný ohlas nereagují. Takové stanice automaticky získávají špatnou pověst, jedná se však spíše o výjimky.

Některé rozhlasové stanice (zejména s mezinárodní působností) organizují z různých dotací vlastní posluchačské kluby a udržují tak stálý okruh pravidelných příznivců. Tyto kluby vybízejí k častým reportům příslibem členství podmíněného získáním více QSL lístků ve stanovených časových intervalech. Vydávají diplomy, nabízejí různé suvenýry a ceny pro výherce soutěží. Počet takto získaných posluchačů narůstá. Při soutěžích se samozřejmě uplatňují i jiná hobby než dálkový příjem, např. filatelie, motorismus, historie, místopis atp.