Postoj veřejnoprávního Českého rozhlasu k digitálnímu vysílání je známý. Jak se ale k této technologické novince staví privátní provozovatelé? Upřednostňují samostatné vysílání ve formátu T-DAB, nebo se spokojí se zařazením do televizních multiplexů DVB-T? A chystají na digitální éru nové programy, nebo pouze překlopí svoje současné vysílání z FM pásma do digitálu? Odpovědi provozovatelů na anketu RadioTV ukazují, že co broadcaster, to jiný názor. Všichni se ale shodují v tom, že digitální vysílání nelze zahájit bez toho, aniž by byly stanoveny jasné podmínky.
Rádio Egrensis počítá s novými projekty
„Doby, kdy jsme jako provozovatelé do toho „šli“ a doufali, že to dobře dopadne, je ta tam. Ten, kdo je v branži od počátku, moc dobře ví, jak se doba mění a jak se hlouposti nenadále staly trestným činem,“ říká šéf chebského radia Egrensis Antonín Hofmann. „Především chci upozornit na to, že dosud pro toto vysílání neexistuje žádný legislativní rámec. Nejsou známy podmínky, za jakých budou přidělovány licence a jaké licenční podmínky Rada stanoví. Po stránce technicko-právní ČTÚ zatím tápe a nás budou zajímat takové maličkosti, jako je například cena.“ Podle Hofmanna také dosud nikdo neřekl, jak bude podporované komerční vysílání, jak se o něm dozví posluchač a co pro jeho příjem udělá.
„Otázek je mnoho, ale zodpovězených je jejich zatím příliš málo,“ shrnuje Hofmann, podle něhož ale provozovatel, který se bude digitálnímu vysílání vyhýbat, bude „hloupý“. „Je to budoucnost, jenže zatím neznámá. Nemohu něco chtít, když nevím, budu-li na to mít,“ míní šéf radia Egrensis, které má o digitální vysílání zájem. Stanice se ale podle Hofmanna nezúčastní licenčního řízení na obsazení prvních tří multiplexů pro digitální televizi, v jejichž rámci Rada udělí také licence pro rozhlasové vysílání. Na otázku, zda Egrensis v souvislosti s přechodem na pozemní digitální rozhlasové vysílání ve formátu T-DAB počítá s vytvořením dalších programů, Hofmann odpověděl, že „zatím ano“.
Pardubický Life upřednostňuje T-DAB
Pardubické radio Life podle programového ředitele Jana Vavřína jednoznačně upřednostňuje digitální formát T-DAB před „televizním“ DVB-T. Proto se také nezúčastní současného tendr na obsazení dvou ze tří multiplexů pro digitální televizi. Pokud však Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypíše licenční řízení na obsazení „rozhlasových“ multiplexů T-DAB, radio Life se ho zúčastní. Podle Vavřína by ale šlo „pouze o přechod do digitálu bez dalších projektů“, tedy pasivní překlopení současného vysílání z FM pásma na pozemní digitální vysílače.
Generální ředitel celoplošného radia Impuls Jiří Hrabák zatím nedokáže říci, který ze tří základních formátů pozemního digitálního vysílání (T-DAB, DVB-T a DRM) jeho stanice upřednostňuje. „Nejde o jednoznačnou preferenci, ale dosavadní úvahy spíše vedou k DVB-T,“ říká. Impuls podle Hrabáka nechce zůstat stranou digitalizace, takže jeho cílem je být „u všeho, co se kolem digitalizace bude dít, a pak se správně a včas rozhodnout“. Ředitel Impulsu ale zatím nedokáže odpovědět na otázku, zda by se společnost Londa zúčastnila výběrového řízení na licence v multiplexu T-DAB, pokud by platila slova místopředsedy RRTV Jiřího Šenkýře, že jeho vypsání už jen záleží na oznámení ČTÚ o kmitočtovém přídělu.
Přihlásí se Impuls o digitální licenci?
„Je to opravdu složitá otázka, záleží na úrovni právních předpisů, garancí, politiky státních orgánů, ale i případných providerů směrem k tvůrcům programu,“ míní Hrabák. Radio Impuls se podle jeho slov zatím nepřihlásilo do výběrového řízení na obsazení programových pozic dvou multiplexů pro digitální televizi: „Zatím jsme žádnou žádost neodevzdali.“ Na otázku, zda Impuls v souvislosti s přechodem na pozemní rozhlasové digitální vysílání počítá pouze s překlopením svého současného programu nebo chystá nějaké další projekty, Jiří Hrabák odpověděl: „V úvahu připadají obě dvě možnosti.“
Jan Zilvar z pražského Country rádia konstatuje, že ze tří forem pozemního digitálního rozhlasového vysílání je zatím k dispozici pouze DVB-T. „Pro rádia by principiálně byl vhodnější T-DAB, ale ten se podle mých informací nevyvíjí stejně progresivně jako DVB-T. Takže to není o upřednostňování, ale o volbě možného,“ míní Zilvar. „Na Radě leží naše žádost o zkušební provoz právě na DVB-T. Chceme si vlastně jinak ověřit to, co už nám funguje jinak přes kabelovky. Tedy rádio, které hraje, když se zapne televize.“ Zilvar neodpověděl na otázku, zda má Country rádio zájem o vysílání ve formátu T-DAB. „Pokud vím, tak tento systém není v nabídce,“ řekl pouze.
Country rádio žádá o zkušební vysílání
Přihlásilo by se Country rádio do tendru o programové pozice v multiplexu T-DAB? „Nevím. V této chvíli není pro koho tímto systémem vysílat. Rada by ráda vypisovala neustále nějaká licenční řízení a vůbec si neuvědomuje souvislosti,“ míní Zilvar, podle něhož se Country rádio nezúčastní ani nynějšího konkurzu na programové pozice v „televizních“ multiplexech DVB-T: „Pokud vím, tak 3. listopadu bylo vyhlášeno řízení na televizní licence, takže
nezúčastníme.“ Přesto Country chystá do digitálu nový projekt. „Vycházíme samozřejmě z toho, co funguje, tedy z formátu Country rádia, ale chceme co nejlépe využít všechny možnosti dané systémem. Jde mimochodem o jeho reklamní využití,“ přibližuje Zilvar.
Podle Miroslava Pýchy, majitele internetového radia Limonádový Joe, by byl ze tří nabízených systémů digitálního vysílání nejideálnější ten, který by byl co nejdostupnější posluchačům a z provozního hlediska pro provozovatele co nejlevnější: „Z dnešního pohledu tedy upřednostňujeme T-DAB i DVB-T.“ Pýcha by se rád zúčastnil případného řízení na licence T-DAB, ale mezi rozhlasovými broadcastery podle něj panuje spíše názor, že digitální vysílání je v podstatě opět jen pro ty, co už vysílají na analogu. „Z pozice rádia Limonádový Joe, které více než dva roky usiluje o návrat do éteru, je proto pozice ztížená a postoje spíše skeptické,“ říká Pýcha.
Pýcha: Nesmí jít znovu o posilování silných
„Otázka zní, zda Rada vůbec bude udělovat licence na digitální vysílání „nezávislým“ resp. novým subjektům, a nebo spíše zda nebudou vznikat opět jen programy typu Frekvence 2, 3, 4, Impuls 2, 3, 4, Rádio Černá hora 2, 3… atd. Tedy tak, jak se o tom stále častěji hovoří,“ upozorňuje Pýcha, podle něhož i Michel Fleischmann na nedávné konferenci o digitálním vysílání v Českém Krumlově otevřeně řekl, že pokud se mají nyní udělovat digitální licenci, pak jen současným silným provozovatelům. „Určitě je zde také otázka finanční, jak nový subjekt, nebo třeba rádio Limonádový Joe – subjekt vyhozený z analogového vlaku v roce 2002, zvládne výrazně vyšší náklady na technický provoz vysílání na počátku vysílání,“ uvažuje Pýcha.
„Zájem tedy určitě máme, ale představa čekání další roků do doby, až bude digitál běžně pro posluchače dostupný je nereálná a asi to nelze…,“ říká Pýcha a k případné účasti v licenčních řízeních na digitální licence dodává: „Asi bychom se zúčastnili, určitě bychom zvážili formu a složení právnické osoby – žadatele o licenci.“ Co se týká probíhajícího řízení na programové pozice v televizních multiplexech DVB-T, Pýcha podle svých slov účast zatím zvažuje: „Účast v tomto řízení je také asi o tom, že kdo dnes zaváhá…“
