Český telekomunikační úřad avizoval, že na půl roku přestane udělovat rozhodnutí o koordinaci rozhlasových kmitočtů. Důvodem optimalizace kmitočtového spektra vyvolaná požadavkem zákona, aby tři celoplošné stanice Českého rozhlasu dosáhly pokrytí 95 procent. Na základě této optimalizace by mohlo teoreticky dojít i ke změnám kmitočtů, na kterých vysílají privátní stanice. Jaké by to mělo pro broadcastery důsledky? Na to odpovídá předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka.
ČTÚ vyhlásilo, že na půl roku zmrazí koordinaci nových rozhlasových kmitočtů. Rozumíte tomuto rozhodnutí? Myslíte, že to může něčemu prospět?
ČTÚ tak koná proto, že do zákona o ČRo bylo poslaneckým pozměňovacím návrhem „vpašováno“, že tři hlavní celoplošné stanice ČRo musí přijímat 95% obyvatel ČR (podle posledního sčítání lidu). Zákon už bohužel (bohudík???) neříká, zda musí pouze přijímat nebo zda musí přijímat bez rušení (54dB/m2). Legrační je, že takové pokrytí je pravděpodobně technicky nemožné. Ale není to první, ani poslední legrační věc, která vyšla z parlamentu.
Co říkáte na to, že by kvůli tomu, aby Český rozhlas třemi stanicemi pokrýval 95 procent území, mohly být postiženy soukromé stanice?
O postižení je poněkud předčasné mluvit. Je to však otevírání „pandořiných skříněk“ a nebezpečným by se to mohlo opravdu stát. Dovedu si představit, co nastane, až ČTÚ zveřejní svoji nepochybně profesionální studii. Ta se dostane do rukou všelijakých kouzelníků, kteří jí začnou vykládat úplně obráceně než byla myšlená. Výsledkem budou ještě větší nedorozumění a přehmaty, než je ono v praxi obtížně uskutečnitelné devadesáti pěti procentní pokrytí.
Neměla by taková optimalizace proběhnout v samotném Českém rozhlasu, místo aby to řešilo plošně na celém pásmu ČTÚ?
Samozřejmě. Na to upozorňujeme (a nejen my) už léta. ČRo má na Radiožurnálu, na Vltavě a v regionálních stanicích tak masivní přesahy, že musí existovat způsob, jak převést některé kmitočty na Prahu a zvětšit pokrytí této stanice. Musely by se ale revidovat všechny kmitočty, včetně kmitočtů regionálních studií. Ostatně, Český rozhlas nám názorně předvedl, jak si svých kmitočtů váží, když převedl vysoce kvalitní 50 kW kmitočet z regionálního studia na původně jenom digitální stanici ČRo 4 – Radio Wave. Za tuhle „transakci“ mu Rada RTV dokonce vyměřila milionovou pokutu.
Může vůbec ČTÚ soukromé stanici podle zákona změnit kmitočet, který má jednou přidělený jako technický parametr licence?
Jednoduché to není, ale musíme si uvědomit, že po roce 2010 skončí platnost již prodloužených licencí. Bude se tak dít po vlnách a poměrně masově. Tam bude možnost soukromé provozovatele kmitočtů zbavit. A že se to spoustě lidí bude zamlouvat, to si pište.
Když u nás máme duální systém, proč je celoplošnost podle nového zákonadefinována jinak pro veřejnoprávní (95 procent) a jinak pro soukromé stanice (70 procent)?
Na to se musíte zeptat v parlamentu. My jsme si to nevymysleli. Bohužel se nás to ale velmi dotýká a ve zcela nečekaném směru. Kdyby se pro ČRo měla použít stejná metodika intenzit signálu, kterou garantuje stereofonní parametr (54dB/m2), tak by rozhlas opravdu potřeboval více kmitočtů. Kdyby ale stereofonní parametr neplatil, tak by sítě regionálních stanic v soukromém sektoru mohly přesáhnout hranici 70% a některým by hrozilo odebrání licencí. Tenhle zádrhel budou muset vyřešit zákonodárci.
Jaké náklady a ztráty na posluchačích by podle vás měla průměrná regionální stanice při změně svých kmitočtů?
Takový zásah by způsobil provozovatelům nevratné morální i ekonomické ztráty. Kmitočet je nedílnou součástí názvu stanice, velmi často i jeho loga a tím pádem identifikace. Propagace těchto prvků znamená milionové až stamilionové náklady odvíjející se od velikosti média, jeho dosahu a časového faktoru. Změna kmitočtu může mít (na rozdíl od televize) za následek ztrátu podstatné části posluchačské obce, protože posluchači opravdu mají kam přeladit. Identita (včetně kmitočtu), „umístění“ (včetně kmitočtu) a množství posluchačů jsou jediné statky podnikání v rozhlasovém vysílání, které je možné přeměnit na příjem nutný pro udržení provozu a vytváření přiměřeného zisku.
K velkým změnám kmitočtů docházelo v polovině devadesátých let při znovuudělování licencí, vzpomenete si ještě, kolik to rádia stálo a jak na to posluchači reagovali?
Tak velké změny, k jakým by došlo, kdyby někdo vážně chtěl Českému rozhlasu zařídit ten nesmysl, tenkrát nebyly. Přesto řada provozovatelů musela existovat tak, jakoby znovu začínala, což byla svým způsobem pravda. Kolik je to stálo, na to byste se museli zeptat jich. Určitě se ale jednalo o miliony až desítky milionů vydaných na propagaci. Co se posluchačů týče, ti dělali to, co vždycky. Poslouchali to, co je nejvíc bavilo. Když to nemohli najít, poslouchali to, co je bavilo na druhém místě. I když se to nezdá, jsou to zákazníci rádia a chovají se podle toho.
