V těchto dnech probíhá v Pardubicích konference Radiokomunikace 2004 (http://www.unit.cz/seminare/02-11-04.html). Seminář je určen především pro odbornou veřejnost a je nabitý přednáškami zástupců vedoucích firem oboru a vysokoškolských odborníků. První den konference (2.listopadu) byl celý věnován digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání v ČR.
V průběhu dne zaznělo z úst přednášejících mnoho zajímavých myšlenek a informací. Část z nich si Vám nyní dovolím tlumočit. Program přednášek a jejich autoři jsou uvedeni na internetových stránkách http://www.unit.cz/seminare/02-11-04.html.
Především se jednalo o zástupce Českých radiokomunikací, Czech Digital Group, Českého rozhlasu a APSV. O plánech a postupu Českého Telekomu v budování sítě DVB-T bohužel nikdo informovat nepřijel, přestože v současné chvíli Český Telecom provozuje nejvíce vysílacích lokalit DVB-T v České republice.
Digitální TV
V současnosti probíhají v České republice tři zkušební projekty vysílání systému DVB-T v Praze, které provozují společnosti České Radiokomunikace, Czech Digital Group a Český Telecom. V jednofrekvenční síti vysílají v Praze České radiokomunikace ze dvou vysílačů, Czech Digital Group ze třech a Český telecom ze čtyřech vysílačů. V Brně provozuje Český telecom dva vysílače. Zkušební vysílání v systémech T-DAB a DRM již dříve uskutečnily České Radiokomunikace v Praze resp. Hradci Králové.
Na začátku léta byly vydány Českým telekomunikačním úřadem licence a kmitočty provozovatelům prvních třech multiplexů (pracovně nazvaných A,B,C). Vlastníci licencí (ČRa, CDG, ČT) jsou připraveni rozjet řádné vysílání během několika málo měsíců. Základním problémem je však fakt, že dosud nebylo vyhlášeno licenční řízení na obsazení jednotlivých multiplexů provozovateli televizních a rozhlasových stanic. Situaci ztěžují nesrovnalosti mezi radou pro rozhlasové a TV vysílání (RRTV) a Českým telekomunikačním úřadem v oblasti pravomocí jednotlivých institucí. Systém DVB-T je v podstatě vysíláním dat, u kterých je vcelku lhostejné, jsou-li to data obrazová, zvuková či jiná. Pravomoc RRTV se však vztahuje pouze na obsah audio a video produkce daných stanic.
Současné pokusné vysílání všech třech provozovatelů je prozatím licencováno do 31.12.2004.
S tím vyvstává otázka, v jaké formě bude vysílání pokračovat po novém roce. Existují tři scénáře, kdy může být pokusné vysílání „překlopeno“ do řádného nebo bude opět prodlouženo pokusné vysílání, případně vysílání dočasně pozastaveno. Ani jednu z možností nevyloučil představitel ČRa, oproti tomu CDG deklarovalo zásadní zájem pokračovat v pokusném vysílání. Důvodem je především snaha nezklamat současné diváky systému DVB-T, jejichž počet v Praze utěšeně roste, hovoří se o čísle blížícím se 10 000 prodaných set-top boxů pro příjem DVB-T.
Je zjevné, že kmitočtové příděly pro multiplexy A, B, C (http://www.ctu.cz/doc.php?iDoc=748) jsou paběrky, zajišťující pokrytí cca 70%, resp. 50% a 30 % území České republiky. Navíc se dá hovořit o celoplošnosti pouze v prvním případě. Jedná se o zbytky kmitočtů nevyužitých analogovým vysíláním, k tomu je třeba dodat, každý použitý kmitočet na konkrétní lokalitě musel být samozřejmě koordinován se sousedními státy a poměrně značnou část kmitočtů nám zablokovalo pro další použití Polsko (http://www.ctu.cz/doc.php?iDoc=749). V této souvislosti je třeba připomenout atraktivní možnost vysílat digitálně na kanále 53 z vysílače Praha – Cukrák s vysokým výkonem. Tento kanál byl plánován pro digitální vysílání a jeho spuštěním by se k signálu DVB-T dostala velká část obyvatel české kotliny.
Další a multiplexy je možné očekávat až s postupným vypínáním analogového vysílání.
Velkou úlohu při plánování budoucích digitálních sítí DVB-T má Český telekomunikační úřad a TESTCOM – Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt. Spolu s okolními státy (členy koordinační skupiny pro střední Evropu) připravují podklady pro druhé kolo Regionální radiokomunikační konference(RRC) ITU pořádané v roce 2006 v Ženevě. RRC–06 má za úkol sestavit nový kmitočtový plán nahrazující rozdělení kmitočtů ze Stockholmské konference v roce 1961. Po uskutečnění konference RRC-06 pochopitelně ze dne na den nevznikne několik nových kmitočtových sítí pro nové multiplexy, ale vytvoří se podmínky pro budoucí bezproblémový přechod od analogového k digitálnímu vysílání. Při koordinaci kmitočtových sítí jde především o jednání a nalezení shody se sousedními státy a do značné míry respektování rozdělení sítí silnějších vysílačů (Stockholm 1961). Proto vcelku není nutné čekat na výsledky RRC-06. Ukázkou může být například Německo, kde postupně stavějí DVB-T sítě a zároveň vypínají analogové vysílání. Postupují budováním malých ostrůvků s DVB-T. Celý postup je a musí být nenucený a založený na shodě všech zúčastněných stran.
Pro Českou republiku se plánuje 7 multiplexů pro pásmo UHF a jeden pro VHF pásmo. TESTCOM používá unikátní software pro kmitočtové plánování. Jeho obdobou okolní země nedisponují, proto se TESTCOM účastní i koordinací pro ostatní státy.
Protože zatím nedošlo k vyhlášení licenčních řízení a udělování licencí provozovatelům stanic, které by mohly obsadit již definované multiplexy, nástup digitálního vysílání na větším území ČR se opět odsouvá. Jelikož bude přechod poměrně finančně náročný, ukazuje se, že „tahounem“ digitalizace budou pravděpodobně veřejnoprávní média. V této souvislosti zaznívají úvahy, aby byl celý multiplex A určen pro veřejnoprávní vysílání. Dle názorů zástupců vysílacích společností by se mohlo digitální vysílání DVB-T rozšířit na jaře 2005 do Brna a později i Ostravy(pravděpodobně opět jako zkušební), ale na dalším území se objeví nejdříve až na podzim 2005.
Digitální rozhlas
V případě rozhlasového vysílání mne především zaujaly představy Českého rozhlasu týkající se využití digitálních systémů pro veřejnoprávní rozhlasovou službu. Pro tyto představy není prakticky důležité, budou-li uplatněny v systému T-DAB nebo DVB-T. Systém DRM pro pásma DV, SV, KV je určen spíše pro přenos mluveného slova na velké vzdálenosti než pro jakostní přenos hudby, který již řeší analogový systém v pásmu VKV-FM.
Z průzkumů v zemích západní Evropy vyplynulo, že největší motivací, aby si posluchači koupili digitální rozhlasový přijímač, byly nové stanice obsažené v digitálním multiplexu. Analogové vysílání v současném pásmu VKV-FM je subjektivně dosti kvalitní a Český rozhlas spíše trápí nedostatek celoplošných sítí (jsou v podstatě jen dvě) a neumožňují mu tak provozovat další stanice s odlišným záběrem. V digitálním vysílání by se tak ke slovu mohly dostat dlouho diskutované projekty stanice pro mladé, stanice podporující alternativní scénu, stanice zaměřené na přenosy klasické hudby nebo třeba čistě zpravodajské stanice. Vznik těchto stanic nepředstavuje pro Český rozhlas závažnější náklady navíc.
Charakter jednotlivých stanic se odráží v potřebném datovém toku pro jejich přenos. Rozhlasová stanice přenášející například koncert vážné hudby vyžaduje pro kvalitní výsledný dojem výrazně větší datový tok než například stanice se zprávami. Program jednotlivých stanic se může v čase lišit svými požadavky na datový tok. Pokud má provozovatel rozhlasového vysílání v multiplexu větší prostor pro více stanic, může si tento prostor dynamicky rozdělit mezi jednotlivé stanice tak, aby vyhovoval jejich okamžitým nárokům. Do datového toku je pak také možné vložit při nějaké příležitosti i další rozhlasovou stanici, aniž by byl narušen program stávajících. Příkladem může být třeba zpravodajská stanice při konání voleb nebo sportovní stanice v době olympiády nebo jiné významné sportovní akce.
K přenosu rozhlasových stanic je již dnes používáno pokusné vysílání všech našich DVB-T operátorů. V případě Českého rozhlasu by se zdálo logické, aby sdílel stejný multiplex spolu s Českou televizí. Všechny současné i plánované stanice ČRo by v tomto multiplexu zabraly maximálně 5 % datové kapacity. Ostatní subjekty na rozhlasovém trhu by mohly v budoucnu obsadit celý jeden multiplex. V takovém multiplexu by našlo své místo několik desítek rozhlasových stanic, ideálně úplně všechny soukromé stanice stanice vysílající v současné době na území ČR. Tím, že by byl multiplex vyhrazen pouze pro rozhlas, by mohl být svými parametry lépe upraven pro podmínky mobilního příjmu. Rovněž polarizace vysílacích antén by mohla být zvolena vertikální. Současné pokusné vysílání DVB-T všech provozovatelů je vedeno v horizontální polarizaci, takže při příjmu na vertikální prutové antény používané v mobilním a přenosném provozu charakteristickém pro rozhlas dochází ke ztrátě 20 dB oproti polarizaci vertikální.
Systém T-DAB u nás trpí především tím, že ČR získala malý kmitočtový příděl – ve III. TV pásmu máme na 12 kanále prostor pouze pro jeden multiplex. Kanál 12 má čtyři části po 1,5 MHz označené A až D. Část C je přidělena pro Čechy, část D pro Moravu. Navíc je dvanáctý kanál stále obsazen vysíláním TV Nova z vysílače Ústí nad Labem – Buková hora. V pásmu L (1455 MHz) by byl opět jeden multiplex, ale vybudování vysílací sítě v tomto pásmu je velmi nákladné – podobně jako budování základnových stanic sítě mobilních telefonů GSM. V západní Evropě je T-DAB poměrně rozšířený, k dispozici však bývá několik multiplexů, umožňujících ve výsledku pokrýt obyvatele až 50ti rozhlasovými stanicemi. Pásmo L se zatím pro svou náročnost nikde nevyužívá.
Situace je tedy taková, že bychom republiku pokryli šesti, v lepším případě deseti celoplošnými rozhlasovými stanicemi. K dispozici je proti dobám začátku T-DABu mocnější zdrojové kódování zvuku, jako příklad je možné uvést nadstavba kódování zvuku SBR (Spectral Band Replication). Ke stejné kvalitě přenášeného zvuku postačí místo 192 kbit/s datový tok 112 kbit/s a do datového toku T-DAB se tak vejde více stanic (přibližně deset v kvalitě blízké CD, při nižších nárocích samozřejmě daleko víc).
Již teď je tedy jasné, že se do systému T-DAB v České republice nevejdou všechny subjekty, které by o to projevily zájem a zůstává tedy otázkou, zda-li má smysl budovat síť vysílačů multiplexu, který pojme pravděpodobně pouze stávající celoplošné stanice. Velkou výhodou systému T-DAB je v západní Evropě dobrá dostupnost přijímačů různých typů a jejich poměrně příznivá cena. Systém je již od začátku navržen pro mobilní provoz.
