Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na svém posledním zasedání učinila precedentní krok. Vydala Českému rozhlasu doporučení, aby přehodnotil skladbu svých kmitočtových sítí, které se na mnoha místech několikanásobně překrývají.
RRTV „doporučila Českému rozhlasu provést revizi stávajících kmitočtů z hlediska násobného pokrytí za účelem zefektivnění využívání kmitočtového spektra,“ stojí v zápisu z 19. zasedání konaného ve dnech 18.-19.. října.
Útokům za neefektivní rozdělení kmitočtů v rámci jednotlivých programů čelí Český rozhlas již několik let. Tento problém je nejmarkantnější u dvou stanic s nejlepším pokrytím, ČRo 1 – Radiožurnálu a ČRo 3 – Vltavy. Není se čemu divit, v některých oblastech lze tyto programy s obyčejnou prutovou anténou naladit na pěti či šesti frekvencích.
Nabízí se tedy otázka, zda by ČRo nemohl své sítě přerozdělit tak, aby získal další „celoplošnou“ síť například pro dlouho očekávaný program ČRo 4. Podobnou reorganizaci navrhl i RadioTV v článku Návrh reorganizace kmitočtů Českého rozhlasu pro vznik nové sítě ČRo 4, odpověď ČRo najdete v článku Vyjádření ČRo k návrhu reorganizace kmitočtů pro vznik nové sítě.
Český rozhlas se brání logicky. Celoplošné veřejnoprávní programy by podle něj měly pokrývat opravdu celou plochu republiky a redundantní pokrytí v některých oblastech je daní za to, že se signál dostane i do terénně těžko přístupných míst. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se přesto připojila k výzvám některých médií a vyzvala veřejnoprávní rozhlas k zamyšlení. „My žádné poschovávané kmitočty v rezervě nemáme, abychom třeba mohli Českému rozhlasu doplnit jeho pokrytí, ale máme za to, že právě Český rozhlas takové rezervy má,“ vysvětlil RadioTV důvody tohoto usnesení předseda RRTV Petr Pospíchal.
Vyjádření ČRo k doporučení RRTV
Český rozhlas prozatím nemá oficiální stanovisko RRTV ani správce kmitočtového spektra, kterým je ČTÚ. Zcela jistě se ale budeme kmitočtovou problematikou dále zabývat, potřebné podklady si ale bude muset ČRo nechat zpracovat odborně fundovanou společností, která se touto problematikou zabývá profesionálně.
Nový zákon o elektronických komunikacích hovoří mimo jiné i o celoplošnosti rozhlasového vysílání a toto pokrytí je definováno min. 95% počtu obyvatelstva ČR. Ze stanic Českého rozhlasu toto číslo naplňuje s jistotou stanice ČRo 1-Radiožurnál, stanice ČRo 3-Vltava se pohybuje kolem této hranice, stanice ČRo 2-Praha tohoto čísla zdaleka nedosahuje. Současně je při analýze kmitočtových potřeb nutné vést v patrnosti zákonnou povinnost zabezpečovat regionální vysílání, krajská studia proto musí mít k dispozici rovněž potřebné kmitočty.
Všechny výpočetní systémy pracují s počítačovými simulacemi, jsou tedy založené ve své podstatě na bázi teoretických předpokladů a nijak nezohledňují skutečné možnosti příjmu (co do technické vybavenosti)
jednotlivých posluchačů. Šíření vf signálů je závislé na mnoha okolnostech, docílit proto zákonem stanoveného pokrytí není reálné bez určitých přesahů jednotlivých vysílačů.
V minulých letech, kromě získání nových kmitočtů, došlo v sítích Českého rozhlasu k řadě změn, bez nich bychom zdaleka nemohli zajistit mimo jiné současné pokrytí pro stanici ČRo 2-Praha. K případnému dalšímu omezování
počtu vysílačů v jednotlivých sítích, které by jednoznačně mělo negativní dopad, je proto nutno přistupovat velice zodpovědně a s kvalitně profesionálně zpracovanými podklady.
Ladislav Pavlík
tiskový mluvčí Českého rozhlasu
