Přinášíme kompletní verzi reakce úseku techniky Českého rozhlasu na návrh RadioTV ohledně reorganizace kmitočtů ČRo 1 a ČRo 3 za účelem vybudování kmitočtové sítě pro rozhlasovou stanici ČRo 4. Více viz článek Návrh reorganizace kmitočtů ČRo pro vznik nové sítě
Pro objektivní posouzení současného stavu vysílání jednotlivých stanic Českého rozhlasu v pásmu VKV je nutno se vrátit do počátků 90. let. V té době byl, po rozdělení republiky a vzniku duálního systému rozhlasového vysílání v České republice, omezen Českému rozhlasu počet celoplošných sítí vysílačů v pásmu VKV na dvě a stanice ČRo 2 – Praha byla proto od této doby šířena pouze v pásmu středních vln. Po vyhodnocení situace a rozboru sítí vysílačů programů ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 3 – Vltava a vysílačů jednotlivých regionálních stanic a zpracování návrhu změn, který by umožnil šířit také program ČRo 2 – Praha v pásmu VKV, a to alespoň v některých oblastech ČR, byl od podzimu roku 1996 zahájen proces postupného šíření možnosti příjmu programu stanice ČRo 2 – Praha i v pásmu VKV. Některé vysílače byly přesunuty ze sítí jiných stanic, pro většinu však byly vyhledány nové kmitočty. V té době měl ČRo k dispozici necelých 60 kmitočtů pro všechny své stanice.
V roce 1999 však bylo uzákoněno nové uzemní uspořádáním České republiky a tím vznikla pro ČRo povinnost zabezpečit v nových krajích regionální vysílání. Proto byla zadána studie, která měla řešit budoucí vysílání ČRo v pásmu VKV v těchto nových skutečnostech. Ze studie vyplynulo, že by, i přes určité vzájemné přesahy vysílačů, nebylo vhodné další omezování sítě stanice ČRo 1 (důvodem je zejména vysílání dopravních informací v rámci RDS, které vyžaduje dokonalé pokrytí). U stanice ČRo 3 došlo následně k několika změnám – např. i vyjmutí silného vysílače Votice – Mezivrata ze sítě. Od roku 2000 tak bylo pokračováno v dokrývání území ČR signálem stanice ČRo 2 a nových krajových územních celků. Jen diky tomu má dnes ČRo 2 již 21 vysilačů (přesto nedosahuje zákonem stanoveného pokrytí) a ve většině krajů již ČRo vysilá také (přes celkový počet 46 vysílačů jsou ale stále některá místa bez kvalitního pokrytí).
K vlastnímu návrhu
Je nutné si uvědomit, že novým zákonem o elektronických komunikacích z letošního roku je celoplošnost definována alespoň 95 % obyvatelstva a Českému rozhlasu vyhrazuje tři sítě v pásmu VKV. V případě vynětí uvedených vysílačů ze sítí ČRo 1 a ČRo 3 se dostaneme poměrně výrazně pod tuto hranici (o dostatečnosti hodnoty 55 dBuV/m pro pokryti lze polemizovat, viz doporučení CCIR č. 412-3). Samozřejmě lze diskutovat o tom, zda má ČRo diskriminovat část posluchačů tím, že nebudou mít kvalitní příjem, případně budou i zcela bez příjmu, některé ze stanic „veřejnoprávního“ rozhlasu, včetně dlouhodobě nejposlouchanější rozhlasové stanice v ČR. Posluchači Českého rozhlasu si za léta vysílání zvykli na určitý komfort a každé negativní změny vnímají velice neradi. Tuto zkušenost máme právě ze změn, ke kterým docházelo v průběhu let ve prospěch ČRo 2 – např. odebrání Třince a Votic ze sítě ČRo 3, Hádů z ČRo 1 nebo Krašova z ČRo Plzeň.
Do podobné situace se dostaneme např. v případě odebráni Třince (Hošťálkovice tuto oblast nedokryjí), Votic (viz minulá zkušenost s Vltavou) ze sítě ČRo 1 nebo ze sítě ČRo 3 Hádů (v Brně je řada míst, zejména některých sídlišť, kde úspěšně dokrývají Kojál), Radhoště (Praděd ani Kojál zcela nedokryji), nebo Hodonína (ani zde Kojál nebude zcela postačovat). U kmitočtu 98,6 MHz Pardubice jsme navíc požádali o přesun do severovýchodní části pardubického kraje pro ČRo Pardubice.
Samozřejmě lze diskutovat o různých možnostech a stanovovat různé priority (dokonalost pokryti současného počtu stanic, zvyšování počtu stanic na úkor kvality pokrytí apod.). ČRo v této souvislosti neustále usiluje o zisk dalších vhodných kmitočtů (ostatně jako všichni ostatní vysílatelé), tak aby uspokojil jak literu zákona, tak všechny své posluchače. Lze tedy konstatovat, že pokud nedojde k přijetí koncepce zohledňující potřeby ČRo vyplývající ze zákona o ČRo bude situace s pokrytím a případným budováním dalších sítí problematická. Při rozhodování je také nutné vzít v úvahu i nové trendy ve vývoji rozhlasového vysílání, které se postupně začínají rozbíhat – vysílání DVB-T, vysílání T-DAB. Díky těmto trendům se počet nových stanic Českého rozhlasu může postupně dále zvyšovat.
Martin Zadražil
ředitel úseku techniky Českého rozhlasu
No ja nevim, ale Brno uz stanici pro mlade ma –
jmenuje se RADIO STUDENT a vysila na frekvenci 107 MHz … proste kdyz to nejde u verejnopravni
instituce, muze se k tomu odhodlat soukromy sektor… :-)
Soukromy, pripadne neziskovy sektor by se tomu venoval rad, ale se soucasnou RRTV to neni tak snadne. Viz kauza Radia Akropolis v Praze.
RADIO STUDENT vysílá jen pro okrajovou skupinu mladých lidí… Kvalitní CELOPLOŠNÁ stanice pro mladé typu SRo3 – Radio FM v republice chybí, ale celkem dobře je nahradili regionální rádia jako je třeba Krokodýl apod. Bohužel kvalita mluveného slova je na některých rádiích na velmi špatné úrovni (Kiss Hády apod.), ale na poslechovost to mnohdy nemá bohužel vliv a vítězí ten, kdo má lepší promo a je víc vidět. Trošku mám strach z toho, co udělá nové celoplošné rádio s poslechovostí těch regionálních, ale na druhé straně by mohlo nastavit laťku, jak má vypadat mluvené slovo. Vzpomínám si ale na federativní radío pro mladé E+M, kdy se nedalo poslouchat české vysílání z Prahy (Mikroforum) a každý čekal na slovenské vysílání Elán z Bratislavy. Po ukončení společného vysílání se na Moravě dala naštěstí poslouchat dál slovenská verze E+M (SRo3-ROCK FM) a mnozí toto rádio (SRo3-FM RADIO) poslouchají dodnes. Pokud vznikne opravdu nové rádio pro mladé, doufám, že nenaváže na českou verzi E+M Mikroforum, ale bude se učit od SRo3. Na Slovensku je úroveň rádií opravdu vysoká a trošku jim závidím. Kdo by na Moravě neznal staré dobré FUN rádio….