Ve dnech 8. – 10. listopadu se v Koutech konal XXV. ročník soutěžní přehlídky zpravodajských, publicistických a dokumentárních pořadů s názvem REPORT 2016. Redakce RadioTV byla po celé tři přítomna a dnes přinášíme první část reportáže.
Report 2016, autor Tomáš Tomka
Sdružení pro rozhlasovou tvorbu ve spolupráci s Českým rozhlasem za podpory Ministerstva kultury České republiky, Radioservisu, Nadace Český literární fond a Syndikátu novinářů uspořádalo v Koutech XXV. ročník REPORTu.
V úterý 8. listopadu se mezi sebou utkalo 11 pořadů v kategorii II: „Publicistický pořad“, zde svedla boj zvuková reportáž, rozhlasové pásmo, kompozičně vystavěný rozhovory a jiné v rozsahu do 60 minut. Představíme všechny účastníky a přineseme hodnocení, které zaznělo v závěrečné diskuzi. Zároveň máte možnost si všechna nominovaná díla poslechnout.
Přehlídky se účastnili jak samotní autoři (přičemž jejich přítomnost je jednou z podmínek soutěže), tak další zaměstnanci Českého rozhlasu, členové sdružení. Zúčastnit se mohla také řada studentů – z JAMU, Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka a Univerzity Palackého v Olomouci.
1. místo: Jana Franková, Tomáš Černý
Reportážní pásmo Dismanova rozhlasového dětského souboru se stalo vítězem druhé etapy. Pravidelný měsíční z Víkendové přílohy Českého rozhlasu Vltava se snažil upoutat březnovým vydáním. Přítomné osazenstvo zaujal především originálním přístupem ke zpracovanému tématu. Reportáž o návštěvě Národního divadla je zpracovaná dětmi, autorka Jana Franková ve spolupráci s Tomášem Černým dětem do samotné realizace pořadu nijak zásadně nevstupuje a nechává jim volný, tvůrčí prostor.
Svěží a moderní formát dává vyniknout právě dětem, přičemž pobaví nejen je, ale zábavu a poučení v něm najdou také dospělí posluchači. Autenticitu přidávají pořadu i přímé výpovědi dětí: „Zní tu veřejnoprávní rozhlas. Není to sice Vltava, ale Radiožurnál, no ale aspoň něco,“ zní při průchodu zákulisím divadla.
2. místo: Lenka Svobodová
O mediali od královny, životě v Anglii a českém rasismu
Lenka Svobodová má za sebou velké množství přínosných projektů v Českém rozhlase, zde působí téměř dvacet let. Porota jí udělila druhé místo za dokument ze setkání s manželi Torákovými. Cyklus Dobrá vůle mapuje „hrdiny všedních dnů, kterým leží na srdci také osudy těch druhých“. V tomto díle sledujeme vyprávění policisty Roma Petra, kterému královna Alžběta II. propůjčila Řád britského impéria za nezištnou dobrovolnickou práci pro českou a slovenskou komunitu v Petersborough.
Necelá půlhodina mapuje příchod manželů do Velké Británie a jejich úskalí, jimiž si museli projít. Závěr dokumentu se zároveň ohlíží na to, co přinese skupině obyvatel Brexit. Zatímco Lucie Toráková by se jednou ráda vrátila do své rodné vlasti, Petr se bojí vrátit kvůli řadě útoků, jimž musel čelit.
3. místo: Miroslav Buriánek
Imaginativní repliky Jana Macúcha
Pořad se natáčel s mladým umělcem „v magickém prostoru starobylé rodinné vily v Praze na Pankráci“. Autor Miroslav Buriánek se v rámci programu snaží posluchačům zprostředkovat dojmy a popis zmiňovaných uměleckých děl. Ačkoli umělec z počátku mohl působit jako velmi excentrická osoba, postupně zjišťujeme, že je intelektuál.
„Rád vystavuju po kavárnách a ne v galeriích, mám totiž pocit, že tam lidi přijdou,“ říká Jan Macúch. Dokument vnáší do řady témat nadhled a humor. „Zatímco v televizi by se ukazovaly obrazy, rozhlas svým způsobem nutí umělce k tomu, aby toho řekl víc. A často se tak dozvíme něco, co by nám zůstalo jinak utajené,“ shodují se přítomní na REPORTu 2016.
Zleva: Lenka Svobodová, Miroslav Buriánek, Jana Franková-Doležalová. Autor: Tomáš Tomka
Nominované pořady Kategorie II.
Jelikož také další nominované snímky si zaslouží alespoň krátkou zmínku, přinášíme pohled na dalších osm dokumentů.
Jiří Vondráček: Osudy – Jan Mandelík (7/10)
Rozhlasové vzpomínky potomka starobylé rodiny průmyslníků, politiků, diplomatů a umělců. Sedmý díl cyklu přináší vyprávění Jana Mandelíka o svém otci, který na sklonku života věnoval své pole státu s tím, že na něm bude moci do smrti hospodařit. Po jeho smrti se celá rodina musí odstěhovat k sedlákovi odvedle.
Radka Rozkovcová: Křehká zrození
Tento snímek se vymykal tím, že nevzniknul v Českém rozhlase, ale byl natočen pro soukromé Radio Proglas v rámci cyklu Mezi slovy. Autorka vypráví o předčasně narozených dětech, zpovídá doktora Lumíra Kantora z Fakultní nemocnice v Olomouci. Porota vyzdvihla velký potenciál autorky a povzbudila ji do další tvorby.
Martin Knitl: Uniforma plukovníka Kandareliho
Plukovník, který osvobodil Ostravsko na konci války, nyní ve svých 93 letech žije v Gruzii. Redaktor domácího zpravodajství Českého rozhlasu se vydává do Gruzie, aby přivezl dar – uniformu s medailemi. Zaznívala především pochvalná slova, porotě se líbil „progresivní a moderní přístup“ k poměrně opomíjenému tématu vojenských veteránů.
Alena Blažejovská: Průvodce na cestě truchlením
Téma smrti není příliš akcentované a do jisté míry i tabuizované v české společnosti. Autorka zpovídá psycholožku a socioložku Naděždu Špatenkovou, ta napsala knihu „Poradenství pro pozůstalé“. Dokument zprostředkovává nejen její pohled, rovněž přináší příběh Andreji Raškové, které zemřela před rokem matka.
Tomáš Černý: Jiří Anderle osmdesátiletý
Reportážní momentka z ateliéru výtvarníka přibližuje posluchačům retrospektivní výstavu k životnímu jubileu. Jiří Anderle pro Český rozhlas Dvojka nadále připravuje pořad Láska za lásku, pořad příběhů a rozjímání, jehož „spoluautorem“ je i papoušek Žanda.
Sabina Vrbková: Brněnské podzemí od Aleše Svobody
„Brno láká turisty na tři atrakce: Hrad Špilberk, vilu Tugenhat a brněnské podzemí.“ Právě to vyniká druhými největšími katakombami v Evropě. Objeveny byly přitom docela nedávno, před 30 lety se o nich obyvatelé dozvěděly kvůli nešťastné náhodě, a to propadlou zemí na tramvajové zastávce. Autorka vtipně dokresluje příběh výpověďmi kolemjdoucí i skladbou z pohádky o kocourovi Modroočkovi, kterou interpretuje Jiří Schmitzem: „V podzemí, v podzemí, hrabu já si tunely…“
Ivana Denčevová, Michal Bureš: Uměli obrozenci česky?
Cyklus „Jak to bylo doopravdy“ mapuje na vlnách Českého rozhlasu Plus mýty, které se „zabydlely v historii naší země.“ Samotné vyprávění podtrhují zdramatizované vsuvky s řadou známých českých herců. Podobná forma není na veřejnoprávním médiu často zastoupena.
Ľubomír Smatana: Smír kvůli nacistům?
Autor sleduje dlouholetý spor obce Hradištko pod Medníkem s královskou kanonií premonstrátů. Nacisté a premonstráti se podle protektorátních dokumentů bavili o vyrovnání. Ačkoli na vracení církevního majetku vrhá tento případ temné světlo, není vše tak zcela černobílé. Samotný dokument má navíc silnou pointu: „Mohli bychom jít do sporu s obcí Hradištko znovu a vyhrát jej pro nově objevené skutečnosti, kvůli zachování sociálnímu smíru od tohoto záměru upustíme,“ říká právní zástupce premonstrátů.
