GLOSA – Jen aby to nedopadlo jako s DVB-T. To je věta jednoho z diskutérů pod článkem o startu digitálního vysílání v Praze a v Příbrami. Stane se tato věta symbolem pro následující roky, kdy bude digitální rozhlas v České republice bojovat o život? Je to docela dobře možné. Po zdlouhavé a zmatené televizní digitalizaci totiž nebude lehké najít pro další digitalizaci u posluchačů důvěru a právě na tom může nakonec rozhlasová digitalizace taky velmi rychle skončit.
Bez obsahu a bez posluchačů
S velkou zvědavostí jsem sledoval náhlý start řádného rozhlasového vysílání příbramské společnosti TELEKO s.r.o., která patří bývalému zaměstnanci oddělení správy kmitočtového spektra Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Tomáši Řapkovi. I když start vysílání ve standardu DAB a DAB+ v Praze a v Příbrami byl tak trochu překvapením, nikdo totiž netušil, že TELEKO oprávnění k tomuto vysílání získalo, fakt že je právě TELEKO tím subjektem, který digitální rozhlasové vysílání v ČR odstartoval zas, až tak překvapivý není. Tomáš Řapek je totiž dlouholetý nadšenec zapálený pro všechno co v sobě obsahuje slova rozhlas a digitální.
Úspěch digitálního rozhlasového vysílání ale nezávisí ani zdaleka jen na pouhém nadšení provozovatele. Digitální rozhlasové potřebuje pro svůj úspěch zájem broadcasterů na straně jedné a bezmeznou touhu posluchačů po nových přijímačích a nových rozhlasových programech na straně druhé. Vynechme dnes onu první podmínku, protože o té již byla napsána článků celá řada a podívejme se na podmínku druhou. Právě start digitálního vysílání v Praze a Příbrami totiž poprvé představil veřejnosti, a to i v maistreamových médiích, rozhlasové digitální vysílání jako možnou realitu. Z reakcí čtenářů pod články potom lze velmi dobře vysoudit, jak se průměrný občan České republiky na digitální rozhlasové vysílání dívá. Reakce totiž jasně ukazují, že řada potencionálních posluchačů nejen že netuší, co digitální rozhlasové vysílání znamená, ale po zmatené televizní digitalizaci mají k čemukoli digitálnímu značnou nedůvěru.
Jen aby to nedopadlo jako s DVB-T
Jeden ze čtenářů serveru iDnes.cz v diskusi pod článkem napsal: „Jen aby to nedopadlo jako s DVB-T – jen co si všichni koupili set-top boxy, už se testuje mpeg4 a krabičky můžem vyhodit„. Jiný příspěvek ukazuje, že ne každý má jasno, jaký je rozdíl mezi televizním a rozhlasovým digitálním vysíláním: „Používám běžný settopbox pro DVB-T a k němu bedny a používám ho pro přehrávání rádia. V čem je DAB lepší či jiné?“.
Poměrně alarmující je fakt, že tyto reakce bylo možné nasbírat na serveru iDnes.cz, kde lze ještě předpokládat alespoň občasný záchvěv inteligence diskutérů. Radši si ani nechci představovat, co by podobná zpráva vyvolala mezi čtenáři ještě o něco bulvárnějších médií, jako je například Blesk, kde se záchvěvy mění jen na zbožné přání.
Jinak se ale podobným názorům, kterých mimochodem pod dotyčným článkem nebylo málo, vlastně nelze divit. Lidé už začínají být unaveni z toho, jak jsou jim v rychlém sledu představovány nové technologie a představa nakupování stále nových přístrojů s novými standardy je zkrátka nezajímá a nebaví.
Nadšení versus lid
Už jsem zmínil, že Tomáš Řapek je nadšenec každým coulem a nutno mu přiznat, že bez jeho snahy by v Česku digitální rozhlas nikdy nedošel ani do fáze testů, natož do fáze řádného vysílání. Jenže právě ono nadšení v sobě nese i velkou dávku nebezpečí. Může se totiž snadno stát, že zvítězí nadšení nad zdravým rozumem. Trochu se bojím, že rozběhnutí řádného vysílání digitálního rozhlasu v době, kdy se ještě veřejnost nestačila vzpamatovat z nákupu set-top-boxů, je přesně tím případem kdy zvítězilo nadšení.
Technologická změna, jakou je digitalizace masově rozšířeného média, vyžaduje dlouhou masivní a vysvětlující kampaň, která ukáže rozdíly, výhody a popíše klady. K takové kampani nedošlo ani v rámci televizní digitalizace, respektive celá kampaň se smrskla na sbírku osamocených výkřiků a naděje že k takové kampani dojde v případě startu digitálního rozhlasu je v podstatě nulová. Zatím není, kdo by jí financoval, zatím není, kdo by se na ní podílel. To se může sice za pár let změnit, ale pokud digitální rozhlas startuje dnes v podmínkách minimálního povědomí a absentující kampaně, je zde velmi vysoké riziko, že rozhlasovou digitalizaci většina veřejnosti prostě odmítne jako další „otravný nesmysl“.
