ROZHOVOR – Druhého listopadu 2016 spustil Český rozhlas samostatné vysílání pro Liberecký kraj. V pořadí dvanácté samostatné studio ČRo Liberec má v čele Tomáše Beneše, ten je vedoucím Programu regionálního studia a zároveň moderátor Dobrého rána.
Tomáš Beneš – Foto: Khalil Baalbaki (Český rozhlas)
RadioTV: Na začátku listopadu spustil Český rozhlas v pořadí dvanácté regionální studio, tedy Český rozhlas Liberec. Až do této doby jste měli jen omezený prostor. Přibližte nám prosím okolnosti vzniku, jak dlouho se připravovalo samostatné regionální vysílání pro Liberecký kraj.
V podstatě jsme se o tom dozvěděli rok před startem na předvánočním setkání s ředitelem pro regionální vysílání Janem Mengerem, čili rok se o tom hovořilo a na začátku roku 2016 se potvrdil ostrý start spuštění nové stanice ČRo Liberec právě 2. listopadu. Přípravy byly velké, oslovili jsme známé tváře v kraji a další externisty pro vytváření nových pořadů. Posílili jsme zaměstnanecké řady – přibyla webeditorka, technik, produkční, editoři a další. Těšili jsme se všichni na magické datum 2. 11. a také jsme stáli nohama na zemi, věděli jsme, že bude více práce a větší zodpovědnost.
RadioTV: Když jsem měl možnost vidět videa k zahájení vysílání ČRo Liberec a následně možnost mluvit s některými moderátory, vládne v Liberci velmi dobrá nálada, elán a entuziasmus. Jak se na situaci díváte Vy?
V Liberci vždycky vládla příjemná atmosféra a entuziasmus. Je to zvláštní úkaz toho, že jsme tady dobrá parta, táhneme za jeden provaz, všichni jsme patrioti Libereckého kraje a těšili jsme se na osamostatnění ČRo Liberec. Sám celou situaci vnímám pozitivně. Je dobře, že vznikl liberecký rozhlas, který nabízí všem posluchačům zprávy a informace z Libereckého kraje, regionální turistiku, dokonce i staročeské regionální recepty.
RadioTV: Ačkoli první úvahy o spuštění libereckého rozhlasu spadají do 50. let minulého století, liberecká redakce Českého rozhlasu zahájila vlastní vysílání 30. května 2005. Kdy se začalo pracovat na samostatném vysílání? Bylo to už od tohoto data?
V roce 1999 byla v dnešní budově Lidových sadů (ve věži) obnovena liberecká redakce Českého rozhlasu. Odpojované vysílání pro Liberecko a Jablonecko zahájila liberecká redakce Českého rozhlasu Sever 30. května 2005 z pronajatých prostor v Lidových sadech. Od září 2006 sídlí liberecká redakce Českého rozhlasu ve vlastním objektu v Zeleném údolí, zprávy z Libereckého kraje se tehdy vysílali každý všední den od šesté do sedmnácté hodiny, odpojované bloky byly zprvu dva (ranní a odpolední vysílání). Později přibyly i víkendové odpojované zprávy.
RadioTV: Proč je důležité podle Vás, aby každý kraj měl své vlastní studio? Je například jeho úkolem kultivovat kulturu?
Domnívám se, že každý kraj je jiný. V roce 1960 vznikl Severočeský kraj – spojením Ústeckého a Libereckého kraje a vzniklo jedno krajské město – Ústí nad Labem. Zeptejte se Liberečáků, jak to tenkrát vnímali. Oba kraje byly a jsou nadále velmi odlišné (nejen socio-kulturně). Liberecký kraj, hlavně Liberec a Jablonec jsou města sportu, dokonce se uvádí, že v Libereckém kraji žije nejvíce patriotů z celé republiky. I kulturní dění je naprosto odlišné. Liberecký kraj je kulturně bohatý, mnoho lidí navštěvuje koncerty, divadla, kina apod. Příroda nabízí pestré vyžití rodinám, např. když jedete do Jizerek, uvidíte hodně aktivních seniorů, kteří brázdí tamní kopce. Moli bychom pokračovat….
RadioTV: Jak silnou vazbu na Liberecký kraj pociťujete u ČRo Liberec? Jak mu může samostatné regionální studio pomoct v rozvoji?
Český rozhlas Liberec je regionální rádio zacílené na potřeby obyvatel v našem kraji. Nabízíme servis, tipy, kam vyrazit, turistické pozvánky, staročeské regionální recepty, oslovili jsme známé tváře žijící v našem kraji – moderátorku Marcelu Augustovou nebo Petra Urbana, nebo známého publicistu a spisovatele Marka Řeháčka. Ti všichni se spolupodílí na vysílacím programu. Podporu máme i od hejtmana Martina Půty, který nám fandí a poslouchá naše rádio. Zpravodajství je aktuální, objektivní a nestranné, redaktoři jsou denně v ulicích a mapují, kde se co děje. Věřím, že ČRo Liberec si najde nové posluchače a staneme se oblíbenou regionální stanicí v kraji.
RadioTV: Probíhá aktuálně ještě nějaká bližší spolupráce s ČRo Sever, konkrétně tedy s Ústeckým krajem?
Ano, přebíráme od nich tři denní produkty – horoskopy, Minuta o zdraví nebo rubriku Jak správně nakupovat. Jedná se o univerzální servisní prvky, které sdílíme v našem vysílání ve všedních dnech. Víkendové vysílání je zatím sdílené pro obě stanice (s ČRo Sever) samozřejmě s odpojovanými zprávami a identifikací. O víkendu vysíláme různé pořady, které jsou „univerzálního charakteru“, např. Hobby magazín, Planetárium, Písničky na přání, nově od ledna Tandem s Janem Rosákem apod. Ředitelem ČRo Liberec je nadále Milan Knotek, který zastřešuje i ČRo Sever.
RadioTV: V programovém schématu mají své pravidelné místo také Petr Urban se svými glosami a Marcela Augustová s cestovatelským okénkem. Jaký mají obě osobnosti vztah k regionu?
Sáňkař, kreslíř a humorista Petr Urban žije ve Smržovce a je patriotem našeho kraje, jsme rádi, že s námi spolupracuje. Jeho rubriku jsme nazvali Minutka pro Rudu Pivrnce, ve které každý všední den po deváté s nadsázkou a humorně komentuje různé aktuální, sezónní události. Marcela Augustová žije v Liberci, i jí jsme oslovili a dočkali jsme se pozitivní odezvy. Vymysleli jsme společně cestovatelskou hádanku o obcích a městech Libereckého kraje s názvem Na cestách s Marcelou Augustovou. Vysíláme každý všední den po desáté hodině.
RadioTV: Za mikrofonem se střídají také další hlasy, které jsou posluchačům známé, zmíním například Vladimíru Jakouběovou „Babiččiny recepty“, Marka Řeháčka s pořadem „Křížem krajem“ či Davida Hamra, známého libereckého moderátora. Jak byl sestavován moderátorský a redaktorský tým Českého rozhlasu Liberec?
Tým jsme sestavovali na jaře a v létě 2016. Schválně jsme oslovovali lidi, kteří mají vztah k Libereckému kraji, kteří píší, publikují, dobře mluví a jsou „regionálně známí“. To je případ publicisty Marka Řeháčka nebo etnografky Vladimíry Jakouběové. Oba jsou z našeho kraje, oba publikují a dle mého názoru jsou skvělými řečníky a mají svoji rubriku „na míru“.
V případě moderátorů zmíním Ivetu Kalátovou, Jana Žílu nebo Davida Hamra – všichni prošli soukromými rádii, mají několikaletou praxi a práci v rozhlase hned uvítali. Každý z nich má svůj čas i dle osobnostního nastavení. Honza Žíla je ranní ptáče, vysílá se mnou (střídáme se) Dobré ráno z Liberce, myslím si, že jeho tempo a dynamika jsou skvělé právě pro ranní vysílání. Iveta Kalátová vysílá dopolední čas, zve si zajímavé regionální hosty, i jí sedlo příjemné tempo v dopoledni. David Hamr se výborně hodí do odpoledního nebo večerního bloku.
RadioTV: V libereckém studiu Českého rozhlasu pracujete od roku 2008, jak se za tu dobu změnilo?
Lidé, rubriky, časy vysílání, různé trendy a programové priority…. to vše se změnilo a mění dál. Zůstává ale přátelská atmosféra, dobrá nálada a velké nadšení z rozhlasácké práce.
RadioTV: Za mikrofonem se objevují nejen Vaší kolegové, ale i přímo Vy osobně. Co pro Vás znamená tato práce? Je to spíše zpestření pracovního života?
V roce 2008 jsem nastoupil jako ranní moderátor a tuto pozici zastávám doposud. Baví mě to, mikrofon pro mě znamená práci, kterou miluju, je to droga a adrenalin. Zatím se nechci vzdát moderace, i když je to náročné se současnou agendou vedoucího programu. Dvakrát za týden vstávám ve 4 hodiny ráno, první minuty po zazvonění budíku nenávidím, ale pak už se těším do práce.
RadioTV: Jaké jsou aktuální záměry Českého rozhlasu Liberec? Jak byste chtěl, aby program a prezentace ČRo Liberec měla vypadat příští rok před koncem roku?
Protože jsme zahájili vysílání na začátku listopadu 2016, budeme rádi, když nastavený standard udržíme a pomalu budeme přibalovat další věci. Od března 2017 chystáme velkou novinku, a to slovesnou tvorbu s herci zdejšího divadla na téma Pověsti z Liberecka. Dramaturgem bude David Hamr, ze začátku nám pomůže i režisér Michal Bureš. Věřím, že programová skladba bude nadále zajímavá, pro posluchače třeba i přínosná a že si nás najdou noví posluchači z Libereckého kraje a rozhlas se stane jejich každodenním příjemným společníkem.
Samozřejmě chystáme i plno výjezdů do terénu s hosteskami, s naším rozhlasovým stanem, také máme naplánované přímé přenosy v rámci různých oslav, trhů apod. V prosinci 2016 jsme zahájili masivní marketingovou kampaň v Libereckém kraji díky startu nové regionální stanice, v podobném duchu chystáme další akci na jaro 2017.
RadioTV: Ačkoli poslechovost není pro veřejnoprávní médium primárním ukazatelem úspěšnosti, stanovili jste si nějaký cíl, kam byste chtěli s poslechovostí dosáhnout?
Žádný cíl jsme si nestanovili (tedy konkrétní číslo), samozřejmě že naším přáním je, aby se ČRo Liberec stal poslouchanou stanicí v kraji, aby ho lidé začali více registrovat, protože liberecký rozhlas se vrátil do krajského města po 56 letech. Kromě poslechovosti tu jsou i nová média, takže web ČRo Liberec, iRadio nebo facebookový profil jsou další kanály, jak se prezentovat a kudy pouštět další informace a zajímavosti, které se do vysílání už nevejdou.
RadioTV: V regionech se poměrně hojně diskutovalo o projektu Regiony 2014. Co podle Vás přinesla regionálním studiím Českého rozhlasu?
Projekt Regiony 2014 měl za cíl zastavit propad v podílu na trhu rozhlasového vysílání. Tedy reflektovat více potřeby našich posluchačů, došlo ke zjednodušení a zpřehlednění programových schémat, ke zkvalitnění hudebního proudu nebo zefektivnění celého provozu. Patrně už v roce 2014 se přemýšlelo o možné nové regionální stanici – ČRo Liberec, která na severu Čech chyběla. A možná díky tomuto projektu se zrodila myšlenka mít v každém regionu republiky autonomní rozhlasové studio (regionální rozhlas), které bude cílit na potřeby obyvatel daného kraje.
RadioTV: Jste spíše zastáncem tzv. „proudového vysílání“, nebo má podle Vašeho názoru spíše smysl soustředit se na delší útvary mluveného slova?
Na tuto otázku neumím jednoznačně odpovědět. Sám jsem sice proudovým moderátorem a vyhovuje mě kompletní servis z širšího úhlu. Na druhou stranu naprosto chápu také delší sekvence mluveného slova, speciální pořady nebo slovesnou tvorbu – sám jsem poslouchal rozhlasové pohádky nebo hry a bavilo mě to.
