KOMENTÁŘ – Rada České tiskové kanceláře minulý týden zvolila nového generálního ředitele, jimž se stal Jiří Majstr, náměstek dosavadního ředitele Milana Stibrala. Své nové funkce se ujme v červnu a původní ředitel tak může v klidu odejít do důchodu. Vítěz minulé volby Radim Hreha tentokrát odešel s prázdnou, radní jednomyslně podpořili jeho soupeře. Otázkou zůstává proč se tak nestalo již před dvěma lety?
Všechny hlasy pro Majstra
Zajímavé na této volbě je právě jednomyslné rozhodnutí, k němuž radní přistoupili. V řadách Rady ČTK se nenašel nikdo, kdo by Majstra nepodpořil. V jeho prospěch hovoří nejen třicetiletá osobní kariéra uvnitř agentury ale i dlouhodobé sekundování odstoupivšímu Milanu Stibralovi, jež si Jiřího Majstra vybral za svého nástupce. Členové Rady ČTK jeho přání vyslyšeli, čímž dali najevo i svou důvěru vůči způsobu vedení agentury, v jejímž čele stál téměř dvacet let.
Jiří Majstr měl ve volbě několik protikandidátů. Nejvážnějšími spolufavority na ředitelskou funkci byli Radim Hreha nebo Petr Žantovský. Oba vyšli úplně naprázdno, což je zřejmě největším překvapením celé volby. Členové rady dali naopak jednomyslně přednost kandidátovi, jež je nedokázal před dvěma lety dostatečně přesvědčit a nezískal si důvěru ani poloviny radních. A právě v tomto bodu se celá volba stává minimálně spornou.
Majstr je nejlogičtější volbou, jenže…
Předem chci zdůraznit, že osobně nemám nic proti volbě Jiřího Majstra šéfem agentury. Právě naopak jej považuji za nejlogičtější volbu, jež neohrozí kredit agentury. Otázkou ale zůstává, proč se radní na jeho volbě nedohodli už před dvěma lety a vystavili tak Českou tiskovou kancelář soudním sporům s dříve zvoleným kandidátem? Jakou měla Rada ČTK motivaci u předchozí volby, kdy vybrala zcela jiného kandidáta, ačkoliv už tehdy byl Majstr pasovaný za jednoznačného favorita? Proč najednou radní tak otočili a ani neuvažovali nad odevzdáním hlasu jinému kandidátovi?
Bylo potřeba několikaletého divadla k tomu, aby členové rady konečně vybrali toho správného kandidáta? Nebo se jen zalekli negativní mediální kampaně, která se vůči Radimovi Hrehovi spustila po jeho zvolení v roce 2009? Co by se stalo, kdyby ani tentokrát nebyl zvolen Jiří Majstr a do čela agentury by se postavil třeba Petr Žantovský? Odložil by končící ředitel Stibral svůj odchod do důchodu?
Radim Hreha neuspěl, ale může se soudit
Proces rezignace Milana Stibrala a volba jeho nástupce působí do jisté míry komicky. Pan Stibral se před dvěma lety rozhodl odejít do důchodu a o tomto kroku informoval Radu ČTK. Ta následně v řádném výběrovém řízení zvolila novým ředitelem Radima Hrehu. Mediálně favorizovaný Jiří Majstr, jež měl podporu zaměstnanců ČTK a mediálních odborů překvapivě neuspěl. Mohl za to především lobbing nováčka v radě Jana Bohdala, jež přesvědčil většinu svých kolegů, že má smysl volit Hrehu. Ten byl do té doby známý především jako neúspěšný ředitel Slovenské televize, jež musel nedobrovolně opustit svou funkci už pi jednom roce. Kromě toho Radim Hreha i Jan Bohdal působí ve společnostech Jaroslava Berky, jež má v mediálních kruzích pověst vlivného lobbisty. Představa spojení nezávislé a respektované agentury s lidmi kolem kontroverzního podnikatele tak byla pro mnohé nepředstavitelná.
Navíc, někteří členové Rady ČTK se cítili zmanipulovaní. Jak později vyšlo najevo, většina radních neměla (alespoň podle pozdějších vyjádření) ani nejmenší tušení o profesní minulosti Radima Hrehy. To je docela zajímavý argument, jež staví celou Radu ČTK do nepříjemného světla. Když vybíráte ředitele největší tiskové agentury v zemi, měli byste si alespoň zjistit základní fakta o všech kandidátech. K tomu není třeba konzultace s odborníky – stačí použít Google nebo Seznam.
Jak Milan Stibral neodešel…
Nástup Radima Hrehy do čela ČTK byl pro mnohé nepředstavitelný a tak se hledala právně schůdná cesta, jak mu v tom zamezit. Dosluhující ředitel Milan Stibral tehdy přišel s elegantním řešením – svou rezignaci stáhl a umínil si, že zůstane na čele agentury až do konce svého funkčního období. Formálním důvodem měl být fakt, že Stibral neoznámil svoji přímo svému zaměstnavateli, tedy ČTK. Jinými slovy, pan Stibral sám sobě oficiálně nenapsal, že odchází. Na základě toho Rada ČTK výběrové řízení na nového ředitele zrušila, a už zvoleného Radima Hrehu odvolala. Mělo to však háček – pro odvolání Hrehu neexistovaly legální důvody a ten se pak rozhodl soudit. Pokud uspěje, může získat nejenom odškodnění, ale především může zpochybnit platnost všech managerských kroků svého nástupce.
Kdyby Majstr vyhrál rovnou…
Pokud by se členové Rady ČTK nenechali před dvěma lety vtlačit do volby Radima Hrehy, mohli této firmě ušetřit spoustu problémů. Jejich názorový veletoč poškodil kredit ČTK a naznačil možnost politických nebo lobbistických vlivů na samotnou volbu. Pokud dnes radní vyhodnotili, že nejlepší volbou pro budoucnost ČTK je právě Jiří Majstr, mohli ho zvolit rovnou před dvěma lety. Radim Hreha by se neměl proč soudit a nestranný pozorovatel by měl pocit, že volba byla skutečně objektivní. I když je nástup Jiřího Majstra do čela agentury nejlepším možným řešením, pachuť z právních veletočů kolem jeho volby se s ním bude táhnout po celé funkční období.
