Po českých krajích putují nová ryze regionální periodika. První z nich je zdarma distribuovaná Sedmička vydavatelství Mladá fronta, druhým pak Naše adresa, za níž stojí silná mediální skupina PPF. Jak si tyto deníky povedou? Mají šanci na trhu uspět? A co vlastně čtenářům nabízí nového? Na tyto ale i další otázky se pokusím odpovědět v následující recenzi.
Na nějaké konečné závěry možná není ještě pravá chvíle, vzhledem k tomu, že obě periodika vstupují do poměrně náročného prostředí (zejména z hlediska konkurenceschopnosti a prosperity), proto nebudou mít příliš dlouhou dobu hájení. Své čtenáře budou muset přesvědčit, že jsou ti praví, které chceme. A i v případě, že čtenáře osloví, o budoucnost nemají vystaráno. Zajímavé bude srovnat také webovou prezentaci obou médií.
Přečtěte si více:
Zpravodajství se přiklání k regionům
Sedmička – bezplatný král českého trhu
Poměrně ambiciózní projekt regionálních týdeníků – Sedmička – odstartoval už před dvěma měsíci. Za tu dobu se pomalu ale jistě dostává do povědomí občanů. Když jsem poprvé slyšel o novém bezplatném novinovém titulu, byl jsem trochu skeptický co se obsahu týče. Mám totiž neblahé zkušenosti s deníkem Metro, které je rovněž k dispozici zdarma. Zatímco Metro nabízí spíše kusé, povrchní a většinou nezajímavé (a především neaktuální) informace, Sedmička je trochu jiná. Rozhodně nemohu říci, že je obsah nezajímavý, ba právě naopak.
Hned první číslo mne nadchlo. Nálepka „zadarmo“ tak totiž k Sedmičce úplně nezapadá, po přečtení prvního čísla mě napadl slogan: „Noviny, za které bych si klidně zaplatil„. Netvrdím, že je Sedmička natolik objevnou, abychom přepisovali dějiny žurnalistiky, přesto je příjemným společníkem například při čekání na dopravní spoj. Titulní strana poskytuje čtenáři zajímavé regionální téma, první vydání psalo o velkolepé olomoucké hokejové aréně, která nakonec nebude. Následující dvoustránkové téma dne je rovněž solidně zpracováno. Sedmistránkové regionální informace, další tři strany vyhrazeny kultuře a dvojstrana názorů jsou zajímavou alternativou k prozatímnímu regionálnímu zpravodajství. U následujícího přehledu z domova a světa už tak nadšený nejsem a docela pochybuji o jeho smyslu. Jako hlavní téma domácího zpravodajství poskytla Sedmička informaci o novém premiéru Janu Fischerovi, nevím, jestli v době vydání někdo tuto informaci nevěděl.
O týdeníku Sedmička jste si mohli přečíst:
Vyšlo první číslo bezplatného týdeníku Sedmička
Také Sedmička už zprovoznila svůj web
Bohužel další stránky nic objevného nepřináší. Mladá fronta čtenářstvu servíruje výběr „toho nejlepšího“ ze svého bohatého portfolia. Vlastně na druhou stranu proč ne, jen stěží si někdo pravidelně kupuje všechny tituly z vydavatelství. V rámci stránky Moje rodina jsme si už mohli přečíst úryvky z magazínu Moje psychologie, MF Plus či Maminka. Následuje stránka o vaření a tak dále. Články to jsou zajímavé, pokud se ovšem redakce neoznámí: „celý článek najdete v aktuálním vydání…„. Naštěstí to ale není pravidlem. Křížovky a horoskopy chytí za srdce kde koho, tudíž tento případ je vsázka na jistotu. No a pro děti Mateřídouška a Sluníčko na jedné stránce (opět je naláká ke koupi celé verze).
Televizní program je kapitola sama pro sebe. Velmi slušně zpracovaný přehled programů začíná čtvrtkem, končí středou – tak to bylo původně, zřejmě po přání čtenářů nakonec došlo ke změně – program je od pátku do čtvrtku. 38 televizních stanic pokrývá více-méně nároky běžného diváky. Zatímco absence ČT24 a Z1 lze pochopit (programové schéma je stále stejné a mimořádné změny se v týdeníků stejně neoctnou), tak chybějící program hudební stanice Óčko je nepováženou a osobně se domnívám, že zajímá více než třeba Polsat.
Grafické zpracování hodnotím nadstandardně. Zejména oceňuji menší novinový formát, než na který jsme běžně zvyklí, jeho skladnost je lepší a hlavně je „sešitý“, takže vám listy nevypadávají. Pokud tedy budete cestovat a vezmete si Sedmičku s sebou, neprohloupíte. Trochu hůře už dopadá webová prezentace. Vzhledem k tištěné verzi působí jako „chudý příbuzný“. Ne tedy kvůli obsahu, ten se teprve rozjíždí a má „našlápnuto“ kupředu. Ale mám na mysli celkovou grafickou úpravu. Na té by bylo třeba ještě zapracovat. Jinak je ale Sedmička zajímavým periodikem. O nedostatek čtenářů si myslím nemusí bát, kdo by odolal donášce novin do schránky zcela zdarma? Obtížnější situace ale nastává s finanční bilancí a počtem přilákaných inzerentů.
Naše adresa – odvážný projekt s příslibem kvality
Na paškál se nyní dostává Naše adresa. Plusovým bodem je zejména nástup týdeníku. Nejprve mě provázely strasti, jak se k prvnímu číslu vlastně dostanu. Když jsem titul objevil ve své schránce (a zdarma), potěšilo mě to. Snad chytrá strategie pomůže na nelítostném trhu. V prvním týdnu pořádala redakce speciální předplatitelskou akci – předplatné na 3 měsíce za 50Kč a k tomu různé poukázky. Bude to mít těžké, cena je stanovena na 11Kč (předplatné vyjde na 9,50Kč, zvýhodněné pak na 3,60Kč) – za to čtenář dostane 32 stran regionálního zpravodajství a téměř 50 stránkový programový magazín.
V prvním čísle dominuje anketa, v níž jsou tázáni nejmenší (redaktory konkrétně zajímalo, co by si přály ke Dni dětí). Jako téma týdne bylo zvoleno „Městské byty? Prostě nebudou.“ To je dále zpracováno na další straně. Druhý list pak představuje osudy či portér člověka, čtenáři se nemusí dozvídat jen o celebritách, ale o opravdu zajímavých lidech. Z další náplně zmíním zprávy z obcí, strana názorů, peníze. Kulturní dvoustrana (programy kin, divadel, koncerty a další) je čitelnější než například v Sedmičce. Rozhodně oceňuji následující stranu „užitečné informace“, pominu-li zbytečnosti jako čísla na hasiče nebo jména oslavenců jmenin, tak změny jízdních řádů mohou být neocenitelné zejména pro obyvatelé periferních oblastí velkoměst. Před závěrečným sportovním zpravodajstvím vítám rubriku PSČ, v níž redaktoři představují vybranou obec regionu.
O týdeníku Naše adresa jste si mohli přečíst:
PPF bude vydávat regionální média
Naše adresa spustila webové stránky
Právě „mikroregionální“ zpravodajství přináší týdeníku exkluzivitu. Na trhu je sice k dispozici regionální zpravodajství, ovšem možnost přečíst si o dění přímo ve své obci a okolí z pera odborníka je zajímavým lákadlem (ne vždy se dostanou problémy menších obcí i do regionálních deníků). Periodikum se ale bude muset o své čtenáře poprat. V nepřeberném množství jiných titulů by mohlo snadno zaniknout. 11Kč týdně sice není na první pohled mnoho, lidé si ale své investice hlídají. Redakce je proto musí přilákat netradiční přidanou hodnotou. Tou by na první pohled mohl být programový průvodce.
Typický magazín „Naše TV“ nemůže opomenout sudoku, ani mě to nepřekvapuje, i když módní vlna o tento „doplněk“ pomalu opadá. Podívám-li se na program, lze jej spíše ocenit. Členění programů je logicky uspořádané, písmo je velmi dobře čitelné a 4 strany programu na každý den poskytují více prostoru pro podrobnější popis některých pořadů. Mezi 50 programy tentokrát nechybí žádné významné televize, k dispozici je kompletní nabídka českých digitální programů. Překvapí někoho závěrečné horoskopy a křížovka? Programová příloha by mohla čtenáře nalákat, právě příjemná grafika a množství televizí, které nejsou vždy v nabídce jiných titulů (třeba AXN Sci-fi nebo JOJ Plus). Přesto nevím, zda by průvodce programem byl tím důvodem, proč si noviny zakoupit. Možná je spíše na obtíž a zbytečně zvyšuje cenu Naší adresy, skromnější program a nižší cena nemusí být špatnou úvahou.
Titul Naše adresa mi svým vzhledem připomíná regionální Deník, je pravda, že je laděn do jiných barev, možná jej ne každý odliší. Po grafické stránce se tak jeví spíše jako „každé jiné noviny“, množství inzerce je možná také velké. Přesto titul nezatracuji, myslím, že litovat předplatného (50Kč) nebudu. Za zkoušku nic nedám. Webová prezentace je přehledná a čtenáři dává nepříliš často vídané rubriky Lžimetr nebo Sliboměr. „Dvě rubriky inspirované zpravodajstvím St. Petersburg Times, které bylo oceněno prestižní Pulitzerovou cenou,“ právě takto jsou na webu tyto rubriky prezentovány. Redaktoři v nich sledují, zda politici, úředníci a vysoce postavení lidé drží své slovo. Součástí jsou i diskuze čtenářů. Vše samozřejmě zaštiťuje bohatě obsáhlé regionální zpravodajství, které ocení nejeden člověk. Těžko říci, zda právě čtenář nedá přednost internetu před tištěnou verzí.
Závěr
Osobně bych rád oběma redakcím popřál mnoho zdaru, spokojené čtenáře a (jak jinak) dost žádostí o inzerci. Přeji vám, ať v boji obstojíte v tvrdém boji a přinášíte čtenářům zajímavé a jinde nedostupné informace.
