GLOSA – Kdo by neznal legendární Jeux Sans Frontiéres, alias Hry bez hranic? Po dlouhých devíti letech jsme mohli zhlédnout klenot televizní historie. Myšlenka sjednocení národů pomocí televizních radovánek se datuje do šedesátých let minulého století, nepřišel s ní nikdo jiný než francouzský prezident Charles de Gaulla.
A od roku 1965 mohli diváci francouzské televize (ale také belgické, německé a švýcarské) sledovat zábavné zápolení národů. Popularita Her bez hranic byla obrovská a dokonce ji vysílaly i ty země, které se jich přímo neúčastnily. Rok 1983 však kvůli velkým finančním nárokům byl dočasně zrušen. Hry se na obrazovky vrátily až o šest let později pro silné divácké ohlasy, patrně definitivní konec nastal v roce 1999. Pokusy o oživení selhaly, tento formát je příliš drahý.
Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se
Zápolení českého týmu jsme mohli poprvé sledovat v roce 1991. V zimním klání Her bez hranic Československo měřilo své síly s Francií, Švýcarskem a zejména Itálií. Je zajímavé, že za Československo vždy bojovala jen města z České republiky. Průvodkyní byla nezapomenutelná Martina Adamcová, do televize vnesla svěží vítr. V nedávném rozhovoru vyprávěla o tom, jak se sice musela držet scénáře, dovolila si jej vkusně porušit. Ačkoli jí byla mnohdy vyčítána její „rozjívenost“, právě neutuchající nadšení a fandění zpříjemnilo celé hry. Optimismus jí nechyběl ani v nepřilíš dobře vypadajích situacích..
Málokdo jí může upřít moderátorský talent, zatímco její kolegové moderovali vždy v párech, Martina Adamcová provázela až na výjimky sama. S odstupem času je to rozhodně dobře. Kdo viděl pražské finále 1991, musel konstatovat, že si s kolegou Martinem Dejdarem „nesedla“. Její chyba to ovšem nebyla (aspoň se to odvažuji říci), Martin Dejdar ji evidentně skákal do řeči. Později po jejím boku stanul Pavel Zedníček, s nímž už byla spolupráce velmi dobrá. Roku 1992 se počet týmů rozšiřuje na osm, vůbec poprvé se Her účastní například Tunis, který plnil nevděčnou roli vždy posledních.
Martina Adamcová je nezapomenutelná také díky svým jazykovým schopnostem, bravurně ovládá několik světových jazyků. A právě díky tomu vedla velmi živé rozhovory s italským kolegou Ettorem Andennou (resp. i s italskou moderátorkou Marií Teresou Rute). Mateřské povinnosti však Martinu Adamcovou odvály pryč z obrazovky. Štafetu po ní roku 1993 přebrali Marcela Augustová a Petr Vichnar. V té době už došlo k několika obměnám, družstev je sedm a soutěžící mohou vsázet žolíka na dvojnásobný počet bodů.
Půvabná a pohotová Martina Adamcová se v mezinárodní hře neztratila, pravidelně živě debatovala s italským kolegou Ettorem Andennou. Screenshot: RadioTV, zdroj: vysílání České televize
Další díly zatím neuvidíme, naděje umírá poslední
Česká televize před prázdninami slíbila odvysílání 25 dílů. Jak pro RadioTV uvedl Tiskový útvar České televize, odvysílané díly měly průměrnou sledovanost 110 tisíc dospělých diváků (tj. sledovanost 1,2 %) při nadprůměrném podílu 21,53%. Bohužel zbývající díly z let 1994 a 1995 Česká televize v tuto chvíli neplánuje uvést do vysílání. Naděje ovšem umírá poslední. Dočkat bychom se zbylých dílů mohli například v létě příštího roku. V těchto dílech nás provázela také Barbora Kroužková, současná tvář ČT24 (moderuje Studio ČT24). Soutěžících družstev bylo hned devět, v každé disciplíně jedno družstvo vynechalo a vsadila si na soupeře. Součástí posledních dílů byla i tzv. Červená nit, jednalo se o disciplínu, kterou plnila jednotlivá družstva samostatně.
Zatím naposledy jsme mohli Hry bez hranic sledovat vždy v létě 2000 a 2001, ČT1 ji nasadila vždy ve všední dny po poledních zprávách. Roku 2001 dosahovala soutěž průměrné sledovanosti 226 tisíc dospělých diváků (tj. 2,7%) při podílu na trhu 31,29%. I tak je třeba České televizi poděkovat, že aspoň částečně vrátila vynikající vzpomínky na nestárnoucí a ojedinělý projekt. V diskuzích se nadšeně vyjadřuje i mladá generace, soutěž se líbí i jednomu třináctiletému diskutérovi, který si dosavadní uvedení snad ani nemůže pamatovat. V menší míře vznikají i fanouškovské weby.
Hry bez hranic si právě zaslouží označení kultovní, i po letech si diváci pamatují na mnohé detaily. Mělo by vzkříšení ještě své kouzlo? Screenshot: RadioTV, zdroj: vysílání České televize
Vzkříšení Her bez hranic je problematické
Formát soutěže se měl vrátit v roce 2007. Původně jednala Česká televize s Evropskou vysílací unií EBU o vzkříšení celého projektu. Problémů ovšem bylo tolik, že ČT od jednání odstoupila. Svou roli samozřejmě sehrály velké finanční nároky (i proto ČT v roce 1995 ukončila svou účast), ČT se však nelíbily zejména podmínky organizace. Novou verzi měla pořádat jedna společnost vždy na stejném místě. Inu nový projekt by patrně diváky zklamal: „Pokusy opakovat ho sice byly, ale Česká televize je odmítla proto, že měly s tím původním jen málo společného,“ uvedla pro RadioTV Anna Freimanová z Tiskového útvaru České televize.
Z Her bez hranic tedy sešlo, objevují se sice nové podněty, ty ovšem zatím nenabírají jasnější obrysy. Možná je dobře, že se nové díly nenatáčí. Kdo ví, zda by mělo mezinárodní klání ještě své kouzlo. Asi nikdo nezapomene na belgického rozhodčího Denise Pettiauxe a jeho „Attention“, z paměti nezmizí ani jedineční moderátoři, neotřelé a hravé kostýmy (zejména z italské produkce). Magie soutěže nevyprchává ani téměř 20 let po prvním uvedení, doufejme, že se dostanou na ČT v dalších reprízách.
Ve Spojených státech amerických je několik let populární hra Wipeout (TV Barrandov ji uvádí pod názvem Drtivá porážka). Server Mediálně.sk přinesl informaci, že TV Nova a Markíza připravují jeho českou verzi, jež by se měla točit v Argentině, kde jsou kulisy a překážky postaveny. Moderovat by ji měla známá dvojice Vojtěch Kotek a Jiří Mádl. Nechme se překvapit, zda se bude projekt realizovat a zda vejde do historie. Uvidíme, zda za 10 či 20 let budeme s vzpomínat na Wipeout jako na Hry bez hranic, Pevnost Boyard či po stopách Xapatanu.
Charles de Gaulla??? No, to je rána. Snad nám Francie za to nevyhlásí válku…
Překlep opraven :-)
Projekty EBU jsou dobré a dokazují, že i veřejnoprávní televize umí udělat dobrou zábavu. Kdyby se vrátily Hry bez hranic budu rád. V každém případě ještě větší projekt EBU stále funguje a má stále vyšší sledovanost i přesto, že se vysílá už přes 50 let. Jde o Eurovision Song Contest, nejsledovanější hudební show světa, kterou Česká televize ovšem narozdíl od Her bez hranic českým divákům totálně znemožnila a tak se nyní údajně kvůli malému zájmu jako jediná země kromě nějakého San Marina a Monaka neúčastníme. Takže až se vzkřísí Hry bez hranic, tak prosím, ale nyní má ČT možnost účastnit se Eurovize a nevyužívá toho. Velký důvod k zamyšlení. Pokud to sleduje přes sto miliónů lidí, tak proč my musíme být výjimkou? Na netu mě tu soutěž sledovat nebaví, budu České televizi velmi vděčný, pokud ji vrátí na obrazovky a už konečně pošle někoho, kdo se v evropské konkurenci neztratí.
Eurovize je příšerná soutěž. Doufám, že už se na českých obrazovkách nikdy neobjeví.
Hry bez hranic byly výborné, ale není divu že skončily, bylo to neuvěřitelně drahé.
Kdyby byla Eurovize příšerná soutěž, tak ji nesleduje přes sto mega lidí. Je to úžasný zážitek, kdy každá země vyšle svého zástupce a pak čeká na oznamování výsledků! V zahraničí to lidi sledují na velkoplošných obrazovkách na náměstích, vycházejí ven s vlajkami, berou si dovolenou. Hudební olympiáda prostě! Navíc jsem díky téhle soutěži objevil hromadu perfektních umělců ze všech koutů kontinentu, který bych v Amerikou nasáklých rádiích sotva slyšel. Nové vedení ČT uvažuje o návratu, ale tak za dva, tři roky. Každopádně i tak je to úžasná zpráva pro všechny fanoušky a doufám, že už tentokrát navážeme na ostatní evropské země a budeme tu stejně fandit, jako v zahraničí!!! Na Slovensku ta soutěž taky boduje, nevím proč u nás ne!