Dětský program Cartoon Network zařadil před několika týdny animovaný seriál Táborový ostrov, který sleduje dobrodružství hlavního hrdiny Oscara a jeho nejlepší kamarádky Ježky. Ti společně prožívají svůj vůbec první tábor. Kreativní producentka Julia Pott nám poodhalila pozadí vzniku seriálu i to, jak se vyvíjel její poměrně specifický animátorský styl.
Kde se vzala prvotní inspirace k seriálu Summer Camp Island?
Nápad na tento seriál vznikl v době, kdy jsem pracovala jako ředitelka komerčních a hudebních videí v New Yorku. Přestěhovala jsem se z Londýna do New Yorku a strašně se mi stýskalo po domově. Nebavilo mě dělat reklamy a hudební klipy a jednou mi někdo navrhl, abych přišla s vlastním televizním seriálem. Formát krátkých filmů byla přesně ta oblast, která mě bavila. A protože se mi tolik stýskalo po domově, tak jsem přemýšlela, jak tento stesk přenést do obrazové podoby, a tak vznikl nápad, že stesk po domovině je nejčastější právě, když jsou děti na táborech. Tak jsem začala psát seriál pro děti.
Jak se vyvíjel původní příběh? Podařilo se váš prvotní nápad rozvinout?
Původní příběh byl o chlapci, který žije ve městě Summer Camp s rodiči, kteří odejdou na koncert Cher do sousedního města. V momentě, kdy jsou pryč, odtrhne se městečko Summer Camp od Ameriky a jako ostrov odpluje na širé moře. Chlapec se pak snaží dostat zpět ke své mámě, která mu moc chybí. Ovšem čím více jsme ten příběh rozebírali, uvědomili jsme si, jak moc špatný nápad to byl, postavit děj pouze na tom, jak děti postrádají své rodiče, takže z města Summer Camp se stal opravdový letní tábor.
Charitativní album Hitrádií vyneslo půl milionu korun na stavbu dětského hospice
Rekordní výtěžek a rekordní pomoc nemocným dětem. To je výsledek prodeje charitativního alba Hitrádií s názvem „Srdce, které hraje“. Půlmilionový výtěžek z jeho prodeje poputuje na konto nadace Dům pro Julii.
....Vyrůstala jsem na seriálech, jako Bojíte se tmy?, Husí kůže, Čarodějnice školou povinné a Buffy, tedy na příbězích z předměstí, která se na první pohled zdají trochu jiná, než ve skutečnosti jsou a skrývají v sobě něco tajemného nebo kouzelného. Když jsem dospívala, představovala jsem si, že je všechno kolem mě skrytě kouzelné a že se vše probouzí v momentě, kdy opustím místnost. A tak jsem věřila, že je všechno mnohem magičtější a strašidelnější, než ve skutečnosti bylo. Děti obecně mají kouzelné příběhy rádi, a proto jsme chtěli tuto myšlenku zapojit do našeho seriálu.
Váš animátorský styl je velmi specifický a dobře rozeznatelný od ostatních. Jeví se mi jako velmi originální v dnešním světě moderní a perfektní animace. A proto by mě zajímalo, jak se váš styl vyvíjel?
Moc díky, to ráda slyším. Moje předešlá práce byla hodně ovlivněna východoevropskou animací. Moc se mi líbily vizuální animace a přeměny, ale když jsem se pustila do tvorby seriálu, ukázalo se, že tento detailní styl s velmi tenkými liniemi, není pro dětskou animaci ideální, protože v těchto případech je nutné pracovat docela rychle. Můj osobní styl dělá celá řada prvků, jako jsou například vlnité linie a méně strukturované postavy, které jsou více zploštělé a také více ilustrativní. Měli jsme proto hodně schůzek, na kterých jsme řešili, jak to zachovat.
Vyžadovalo to výrazné kompromisy z vaší strany?
Můj styl se vyvíjel postupně během práce na seriálu. Ze začátku jsem si myslela, že bychom ho měli změnit, udělat ho více komerční a přístupnější, ale od toho nápadu mě hodně lidí zrazovalo, protože podle nich bylo dobře, že je ten styl odlišný od ostatních. No a pak jsme se přesunuli od pilotního dílu k pracím na pozadí, které dělal Rose Clayton, skvělý britský ilustrátor, kterého mám velmi ráda. A když přišla řada na finální seriál, z počátku jsem si s pozadím nevěděla rady, ale musela jsem to prostě nějak zkusit. A tak jsem se nějakým způsobem dobrala stylu, který se nakonec stal více mým stylem, než byl kdy dřív. A to byl opravdu skvělý pocit, protože se najednou všechno propojilo a já cítila, že kdyby to bylo nutné, tak bych mohla vytvořit celý seriál sama.
Všiml jsem si, že většina z postav seriálu má velké zorničky. Byl to záměr?
Ano, je to tak, mají velké zorničky. Vlastně první pracovní verze Oskara a Ježky byla s malýma očima, což byl v tu dobu můj styl, ale potřebovali jsme lépe vyjádřit emoce, což šlo mnohem lépe s velkýma očima. Navíc po estetické stránce se mi líbí, jak vypadají. Roztomilost je celkem dost důležitá, když vytvářím seriál. Jako dítě jsem ráda sledovala Gremlins a E.T., protože ty postavy byly roztomilé, ale zároveň také tak nějak tragické a plné emocí. Možná byl příběh kolem nich trochu temnější, ale důležité pro mě bylo, že se dívám na postavy, které vypadají reálně.
V další části rozhovoru se zaměříme na průbeh produkce:
- Zajímá vás, kolik lidí se celkem podílí na výrobě seriálu?
- Jak dlouho trvá výroba jednoho dílu od prvotní myšlenky až po finální dokončení?
- Bude mít Táborový ostrov další série?
Klikněte pro pokračování rozhovoru na webu TVKOMPAS.cz.
Seriál Craig od Potoka vznikal 3 roky. Tvůrci v rozhovoru odkrývají další plány
V rámci rozhovoru se zaměřujeme nejen na děj a poslání seriálu, ale tradičně jsme mluvili o průběhu produkce. Dozvíte se, jak vznikají jednotlivé epizody a jaké další nápady chystají tvůrci pro své publikum.
....