V průběhu několika měsíců by mohlo být vyhlášeno licenční řízení na rozhlasové pozice v DVB-T multiplexech B a C. Bude o digitální licence zájem? Žádný z námi oslovených broadcasterů nevyjádřil jednoznačný úmysl se do tendru přihlásit. Důvody uvádějí vesměs stejné – nejasná koncepce dalšího vývoje, vysoké náklady a minimální přínos.
Problém první – vysoké náklady
V současnosti vysílá na platformě DVB-T řádně pouze Český rozhlas. V multiplexu A, který pokrývá stanice Prahu, Brno a Ostravu, může posluchač naladit ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava, ČRo 4 – Radio Wave, ČRo 6, ČRo Leonardo, Radio Česko a D-Dur. Licenci pro tento multiplex má také soukromá Frekvence 1, ta ovšem nevysílá kvůli vysokým nákladům.Prezident Frekvence 1 Michel Fleischmann na tiskové konferenci k relaunchi Radia Bonton uvedl, že provozovatel multiplexu požaduje od rádií stejnou částku jako od televizí, konkrétně milion korun za procento pokrytí ročně. Celoplošné pokrytí by tak stanici přišlo na více než 70 milionů ročně, což se při současné penetraci digitálními set-top-boxy nemůže žádnému privátnímu broadcasterovi vyplatit.
„Frekvence 1 má licenci na vysílání na platformě DVB-T již udělenu, byť ji v dané chvíli nevyužívá. Pro Evropu 2 situaci zvážíme na základě okolností, podle toho, jak přesně RRTV tendr vyhlásí. Digitální vysílání chápeme jako další způsob distribuce signálů našich rádií — a my samozřejmě máme zájem využívat všechny smysluplné dostupné způsoby digitálního přenosu (dlouhou dobu již používáme internet a zvažujeme satelit). Vše bude záležet na dalším vývoji digitálního vysílání,“ říká k tomu Miroslav Hrnko, výkonný ředitel Lagardere.
Problém druhý – nejasná koncepce
„Situace kolem digitálního vysílání rádií je (nejen u nás) poměrně neujasněná. Ve formátu DVB-T je rádio vlastně hostem, je možné, že rádiím bude v Evropě vyhrazená jiná platforma než DVB-T. Kvůli technickým a legislativním nejasnostem a prozatimní finanční náročnosti digitálního vysílání zatím s žádostí o zařazení do multiplexu vyčkáme,“ říká Saša Michalidis z Radia 1.V podobném duchu se vyjadřuje generální ředitel Radia Impuls Jiří Hrabák: „Asi každý broadcaster si klade otázku, zda to má pro něj smysl. A zároveň si každý broadcaster klade otázku, můžu si dovolit nebýt u toho? A tady já vidím zásadní problém a tady bych očekával aktivní roli státu a veřejnoprávních institucí, které by měly deklarovat relativně jasnou strategii. Tu já ale nikde nevidím.“
Problém třetí – minimální přínos
Broadcasteři se také shodují v tom, že digitální rozhlas a obzvláště platforma DVB-T nepředstavuje pro posluchače žádný významný přínos. „Velmi pozorně sleduji pokusy o nastartování digitalizace rozhlasového vysílání a přestože se Rádio Blaník zúčastnilo zkušebního vysílání v multiplexu České Telecomu, zůstávám zastáncem FM vysílání na mnoho dalších let. Vše, co dělá rádio rádiem, FM splňuje a přes veškeré proklamace digitální rádio zase tolik revolučních novinek nepřináší,“ říká technický ředitel rozhlasového domu City/Blaník David Beck.„Vysílat v DVB-T rádio je pěkné pro psaní tiskových zpráv, ale pro lokální stanice je to zbytečný a drahý luxus. Nejsem nakloněn myšlence, že při poslechu rádia budou posluchači houfně listovat na televizi v elektronických průvodcích a toužit po dalším „multimediálním obsahu“. DVB-T si nemůžete vzít sebou k vodě, nepustíte si ho v autě,“ pokračuje Beck.
„Po zkušenostech ze zahraničí se mi nejeví rozumné pouštět se do T-DAB. Můžeme očekávat stejný neúspěch jako všude jinde. Navíc se obávám, že snaha vysílat co nejvíce stanic povede k tomu, že datový tok bude tak nízký, že stávající FM bude hrát lépe. A až zase jednou bude v Praze probíhat experimentální vysílání, zkuste si, co vám „digitál“ udělá když nebudete mít dokonalé pokrytí! Zjistíte že je to stejná pohádka jako v 80.letech nezničitelné CD. Jako technický ředitel se děsím dlouhého období, kdy budeme vysílat a platit jak analog, tak digitál. Jako posluchači se mi nechce kupovat si nové rádio do auta, do kuchyně, do obýváku, do ložnice a do garáže,“ dodává Beck.
Strategická otázka
Přestože se privátní broadcasteři staví k vysílání v DVB-T rezervovaně, dá se očekávat, že se mnozí přesto o licence ucházet budou. Hovoří se přitom o dvou pohnutkách. Ta první je zjevná, nikdo sice nemůže jednoznačně říct, že lidé budou rádia na DVB-T poslouchat, ale málokdo si dovolí riskovat, že propásne příležitost a nechá si ujet vlak. Druhý důvod je spíše strategický a nastínil ho další ze současných broadcasterů: „Když nebudete u DVB-T, jak se k vám pak RRTV v budoucnu zachová, když nebudete v první fázi digitalizace? Je to tedy otázka strategická, dáváte najevo: přihlašuju se k digitalizaci nebo ne.“Jasně to vyjádřil předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka v rozhovoru pro magazín Česká média: „Jestliže Rada to řízení vypíše, řada subjektů se z čistě konkurenčních důvodů přihlásit musí, přestože je tato technologie pro rozhlas spíše nevhodná. Regulátoři se pak budou jako vždycky radovat a poukazovat na to, jaký je o vysílání zájem. Přitom třeba v Bavorsku, které je stejně velké a hlavně podobně topograficky komplikované, DVB-T pro rozhlas odmítli.“
