Přestože loňská novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání říká, že internetové vysílání není vysíláním ve smyslu tohoto zákona, Městský soud v Praze rozhodl jinak. Zamítl totiž žalobu společnosti Telefónica O2 CzechRepublic, která se bránila proti pokutě udělené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání za za vysílání do mobilních telefonů bez oprávnění.
Eurotel testoval internetové vysílání přes síť UMTS loni v prosinci v Praze a v Brně a svým zákazníkům nabízel program hudební stanice Óčko za 20 korun na den. Více v článku Óčko vysílá pro mobily v UMTS síti Eurotelu.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání následně s Eurotelem zahájila správní řízení pro vysílání bez povolení, které bylo uzavřeno pokutou ve výši 50 tisíc korun. Tehdejší předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal k této kauze pro RadioTV uvedl, že Rada nemá jasno v tom, zda je vysílání v síti UMTS vysíláním podle zákona. Pokuta je tudíž pouze symbolická (např. Český rozhlas dostal za vysílání Radia Wave pokutu ve výši milion korun) a jejím smyslem je vyzvat Eurotel, aby se proti ní bránil u soudu, který by měl svým rozhodnutím vytvořit precedens pro RRTV, jak postupovat v podobných případech.
Podobný problém RRTV řešila před měsícem, kdy právní nástupce Eurotelu – společnost Telefónica O2 CzechRepublic – spustil svou O2TV, tedy televizní vysílání přes internet (IPTV). Tehdy RRTV doporučila provozovatelům, aby si pro šíření televize přes internet požádali o klasickou registraci jako kabeloví operátoři.
RRTV vzala na vědomí, že Městský soud v Praze zamítl žalobu společnosti Telefónica O2 CzechRepublic, a. s. (právní nástupce společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o.) proti rozhodnutí Rady o uložení pokuty za vysílání bez oprávnění, stojí v tiskové zprávě z posledního zasedání RRTV.
Verdikt Městského soudu v Praze tedy označil šíření televizního vysílání do mobilů přes internetovou síť UMTS za klasické vysílání ve smyslu zákona o rozhlasové a televizní vysílání. Podrobné odůvodnění soudu zatím není na stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k dispozici, takže nelze předvídat, zda budou stejně regulována i internetová rádia. Překvapující je na verdiktu soudu fakt, že je v rozporu se samotným zákonem 231/2001 o rozhlasovém a televizním vysílání. Podle §2, odst 2e) tohoto předpisu se totiž „za rozhlasové a televizní vysílání nepovažuje vysílání prostřednictvím dálkového přístupu (internetu).“
