Komerční stanice Novu a Primu, veřejnoprávní Českou televizi i nováčky, kteří přišli o své digitální licence – ti všichni by měli vydělat na pozměňovacích návrzích, které do projednávaného zákona o digitalizaci přidali poslanci dolní komory českého parlamentu. Podaří-li se novele uspět ve čtvrtečním třetím čtení, objeví se reálná šance na vyřešení dlouhotrvajícího digitálního patu v Česku.
Druhým čtením prošla v úterý v Poslanecké sněmovně novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která upravuje digitalizaci televizního vysílání v tuzemsku. Pilní poslanci ji obohatili řadou pozměňovacích návrhů. Které z nich uspějí a v novele zůstanou, se definitivně dozvíme již ve čtvrtek, na kdy je naplánováno třetí čtení.
V současné mezifázi mohou radost společně sdílet obě pozemně vysílající komerční stanice Nova a Prima, kterým současná podoba zákona přináší až nečekaně štědré bonusy jako poděkování za poskytnutí svých analogových kmitočtů pro rozjezd digitálního vysílání v jejich nynějších pozicích.
Když vláda v červenci návrh zákona schválila, garantoval komerčním stanicím trvání jejich licencí jen do konce analogové éry v Česku (plánovaný na říjen 2010), s tím, že o dalším vysílání svého programu by se jednotlivé subjekty už musely dohodnout v rámci klasických obchodních jednání s jednotlivými provozovateli multiplexů. Přitom v současnosti platné analogové licence, na jejichž základě Nova s Primou vysílají, jsou platné až do roku 2017 resp. 2018.
Před čtrnácti dny navrhl poslanec Petr Pleva (ODS) změnu, která by tento termín ještě posunula o další čtyři roky. Vítězem závodu o poskytnutí co nejdelší licence pro současné zaběhnuté hráče na mediálním trhu se stal Petr Rafaj (ČSSD). Poslanci v úterý schválili jeho záměr toto prodloužení zdvojnásobit a tak podle aktuálního znění novely by licence Nově vypršela v roce 2025 a Primě o rok později. Navíc obě televize obdrží bonusovou licenci pro svůj další digitální kanál.
Spokojený úsměv se může rozhostit i na tvářích manažerů z Kavčích hor. V úterý doplněná podoba novely přináší České televizi další zdroje příjmů. Vláda navrhla prozatím ponechat pro reklamní vysílání půl procenta času na každém ze čtyř kanálů ČT. Předkladatelky Ivana Levá (KSČM) a Hana Orgoníková (ČSSD) jsou štědřejší – pro Jedničku navrhly 0,75 procenta. Úpravou prošel i účel, na který mohou být takto získané prostředky použity. Část výnosů mělo podle vlády doputovat do Státního fondu pro podporu a rozvoj kinematografie. Anna Čurdová (ČSSD) chce, aby se zhruba sto padesáti miliony korun nakládala sama ČT, která by sama rozhodla, které tvůrce podpoří. Další prostředky by měly sloužit na postupnou digitalizaci archivu ČT a také na provoz digitálního multiplexu veřejné služby (jsou v něm obsaženy programy ČT a ČRo), který bude postupně spouštěn z regionálních vysílačů na pozicích současných amalogových kanálů ČT.
Vstřícný je současný návrh poslanců i k šesti původním držitelům digitálních licencí, kteří o ně rozhodnutím soudu přišli (Z1, Febio TV, TV Barrandov, RTA, Óčko a TV Pohoda). Vládní podoba zákona jim tyto licence navrací a poslanci přidali i povinnost kabelovým operátorům zařadit jejich vysílání do základní nejlevnější nabídky.
Se svojí troškou do mlýna poslaneckých nápadů přišla i zástupkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Ráda by Primu zbavila zátěže společně sdílených kmitočtů s regionálními televizemi. Těm musí Prima umožňovat vstup do svého vysílání. To jí v současnosti způsobuje nemalé problémy v souvislosti s tvorbou programového schématu. Šojdrová navrhuje, aby tato povinnost přestala platit v okamžiku přechodu na digitální vysílání (které by zpočátku bylo zdvojeno souběžným dožívajícím analogovým). Druhou alternativou pro konec sdílených kmitočtů je okamžik vypnutí analogového vysílání.
Které z návrhů v zákoně zůstanou, se dozvíme již za pár hodin. Třetí čtení zmíněné novely proběhne v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek odpoledne. Schválí-li ji poslanci, poputuje k projednání do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Pokud i tyto instance novelu podpoří, dostane se česká televizní digitalizace konečně z bludného kruhu, v kterém se potácí již téměř rok a půl.
