Europarlament hovoří o nových formách vyloučení ze společnosti vlivem digitalizace a naléhá na členské státy, aby uskutečnily národní opatření. Považuje za důležité, aby se informační společnost jako celek nadále rovnoměrně rozvíjela po společenské, regionální, kulturní a jazykové stránce. Martin Roztočil, ředitel úseku vysílacích služeb Radiokomunikace a.s., ohodnotil zprávu Evropské komise a posoudil pro server RadioTV národní opatření z hlediska provozovatele digitálního vysílání.
Evropský parlament varuje před digitální propastí a nutí členské země k uskutečňování národních opatření. Jak vy rozumíte pojmu digitální propast a čeho bychom se měli v tomto ohledu obávat?
Pojem digitální propast tak, jak je v poslední době skloňována v médiích, má několik významů. Z pohledu provozovatele sítě je nejvýznamnějším prvkem významu tohoto pojmu obecná obava o nekoordinovaný a živelný průběh digitalizace médií, zejména TV vysílání, což by potenciálně mohlo způsobit znepřístupnění informací části populace. V souvislosti s tím se hovoří o různých aspektech přechodu na DTV, např. kontinuita zachování příjmu TV ve všech místech, kde je dnes příjem ATV možný, cenová přístupnost nových přijímačů pro DVB-T, technická nenáročnost adaptace příjmu DTV na stávajících televizorech apod. Abychom se nemuseli obávat zásadních problémů při přechodu z ATV na DTV v ČR, je zapotřebí, aby všechny zúčastněné subjekty podílející se na digitalizaci TV vysílání (tj. vysílatelé, provozovatelé sítí, regulační a státní orgány) koordinovaně a s „chladnou hlavou“, při respektování všech zásadních technických a ekonomických aspektů, které digitalizaci provázejí, připravili a posléze zrealizovali TPP tak, aby digitalizace TV byla pro občana co nejjednodušší, nejlevnější a v neposlední řadě též žádoucí.
Jedním z hodně diskutovaných problémů je např. výběr kompresního formátu (MPEG2 či MPEG4)…
Je jisté, že formát MPEG4 (popř. některá z vyšších verzí) v budoucnu jistě nahradí současný MPEG2 z důvodu jeho vyšší efektivity, ovšem volba jeho implementace již v současné zaváděcí fázi DTV by znamenala posunutí startu digitalizace o několik let, neboť právě to by znamenalo zvýšit nebezpečí „digitální propasti“ pro diváka z důvodu absence dobrých a levných přijímačů MPEG4 na trhu v současné době. My, jako provozovatel sítě máme za úkol připravit novou DTV síť tak, aby si koncový divák ve většině případů jednoduchým způsobem vřadil do stávajícího přijímacího řetězce (anténa, kabel, TV přijímač) pouze set-top-box, který mu umožní i digitální příjem bez jeho složité rekonstrukce (otáčení či výměny antén apod.) a tedy s minimálními náklady.
Existuje řada národních opatření, hovoří se i o tzv. evropském audiovizuálním modelu. Už jste měl možnost seznámit se s těmito evropskými zprávami a jaké je vaše hodnocení?
Tyto zprávy včetně navrhovaných opatření se spíše týkají otázek pluralitního obsahu vysílání zejména s ohledem na jeho veřejnoprávní formu, technickou „gramotnost“ populace, která jim umožní plně využívat digitální techniku se všemi výhodami, jež jim přináší a podobně. Nositelem úkolů v této oblasti je spíše stát a jeho správní orgány, jakožto i veřejnoprávní média.
Úkolem nás provozovatelů je ve spolupráci s nimi zajistit optimální technicko-ekonomické podmínky k realizaci potřebných opatření. Naši důležitou úlohu vidím v technické spolupráci s regulačními orgány tak, aby navrhovaná opatření (TPP atd.) respektovala všechny reálné aspekty s digitalizací související s cílem dosáhnout co nejplynulejšího procesu digitalizace. Za tímto účelem společně s našimi zákazníky a partnery analyzujeme nadcházející období přechodu v modelech různých scénářů se snahou dosáhnout co nejlepšího řešení. Tak jak je v životě obvyklé, ukazuje se, že ne vždy je tímto řešením řešení radikální či rychlé. Modely naznačují, že bude nutné řešit přechod citlivě do nejmenších podrobností a jednotlivých oblastí a lokalit tak, abychom neuváženým a nekomplexním řešením lokální „propasti bez TV příjmu“ nevytvořili.
Pokud se jedná o aspekt požadované technologické různorodosti digitalizace, i zde Radiokomunikace pracují „na několika frontách“. Kromě standardního formátu DVB-T pracují i na vývoji formátů pro mobilní televizi DVB-H, internetové IPTV, různých rozhlasových digitálních formátech a dalších v různém stádiu rozvoje. Tím paralelně rozvíjejí různé způsoby přenosu informací k občanovi a tím i jeden z požadavků evropského audiovizuálního modelu ve smyslu občanského práva na informace.
Spotřebitel bude asi hledat záruky kvalitního příjmu bez navýšení nákladů. Dává mu někdo tyto záruky?
Divákovi, který se nachází v oblasti pokrytí signálem jednoho z multiplexů, stačí k přechodu na digitální televizní vysílání pouze zakoupení set-top-boxu. Jejich ceny začínají někde okolo 1500 Kč. V určitých případech, kterých by mělo být co nejméně, v závislosti na místě příjmu, orientaci na jinou vysílací lokalitu ATV a anténě, kterou dosud divák měl, však může někdy vyvstat potřeba dalších investic. Jinými slovy – v digitální éře divákům nikdo žádné absolutní záruky nemůže poskytnout. Stejně jako jim je nemohl poskytnout a neposkytoval ani dosud v analogové éře.
Připravujete v rámci osvěty nějaký program, který by informoval o možnostech digitálních platforem a nezbytném technickém vybavení?
Podle našich informací by podobný program mělo připravovat ministerstvo informatiky. Radiokomunikace ve spolupráci s Českou televizí zřídily a provozují informační linku, na které diváci mohou získat důležité informace o příjmu pozemního digitálního televizního vysílání a spolupracují na přípravě informační kampaně.
Budete se účastnit nadcházející konference ITU v Ženevě. Řeší se kromě kmitočtů i nastíněné otázky?
Konference ITU v Ženevě bude přidělovat finální frekvence pro pozemní digitální vysílání jednotlivým státům. Přidělené frekvence mohou významným způsobem ovlivnit konečný počet a podobu multiplexů tzn. sítí elektronických komunikací určený pro digitální televizní vysílání. To je její hlavní cíl.
