V druhé části rozhovoru s prezidentem mediálního domu Lagardere jsme se zaměřili na digitální vysílání. „Všude v Evropě byly digitální pozice uděleny firmám, které jsou držiteli známých značek a mají jasnou ekonomickou základnu. V tomto je Česká republika unikátem a je zajímavé, proč se tak stalo,“ říká Michel Fleischmann a dále se zamýšlí nad budoucností digitálního vysílání a možnostmi mediazastupitelství Regie Radio Music na televizním reklamním trhu.
Před dvěma měsíci RRTV zamítla obě vaše žádosti o digitální licenci. Jak hodnotíte toto rozhodnutí Rady?
Mrzí nás to a musím říct, že jsme tím rozhodnutím byli až dokonce zaskočeni. Domnívám se, že naše analýzy, které jsme v rámci příprav tohoto projektu vytvořili a předali Radě, byly snad jedny z nejkompletnějších ze všech projektů a byly vytvořeny s jednou z největších znalostí problematiky… A vše, co Rada požadovala, jsme jí doopravdy transparentně a kompletně předali. V následném odůvodnění zamítnutí našich žádostí jsme pak zjistili, že ne vše bylo bohužel vzato v potaz. Neodvoláme se, protože bychom tím nic pozitivního
nedosáhli: rady si vždy stojí za svými rozhodnutími a svá rozhodnutí potvrzují, takže takové odvolání cítíme jako oddálení něčeho, co stejně nastane. Bylo otázkou, co je v našem zájmu, jestli oddalování či ne, a podle toho jsme se také zachovali. Šli jsme do těchto projektů s tím, že na ně máme investice, plány, programy a jednu důležitou věc – jako jediní mimo stávajících broadcasterů – knihovnu. Digitalizace zatím jen začíná, držitelé nových licencí i se svými programy teď budou muset prokázat svoji životaschopnost, takže je to nyní na nich. Přejeme jim při tom mnoho štěstí.
Všude v Evropě byly digitální pozice uděleny firmám, které jsou držiteli známých značek a mají jasnou ekonomickou základnu. V tomto je Česká republika unikátem a je zajímavé, proč se tak stalo. Já neznám zemi, kde by byly uděleny licence firmám, které nemají značku, jež zajistí, aby za ní divák šel. Je velice těžké postavit mediální značku, to se nedá udělat jenom tím, že se zapne televize a něco se v ní pustí.
Plánujete, že budete své dva připravované televizní programy vysílat dočasně jinak než pozemním digitálem nebo si počkáte na nějakou další vlnu udělování licencí a požádáte znova?
Jsou pochopitelně jiné technologie, se kterými bychom mohli jít na trh. Problém je, že každá z nich má svůj specifický ráz. My jsme se účastnili procesu digitální pozemní televize, se kterou máme zkušenosti. A chtěli jsme vyjet s programem, který je přizpůsoben tomu, co doopravdy digitální televize mají být a budou.
Jakýkoliv jiný formát má své specifické zadání. Pracujeme na tom, ale zda budeme připraveni a zda budou akcionáři souhlasit, je otázkou jinou. Hodláme vyjít s dalšími projekty, které staví na nových technologiích, ale zda to bude televize pro ženy nebo ne, zda to bude hudební televize nebo ne, je otázkou druhou. Nejdřív se musí připravit to, co jsme měli podle mého připraveno nejlépe, a to je funkční a ekonomický model. Konstatuji, že dnes se na některých digitálních televizích teprve ekonomické modely tvoří, zatímco my ho máme. Takže uvidíme, ale veškeré technologie, které mohou vést k tomu, abychom se dostali s našimi programy k divákům či posluchačům, studujeme a pracujeme na jejich využití. Intenzivně.
Máte do budoucna představu nějakého dalšího formátu kromě ženské a hudební televize?
Nejdříve bych chtěl říct, že TV Frekvence 1 je koncept tematické televize zaměřené na ženskou část populace, a ne tedy lifestylová televize pro ženy, jak je někdy prezentováno. Také je omyl, že naším druhým projektem byla hudební televize. Určitě ne v tom pojetí, jaké někteří diváci znají z jiných hudebních televizí. Náš projekt obsahoval kromě hudebních klipů celou řadu dalších nehudebních programových prvků včetně zajímavých seriálů pro mladé. Firma, kterou zde reprezentujeme, to znamená mediální skupina Lagardere, ve Francii produkuje několik digitálních televizí. Mezi nimi je i „hudební televize“ právě toho typu, o který jsme se ucházeli, a dvě televize dětské. Není náhodou, že z ničeho nic, pár týdnů před začátkem konečného rozhodování zde v českém digitálním tendru, se objevil projekt dětské televize. My ale s tímto projektem nemáme nic společného. Takže, jestli se budeme rozšiřovat v naší nabídce, tak půjdeme určitě osvědčenými cestami, které známe a na které máme ekonomické možnosti.
Sledujete formáty DVB-H a DAB? Máte mezi nimi favorita, který vám připadá do budoucna nejperspektivnější?
Já nevím, který bude nejperspektivnější, teď mluvíme v rámci nějakých 5–10 let a všechny technologie se stále vyvíjejí. Nyní je ale již jisté, že u nás digitální pozemní televize DVB-T vznikne a bude pro diváka nejjednodušší a asi nejlevnější. Ze strany provozovatele se bude jednat především o nalezení ekonomického modelu, ve kterém kvantita a komerční síla digitálních televizí budou určovat míru kvality. Půjde tedy o programové zázemí a o značky. Platforma DVB-H bude existovat paralelně s platformou DVB-T a je otázkou, zda na ní budou k dispozici stejné nebo částečně stejné programy jako na DVB-T. Z ekonomického hlediska by to bylo logické.
Co se týče DABu, ten je určen spíše pro budoucnost rádií. U rozhlasových kmitočtů je problém zcela odlišný od televizí: FM vysílače totiž nebude třeba vypnout a kromě toho existují zajímavé možnosti, jak digitálně vysílat v FM pásmu. Určitě budeme sledovat všechny trendy a kdykoli vznikne ekonomicky smysluplná možnost, budeme se ji snažit prosazovat a účastnit.
Existuje možnost, že by Regie Radio Music zastupovala na trhu i některou z nových digitálních televizí?
To je velká otázka. Už jenom prostě z principu profese jsme se jí zabývali už dříve. Má to dva aspekty. První je ten, že Regie Radio Music je jednou z nejvíce zavedených firem na reklamním trhu v České republice. Prokázala své schopnosti, profesionalitu a úspěšnost. To znamená, že bychom mohli přinést novým digitálním televizím doopravdy velké plus – uměli bychom je odprezentovat agenturám a klientům…
Na druhou stranu si je ale třeba uvědomit, kolik bude pro digitální televize na trhu volných finančních prostředků. Nové digitální televize, které uspěly v prvním kole, si daly do vínku příslib velice náročných a drahých programů. A ať je Regie Radio Music sebelepší, tak pro digitální televize nalezne na trhu jen takové peníze, které na něm reálně jsou. Bude to novým hráčům stačit? Uznají danou realitu trhu? Vše bude záležet na tom, jak dlouho jsou připraveni své projekty dotovat. My víme, že to musí být nejméně čtyři roky a to jsme měli projekty střízlivější a k dispozici ohromnou databanku pořadů a filmů mateřské skupiny Lagardere. Takže zastupovat projekty, o kterých dnes nevíme, jakým způsobem budou fungovat, jestli vůbec budou fungovat, má pochopitelně svá nebezpečí. Nechtěli bychom být hromosvodem případného neúspěchu některých z nich.
Ale naší profesí je zastupovat média, to znamená, že situaci budeme sledovat velmi pozorně a jsme otevřeni jednání.
A ještě nejednáte?
Myslím, že je v současné chvíli důležité, aby si digitální televize nejprve definovaly svoji pozici na trhu. Ale i kdybychom už jednali, tak bych k takovým jednáním ze zřejmých důvodů zatím nemohl uvést jakékoli informace.
Děkuji za rozhovor.
