Česká vláda dostává na stůl text novely zákona o digitálním vysílání. Její prosazení bude mít za následek největší změny v české televizní historii. Zdrženlivý postoj k digitalizaci zaujímá TV Prima, která čeká na vyřešení svého problému se společnými kmitočty, na kterých vysílá s lokálními stanicemi. Naopak menší digitální televize se už schválení novely nemohou dočkat.
Výrazněji liberálněji než dosud by vypadal mediální trh v tuzemsku, byla-li by schválena novela zákona o digitálním vysílání v navrhované podobě, kterou v pondělí 16.července projedná Legislativní rada vlády a o dva dny později o jejím dalším osudu rozhodnou ministři na pravidelném zasedání vlády.
Do éteru by měl mít přístup každý, kdo by se dohodl s provozovatelem digitální sítě. Odpadlo by tak problémové udělování licencí Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, které pokaždé provází řada připomínek, odvolání i soudních žalob. Více prostoru pro nové subjekty přinese úplné vypnutí současného analogového vysílání. Pozice po nynějších čtyřech celoplošných kanálech zaplní multiplexy pro nové digitální stanice.
Předkladatelé zákona (ministerstva vnitra, kultury a průmyslu a obchodu) předpokládají, že nově bude pro budoucí broadcastery stačit pouhá registrace k vysílání a ne žádost o licenci. Podobný princip už nyní funguje v oblasti kabelových a satelitních stanic.
V novele je také zmínka o minimálním počtu kanálů v jednom multiplexu. Minimálně by měly být čtyři a vysílat by měly přinejmenším v kvalitě PAL. Součástí nabídky pro diváky by se měl stát i elektronický průvodce EPG, na který jsou v současnosti zvyklí uživatelé kabelových sítí a satelitních platforem.
Prima řeší sdílené kmitočty
Opatrný přístup k současnému dění v digitalizaci zvolila televize Prima, která doposud zůstávala v prezentaci svých názorů k tomuto žhavému tématu trochu v pozadí za Českou televizí a TV Nova. Na tiskové konferenci z úst jejího generálního ředitele Petra Chajdy mj. zaznělo, že se nepřipojí ke Koalici pro digitální vysílání, která sdružuje vysílatele, provozovatele sítí a další subjekty zainteresované na urychlení digitalizace.
Jedním z důvodů, proč se tak Prima rozhodla, je absence komunikace ze strany státu vůči ní. „Naše potřeby nebyly zohledněny, ani se s námi o nich nikdo moc nebavil. Bez dialogu hrozí zakonzervování současného stavu,“ shrnul Chajda. Primě vadí zejména břemeno sdílení společných kmitočtů s regionálními televizemi, které je na ní uvaleno platnou analogovou licencí. Lokální televize by se podle Chajdy měly mít možnost rozvinout v digitální éře a nezatěžovat dále vysílání Primy. Právě toto téma, o kterém chce Prima diskutovat, je pro státní instituce okrajovější záležitostí, na kterou nijak nereagují.
Naopak plnou podporu Koalici i samotné novele zákona projevuje Asociace digitálních televizí (ADT), která sdružuje šest původních držitelů digitálních licencí. „Novelu považujeme za komplexní a velmi progresivní cestu jak otevřít trh všem nový subjektům a učinit ho více přitažlivým i pro ty současné. Umožňuje, aby byly uspokojeny všechny rozumné nároky vysílatelů, provozovatelů sítí i inzerentů,“ uvedl Martin Mrnka za ADT. Asociace klade velký důraz zejména na pružné jednání vlády, parlamentu i prezidenta, aby již nedocházelo k dalším průtahům při schvalování novely, které by oddalovaly zahájení vysílání nových televizí.
