V posledních dvou letech se na obrazovkách objevila celá řada formátů, na které bychom za dob Vladimíra Železného jen nevěřícně zírali. Jenže na druhou stranu, oproti dobám tohoto televizního ředitele nemá o většině nových progamových prvků řada diváků ani tušení. Jen taková televize Prima jede reality show jako na běžícím pásu, aniž by si s jejich výraznou propagací nějak lámala hlavu. Na serveru RadioTV pokračujeme v recenzích pořadů, na kterých tuzemské televize zakládají svůj úspěch, nebo neúspěch.
Je několik věcí, které v televizi fungují naprosto spolehlivě. Vztahy, děti, mezilidské vztahy se špetkou krize a fakt, že se ten trapas děje někomu jinému. Přesně na těchto pravidlech je založená reality show Hledá se táta a máma, jejíž už třetí řadu vysílá televize Prima.
Pořad kombinuje principy staré dobré seznamky a reality show. Tato kombinace sice dává dohromady velmi specifický druh trapnosti, kdy si nejste jisti, jestli máte přijímač vypnout, vyhodit z okna, nebo se rozplakat a schovat hlavu pod peřinu, jenže na druhou stranu jde přesně pocit, který většinu diváků nezadržitelně láká.
INFO – Hledá se táta a máma
Reality show Hledá se táta, je formát, který s úspěchem prošel televizními stanicemi ve Švédsku, Finsku, či Německu. U nás vysílá tento formát televizní stanice Prima, pro kterou pořad produkčně zajišťuje společnost Real TV. První řadu vysílala Prima v roce 2008, v současnosti běží již třetí řada, pod názvem Hledá se táta a máma.
Nedokumentární mýdlová show
Pořad Hledá se táta a máma je označován jako docusoap, tedy dokumentární mýdlová opera. V praxi to znamená reality show, která kombinuje prvky seznamky se scénáristicky propracovaným příběhem a snaží se tvářit nezúčastněně. Prakticky ovšem nejde o realitu, nebo dokumentárnost ani vzdáleně. Pořad naopak pracuje s částečně řízeným dějem, kdy štáb prostřednictvím předem připravených modelů, které nasazuje podle potřeby, vyvolává tak, či podněcuje děj, tak aby byl pro diváka co možná nejatraktivnější.
Samotný princip reality show Hledá se táta a máma je v základu velmi prostý. Její účastníci se dělí na dva tábory. Na ty, o jejichž přízeň a případný vztah se bojuje a na bojující. V případě, v současnosti vysílané třetí řady, jsou v první skupině dva muži a jedna žena, ve skupině druhé tlupa zoufalých, kteří na základě video medailonku a dalších kritérií prošli výběrem a kteří se snaží svůj protějšek zaujmout.
V celkem čtrnácti pětapadesáti minutových epizodách je tak divák bombardován vyzáními lásky, různými zkouškami, které mají ukázat vlastnosti bojujících a jejich touhu po vysněném protějšku. Tolik teorie.
V praxi se jedná o až neskutečnou frašku na téma, co všechno jsem schopen a ochoten předvést před kamerou, ovšem frašku překvapivě dobře natočenou, sestřihanou a zrežírovanou. Nepochybuji ani na vteřinu o tom, že autoři divákům nabídli ke sledování sestřih těch nejkontroverznějších momentů, který má s realitou jen pramálo společného, ale z hlediska diváka jde o sestřih napínavý, nepostrádající gradaci a tedy funkční. Úplně fér nebude show vůči jejím účastníkům, kteří tak ze sebe za velmi malý peníz (v podobných projektech si účinkující desetitisíce rozhodně nevydělá) dělají bezpáteřní idioty, i když jimi ve skutečnosti budou jen z části.
V jednom z dílů aktuální série probíhal boj přímo středověký (Foto: TV Prima)
Děti jako prvek atraktivity
Jen těžko lze ale účastníky show litovat. Na účinkování přistoupili dobrovolně a to jestli je nakonec jejich televizní obrázek nelichotivý je dáno pouze jejich hloupostí. Předpokládat totiž, že nějaká televizní seznamka opravdu funguje, je asi stejně naivní jako jít na Saharu se šampónem a čekat na pořádný slejvák.
Problém, a to nejen etický, ale nastává ve chvíli, kdy jsou do reality show Hledá se táta a máma zapleteny děti. Jistě, z názvu samotného plyne, že o děti může jít bohužel také, jenže ve chvíli kdy se dítě ocitne, společně se svým tupým rodičem, před kamerou a je nuceno pozorovat, jak rodič toká jako nadržený puberťák, či puberťačka, ocitá se celá show nejen za hranou dobrého vkusu, ale především hazarduje s dětskou psychikou.
Pochopitelně, že hlavní zodpovědnost za své děti nesou rodiče, jenže pokud je rodič stižen nedostatkem soudnosti, měla by zasáhnout samoregulace producentů pořadu. Zneužívat děti ke zvýšení emočního náboje je zkrátka opravdu daleko za hranicí, na které by se měla jakákoli televizní show pohybovat.
Z hlediska producentů jde ale o pochopitelný kalkul. Pokud se na obrazovce objeví dítě, které svému rodiči pomáhá s výběrem nové maminky, nebo nového tatínka, nejedna divačka uroní slzu a bude se o to nadšeněji dívat na další díl.
Chceš získat chlapa? Tak hopni! (Foto: TV Prima)
Původních námětů se televize bojí
Zatím co po řemeslné stránce patří reality show Hledá se táta a máma k tomu lepšímu co české televizní stanice nabízejí, tak po stránce etické jde naopak o relativní dno televizní zábavy. Pořad ale zároveň ukazuje ještě jednu věc, stav české televizní produkce. Jako valná většina pořadů, které můžeme na našich obrazovkách vidět, je i Hledá se táta a máma založený na zahraničním formátu a přispívá tak k dojmu, že české televizní stanice nedokážou vyrobit téměř nic vlastního. Pravdou ovšem je, že naše komerční televize se často spíš bojí přicházet s vlastními formáty a raději vysílají formáty už připravené a vyzkoušené.
Opatrný přístup televizních stanic lze sice pochopit, většina z nich má pocit že nejsou v takové finanční situaci, aby mohly riskovat, jenže právě tímto přístupem se do budoucna připravují o možnost dalších výdělků. Pokud by totiž vyvíjely vlastní formáty, případně na jejich vývoji spolupracovaly s externími producenty, měly by šanci do budoucna na takových formátech finančně participovat.
