Levná satelitní televize Digi TV, která nabízí desítky programů za necelé tři stovky korun měsíčně, ve středu zaskočila mnohé tzv. satelitní piráty. Díky tomu, že změnila kódovací algoritmus tak cíleně vyřadila několik tisíc domácností, které tuto službu přijímají načerno. Proč se ale průměrný divák stává satelitním pirátem? To si nemůže dovolit zaplatit dvě-tři stovky měsíčně za legální příjem?
Zaplať nebo (ne)uvidíš.
Pokaždé, když Digi TV změní přístupové klíče na své programy, způsobí to mezi satelitními diváky menší poplach. Tato služba využívá pro své kódování zastaralý systém Nagravision 2, ze kterého placené televize ustupují a přecházejí na modernější systémy. Jenže provozovatel Digi TV se k tomuto kroku zatím neodhodlal protože jde o finančně náročný proces, který trvá několik měsíců. A tak se k její plné nabídce dá dočasně dostat i bez placení. Na straně diváka musí být speciálně upravený přijímač s emulátorem kódovacího systému a dotyčný divák musí ještě najít ten správný klíč, který mu programy otevře.
A právě hledání klíčů bývá mnohdy zajímavý adrenalin. Obvykle se nové klíče objeví „někde“ na internetu v průběhu desítek minut a pak se šíří závratnou rychlostí na všechna satelitní fóra, odkud si je uživatelé přímo stahují. Další možností je nastavení přijímače na tzv. „auto-update“, který nové klíče sám ohlídá a nainstaluje v přijímači. Jde o poměrně spolehlivou součást vnitřního softwaru přijímače, která ale čas od času vypoví. A přesně to se stalo i tuto středu. Digi TV změnila nejen přístupové klíče, ale vyřadila i auto-update, což způsobilo komplikace nejen pirátům, ale i provozovatelům satelitních webů. Parabola.cz i Satcentrum.com byly včera odpoledne nedostupné kvůli výraznému náporu návštěvníků hledajících klíče.
Problém není v ceně ale v programech, které nelze legálně sledovat
Nelegální příjem ale není jen problémem platformy Digi TV. Podobné starosti mají čas od času provozovatelé všech placených televizních služeb po celém světě. Satelitní technologie totiž umožňuje prakticky neomezené pokrytí, to se ale nelíbí distributorům televizních práv, kteří požadují zacílení vysílaných pořadů jen pro konkrétní trhy. A tak přichází na řadu technologická cenzura. Každý divák se dostane jen k těm programům, jaké mu jeho domácí provozovatel zpřístupní. Pokud chcete v Česku sledovat atraktivní německou placenou televizi Premiere, nebo britskou Sky Digital potažmo španělskou Digital+, jste bez šance. Nedá se legálně předplatit, nemůžete ji sledovat aniž byste chtěli. Český prodejce vám radši ochotně nabídne česko-slovenský Skylink, český CS Link, UPC Direct nebo DigiTV. Že se tyto služby nemůžou svým zahraničním vzorům ani v nejmenším rovnat? To nikoho nezajímá. Žijeme v ČR, můžeme mít jen to, co je české. Přesněji to, co za „české“ považují provozovatelé a distributoři.
Evropský trh s placenou televizí naráží na různá úskalí. Na jedné straně zde je směrnice Televize bez hranic, která je ale výhodná spíš pro provozovatele vysílání než pro diváky. Máme volný pohyb osob a služeb, stírají se hranice mezi státy. Ale uměle vytvořené hranice v televizním příjmu zůstávají. A právě to je vhodná půda i pro nelegální příjem.
Krátkodobý nelegální příjem může provozovatelům i pomoct
Mimochodem, pokud by Digi TV, byla jen českou platformou s českými programy, nikdy by nečelila tak masivnímu zájmu ze strany českých „pirátů“ jako je tomu dnes. Časté jsou úšklebky od těch, kteří se ptají, proč se vlastně někdo stává satelitním pirátem. Nemá na to, aby zaplatil tři stovky měsíčně za příjem televize? Odpověď je – v penězích příčinu nehledejte. Provozovatel této platformy ale nabízí své služby na několika trzích, kromě Česka i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a dalších zemích. A výsledná nabídka pro všechny země pozůstává z víc než sto programů, které ale běžný divák nikdy neuvidí pohromadě. Český divák uvidí jen českou Novu, českou Primu a další české programy. Slovenská Trojka, Markíza, Joj, Joj Plus, maďarský Sportklub, nebo atraktivnější verze kanálů Sport1 a Sport2, zahraniční filmové kanály nebo exotika v podání rumunských televizí, to všechno je pro českého diváka oficiálně nedostupné. A jediná cesta vede přes neautorizovaný příjem.
Neautorizovaný příjem satelitní televize ale nemá jen stinné stránky. Paradoxně může některým provozovatelům i pomoci. Představte si, že několik měsíců přijímáte programy, na které si postupně zvyknete. V momentu, kdy vás provozovatel definitivně „odpojí“ změnou kódování, existuje výrazný předpoklad, že si službu koupíte. Platí to zvláště tehdy, pokud jste například sportovní sázkař nebo vášnivý milovník filmů. Neautorizovaný příjem je tak mnohdy nejlepší reklamou ve stylu „try before you buy“. Pokud máte k dispozici některý program na zkoušku jen několik dní, nevytvoříte si tak silný návyk, abyste si jej koupili. Pokud jej ale přijímáte několik měsíců, šance, že si na něj zvyknete, je výrazně vyšší.
Kdy se dočkáme skutečné televize bez hranic v Evropě?
I když je satelitní příjem zahraničních platforem svým způsobem nelegální, postupem času bude muset dojít v této věci ke změně. Evropská komisařka pro informační společnost a média Viviane Reding se již několikrát zmínila o tom, že je potřeba upravit způsob, jakým se v Evropské Unii obchodují vysílací práva. Podle ní je nelogické, aby se omezovala jen na konkrétní trh nebo zemi, protože cílem má být sjednocování a ne rozdělování evropské společnosti. A pokud sjednocování, tak ve všech aspektech. Proto navrhla, aby se vysílací práva prodávala pro všechny země najednou, přičemž by to měla upravovat přímo evropská legislativa. Tím by se odstranil problém s příjmem televize za hranicemi a nastala by skutečná volná soutěž i mezi provozovateli placené televize v Evropě.
Jenže než se její logický nápad reálně promítne do života, uběhne ještě dlouhý čas. Distributoři se budou podobné praxi vehementně bránit a pozadu nezůstanou ani firmy, které se zabývají kódovacími systémy. Pokud by se v Evropě prosadil jednotný nákup televizních práv pro všechny země, znamenalo by to, že by mnohé televize nemusely svůj signál kódovat. A výrobci kódovacích systémů by přišli o výraznou část svých zisků. A to se jim logicky nebude líbit. Vždyť o peníze jde až v první řadě.
Upozornění: Tento článek nemá za cíl propagovat nelegální příjem, ani jej nepodporuje. Cílem bylo ukázat na možné příčiny a důsledky.
