Kinosál České televize na Kavčích horách v Praze včera hostil více než pětihodinovou konferenci, jež se zabývala především technickými aspekty přechodu domácností na digitální příjem. Řešila se také programová problematika, která v sobě zahrnovala okolnosti regionálního vysílání. Nejdůležitější informace stejně jako nejzásadnější výroky Vám nyní přinášíme ve shrnujícím článku.
Krátce po půl desáté dopoledne se již v pořadí šestnácté „Milníky“ začaly tématem „Pokrytí signálem DVB-T“. Jako první se slova ujímá Jiří Vykydal z Českých radiokomunikací (manažer rozvoje služeb), jeho řeč směřuje především na zásadní události roku 2008. Podle něj bylo krokem vpřed uzavření smluv se všemi „velkými televizemi“ či smlouva mezi ČRa a Czech Digital Group týkající se multiplexu číslo 3. Mapu pokrytí multiplexů číslo 1 a 2 s ohledem na rychlý rozvoj pokrytí označil za „velkou říjnovou digitální revoluci“. Ke konci roku dosahovaly multiplexy zhruba 50% pokrytí České republiky, nejvíce měl samozřejmě veřejnoprávní multiplex číslo 1 (58%), následují 2 (51%) a 3 (45%). Na podzim letošního roku se mají čísla zvýšit na 88%, 63%, respektive 55%. Jako problém ale vidí Vykydal ne příliš dobrou informovanost veřejnosti: „Ukazuje se, že nejen laická, ale i odborná veřejnost nemá často dostatek relevantních informací. Poruchy obrazu či zvuku u digitální televize jsou subjektivně vnímány daleko citlivěji ve srovnání s analogovou televizí,“ a dodává: „Setkáváme se u některých prodejců a instalačních firem s tím, že vinou nepřesných znalostí všech aspektů příjmu nejsou schopni poradit s některými problémy, které se s přechodem na digitální vysílání ukazují.“
Po desáté hodině přichází s projevem Jaromír Glisník ze společnosti TradeTex. Tématem jeho prezentace je satelitní vysílání. Podle něj se počet domácností se satelitním přijímačem do června 2012 rozroste téměř na dvojnásobek ze současného zhruba jednoho milionu. Domácnosti při vypínání analogu dle jeho osobní prognózy zřejmě upřednostní satelit (43%) před kabelovou televizí (18%) a internetovou televizí (4%). Satelitní vysílání by tak mělo předstihnout dokonce i pozemní příjem, na něj se spolehne zhruba 35%. Glisník si pokládá otázku, zda existuje dostatečná informační kampaň, která by prezentovala satelitní příjem. Tvrdí, že až 80% lidí netuší, že vypnutí analogové televize lze řešit právě satelitními službami a bez poplatků.
O budoucnosti internetového vysílání promluví Libor Volek, manažer rozvoje manažer rozvoje contentových služeb a IPTV ve společnosti Telefónica O2. Hodnotí využívání služeb českými občany: „V podílu placené televize jsme za průměrem západní Evropy, když máme 3,2% podíl, kdežto v Evropě je ten podíl padesátiprocentní. Podíl IPTV je srovnatelný se západní Evropou.“ Jako výhodu IPTV shledává doplňkové služby (například videotéka). V současné době se již testují další doplňkové služby, zmínil se o jednodušších hrách typu sudoku, plánuje se také rozličné zpravodajství.
Před polednem přichází ke slovu Petr Pobořil z firmy Mattes AD, jeho část konference nese název „FTTx – Nebojte se digitálního domova“. Budoucnost se skýtá v optických sítích, digitalizace pak představuje kvalitativní skok, tak se dala shrnout úvodní slova. „IPTV díky zpětnému kanálu je cesta k HD obsahu, k inteligentním funkcím typu banka, a také k nahrávání, kdy povolujeme uživatelům souběžně nahrávat až 4 programy,“ uvedl Pobořil. Jeho společnost nabízí vysílání v HD kvalitě od června 2006, od neděle pak nabízí i TV Barrandov.
Zbyněk Poisl následně promlouvá o příjmu DVB-T v praxi. Hned na úvod vychází se zajímavým tvrzením: „Udělal jsem si výlet na Praděd, abych zjistil, jestli je možné na něm přijímat signál z Prahy. A zjistil jsem, že kdybychom dokázali potlačit rušení od analogové televize, nebyl by to vůbec žádný problém.“ Dále udává, že největším problémem digitalizace se stává anténa. „Největším omylem, který se na začátku naší digitalizace začal šířit, bylo, že to bude brnkačka. Že kdo má anténu na střeše, strčí ji do set-top-boxu a ono to půjde. To není pravda. Zdaleka ne každá anténa je vhodná pro digitální příjem a zdaleka ne každý si dokáže poradit se specifickými problémy, které digitální příjem má.“ Upozorňuje, že se „digitální vysílání nemá rádo se zesilovači“. Zesilovač v anténě by mohl způsobit rušení i na poměrně velkou vzdálenost. Situaci glosuje s humorem: „Každý přijímač umí přijímat signál jen do určité úrovně. Dávat motor z Formule 1 do Trabanta by nedopadlo dobře.“
Po polední pauze se ve dvě hodině odpoledne rozbíhá panelová diskuze. Úvodním slovem Pavel Dvořák, předseda Rady ČTÚ, poznamená, že se v závěru roku 2008 podařilo dohnat skluz ve spouštění vysílačů. Národní koordinátor Zdeněk Duspiva přesouvá hovor k informovanosti obyvatel, posílit by se měla infolinka, dojde i na „direct mailing“. Podle Pavla Hanuše z ČT diváci nereagují negativně, jako největší mínus vidí diváci zakoupení set-top-boxu.
Ředitel Z1 Martin Mrnka reaguje na ředitele stanice Óčko Jiřího Balvína, který uvádí pro něj potěšující nárůst počtu satelitů z 5% na 30%, „Reklamní agentury vycházejí z peoplemetrového měření, které vychází z toho, co bylo, ne z toho, co je, takže jim tam těch 30 % nevychází. To nahrává těm klasickým číslům a pro nové subjekty je to samozřejmě problém.“ S věšteckým pohledem do budoucnosti říká: „Než doputuje digitalizace na Zlínsko, bude terestrické vysílání zbytečné, protože už si tam do té doby všichni pořídí satelity.“
Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák uvádí, jak je to s regionálním vysíláním: „S frekvencemi pro regionální vysílání je to tak, že se zdá, že budeme schopni regionální televize umístit v síti 2. Co se týče municipálních a lokálních televizí, je v tuto chvíli úřad velmi rezervovaný, protože musíme počítat s tím, že budou některé kmitočty v průběhu přechodu potřeba. S uvolňováním kmitočtů pro tyto účely se tedy spíše počítá až v závěru přechodu.“
Závěr konference se pak zaobírá HD vysíláním, technický ředitel TV Nova Ivo Ferkl chválí svou domovskou stanici kvůli 30-40% pořadům, které vysílá TV Nova v přirozeném HD rozlišení. V dohledné době se i signál stanice Nova Sport začne šířit v HD rozlišení. Pavel Hanuš si myslí, že „archivní fondy z větší části v HD nikdy být nemohou a budou vždy upscalované“. Ivan Trachta (z české pobočky firmy Sony) se domnívá, že v blízké budoucnosti vzroste podíl prodaných přijímačů, které podporují MPEG-2 i MPEG-4. Jiří Vykydal v samotném závěru diváky uklidňuje, že přechod v HD bude plynulý: „Jsem naprosto přesvědčen, že až bude přicházet vysílání v HD, bude to plynulý přechod a určitě vedle sebe nějakou dobu budou existovat oba formáty. Nebude to tak, že bychom za rok, za dva vyhodili všechna přijímací zařízení. Doby, kdy jsme měli na chalupě černobílé televizory, které pořad nějak fungovaly, už nejsou reálné a cyklus obměny přijímačů bude častější.“
