Moravia Steel jedná o prodeji TV Barrandov Silviu Berlusconimu, prostředníkem má být bývalý premiér Mirek Topolánek. Tato zpráva se v úterý objevila na stránkách Miroslava Motejlka. Zatím jde o zprávu neověřenou a rozhodně není definitivní, že by barrandovskou televizi čekalo přebarvení na zeleno, bílo, červenou, ale pojďme se pokusit odhadnout, co by taková změna majitele, pokud by k ní skutečně došlo, mohla znamenat.
O Berlusconim se nespekuluje poprvé
Jméno nesestřelitelného italského premiéra a mediálního magnáta Silvia Berlusconiho se na české mediální scéně neobjevuje ani zdaleka poprvé. Poprvé padlo už v devadesátých letech, v souvislosti s jeho možným zájmem o vstup do tehdejšího televizního benjamínka TV Premiéra (dnes Prima).
Totiž, to bylo tak… Přestože TV Premiéra vznikla už v roce 1993, tedy o rok dřív než Nova, a přestože měla ve svém vedení, i vlastnické struktuře, jména jako Marie Poledňáková, nebo Jiří Menzel, tak její finanční situace byla víc než zoufalá, což se logicky projevovalo i na programu. Jen málokdo už si dnes například vzpomene, že Premiéra na začátku své existence vysílala v odpoledních hodinách přebíraný, nedabovaný program satelitních stanic, nebo že nějakou chvíli používala jako programový prvek mezi polednem a druhou hodinou odpolední dokonce přestávku ve vysílání. A právě v těchto pionýrských dobách žila Premiéra jen díky italským penězům.
Investice sice nepocházely přímo od Berlusconiho, investorem byl podnikatel Mario Volani, ale právě o něm se spekulovalo, že má zájem italskému mediálnímu magnátovi českou minitelevizi prodat.
K transakci nakonec nedošlo, možná i proto, že původní zájem Berlusconiho společnosti Fininvest o trhy střední a východní Evropy začas postupně opadat a televize Premiéra se vydala cestou tuzemských investorů.
O zájmu Berlusconiho investovat na českém mediálním trhu se naposledy spekulovalo v souvislosti s tendrem na digitální televizní stanice. Tehdy byly italské nitky přisuzovány například TV7 Jaroslava Berky, ovšem žádná z těchto spekulací se nikdy nepotvrdila.
Italský Barrandov by byl snesitelnější než italská Premiéra
Vraťme se ale zpět ke spekulacím o možném vstupu Silvia Berlusconiho do TV Barrandov. Kdyby k tomuto kroku skutečně došlo, není příliš pravděpodobné, že by se opakovala stejná míra programového ovlivnění, jakou měl italský investor na začínající TV Premiéra. Zatím co v jejím programu nechávaly italské peníze jasnou stopu v podobě seriálů a filmů, ke kterým měl investor snadný přístup a které patřily, k snad ani ne béčkové, ale spíš déčkové, céčkové, možná i éčkové produkci, tak v případě TV Barrandov by k podobnému vývoji nejspíš nedošlo.
Na rozdíl od devadesátých let, kdy řada investorů nevnímala diverzitu trhů a předpokládala, že to co je úspěšné v jejich domovině, nepochybně zabere i v té „zaostalé“ východní Evropě, dnes už většina investorů povědomost, o výrazných odlišnostech jednotlivých trhů, přeci jen má. Krom toho, právě italský televizní trh je natolik specifický, že by ani megaloman, jakým je Berlusconi, nemohl předpokládat přenositelnost jednotlivých formátů. Rozvleklé televizní estrády, kterých jsou italské televizní stanice plné, by totiž český divák přijal jen velmi těžko.
Naopak ale třeba společný nákup akvizic by nepochybně fungovat mohl. Berlusconiho mediální impérium má přeci jen, vzhledem k velikosti trhu a finanční síle, výrazně lepší postavení při vyjednávání o nákupu akvizičních balíků a Barrandovu tento druh produkce v programu naopak citelně chybí. TV Barrandov totiž celkem logicky na zajímavé tituly finančně nedosáhne a nějaký ten trhák občas potřebuje i major Zeman.
Pro českou komerční trojku by tak mohlo být spojení s italským mediálním magnátem v zásadě pouze prospěšné. Zároveň by ale podobným spojením Česká republika přišla o další stanici, protože TV Barrandov je jednou z mála televizí, které jsou ještě stále v českých rukou, a ovládá je český kapitál. Možná je na čase si zvyknout, že Česká republika na vlastní televizní stanice zkrátka nemá.
