GLOSA – Je až neuvěřitelné nakolik vnímáme veřejnoprávní rozhlas odlišně od komerčních stanic. Co nám u komerce nevadí a v životě bychom si toho nevšimli, to Českému rozhlasu často otloukáme o hlavu s urputným zápalem. Jenže občas tak vlastně kritizujeme nepodstatnou drobnost, aniž bychom se zajímali o to co je opravdu podstatné.
Miliony majitelů, každý s vlastním názorem
Prošel jsem si několik článků a diskusí týkajících se programu Českého rozhlasu a nestačil jsem se divit, jaké všechny názory lze nasbírat. Tak namátkou: Veřejnoprávní rozhlas hraje příšerně, hraje dobře, hraje málo Vondráčkové, měl by změnit zvukový obal, neměl by měnit zvukový obal, měl by změnit zvukový obal, ale pomalu a nenápadně, má moderátory s příliš veřejnoprávním projevem, moderátoři mají příliš komerční projev. Veřejnoprávní rozhlas je přezaměstnaný, rozhlas by neměl propouštět redaktory a rušit pořady, které mám rád, ráda, rádo.
Rozdíl mezi postem manažera veřejnoprávního a soukromého rádia se díky takovým požadavkům stává propastným. Jestliže totiž povedete jakýkoli podnik, potom se budete muset zpovídat jeho majitelům a každý, alespoň podprůměrně inteligentní majitel potom bude hodnotit vaše výkony podle naplněnosti své vlastní kapsy. Jenže pokud řídíte veřejnoprávní podnik, potom máte několik milionů majitelů, kteří nejsou motivováni ziskem, ale vlastními vzpomínkami, představami a touhami.
Řídit jakoukoli z částí Českého rozhlasu se tak zákonitě podobá životaschopnosti průměrného lumíka. Byť by totiž měl takový veřejnoprávní manažer sebelepší ideu a sebeúžasnější schopnosti, tak jakmile narazí na názor posluchačů, je definitivně v háji. Nehrozí, že by se mu podařilo zavděčit se všem. Pokud k tomu ještě připočítám různé excesy kontrolního orgánu, Rady ČRo a občasné výlevy politiků, kteří v souvislosti s médii sice nevědí co říct, ale přesto mají potřebu se vyjádřit, je realizace jakékoli smysluplné koncepce nemožná.
(Foto: Český rozhlas)
Vnímání komerčního a veřejnoprávního
Posbíráme-li veškerá přání, návrhy a náměty za posledních několik let, potom vznikne jakýsi opatrný, pelmel, nabízející naprosto neposlouchatelný hudební mix, informující všechny a tedy nikoho.
Jakousi třešinkou na dortu všech možných šílených přání, které si média náležitě vychutnala, bylo vystoupení postarší pěvecké divy Heleny Vondráčkové a jejího manžela i managera Martina Michala. Jenže Vondráčková tvoří jen jakousi špičku ledovce. Klasickým příkladem, nakolik nelze dělat jakékoli změny ve vysílání Českého rozhlasu přinesl v roce 2008 nástup Barbory Tachecí na pozici šéfky Radiožurnálu. I přesto, že se po řadu předchozích let ozývaly ostré výtky směrem k zastaralé hudební dramaturgii, ošoupané zvukové grafice a archaickému projevu moderátorů, zvedla se ze dne na den masivní vlna odporu, která Tachecí strhla. Ještě bych pochopil, kdyby takovou vlnu odporu iniciovali zaměstnanci rozhlasu, ale zde šlo o vlnu posluchačskou.
Paradoxně si ale nemohu vzpomenout, kdy by se posluchači stejným způsobem vzbouřili proti změnám v programu, nebo koncepci některého komerčního rádia. A že takových změn proběhlo.
Naučme se, co znamená koncesionář
Jistě, je dobře, že si posluchači – koncesionáři uvědomují význam slova veřejnoprávní, že se zajímají o to, jakým směrem se jejich rozhlas vyvíjí a kam směřuje. Je jen trochu škoda, že se tyto posluchačské zájmy často tlučou. Nemůžeme chtít od Českého rozhlasu zároveň vysokou poslechovost i to, aby vysílal naprosto pro všechny a hlavně „to co mám rád já“. Nemůžeme chtít vysokou poslechovost, ale při tom žádnou změnu.
Onen hlavní problém ale bude nejspíš v něčem jiném, než jsou naše osobní touhy a představy o tom, jak by měl ten „náš“ rozhlas vypadat. Problém je především v nulovém vnímání veřejnoprávního rozhlasu a vlastně celkově veřejnoprávních médií, jak něčeho, co by měla kontrolovat právě veřejnost. Jen málokterý posluchač se zajímá o rozhlas jako o cosi co spolufinancuje a za co tedy nese svůj díl odpovědnosti. Veřejnoprávní média naopak často vnímáme jako by spadala do oné mystické kategorie „to řídí ONI“.
Právě silnější dohled samotné veřejnosti, zajištění výraznějšího podílu veřejného rozhodování na výběru svých zástupců v jednotlivých veřejnoprávních médiích, může zajistit vnímání Českého rozhlasu jako opravdu veřejnoprávního. V takovém případě už bychom nemuseli kritizovat jednotlivá koncepční rozhodnutí, protože bychom sami stáli za volbou manažera. Dokud ale budeme přistupovat na hru, kdy veřejnost nemá s volbou svých zástupců ve veřejnoprávních médiích vlastně nic společného, budou Český rozhlas, Česká televize, i Česká tisková kancelář, jen něčím na co si budeme tak maximálně nesmyslně stěžovat.
S prominutím, na tomto článku mi přijde zajímavý pouze název.
Ano téma určitě bylo zvoleno dobře a je to vážná věc.
Ovšem samotný článek, zvláště některé dedukce a konstrukce nejsou
už žádná sláva, respektive označil bych je jako podprůměrné.
Na většinu otázek a samoodpovědí, lze reagovat a vznést
zcela jiné odpovědi. Což i provedu, protože některé si o to
přímo koledují. V každém případě vyrujícím jsou Bavorsko 3
a Rakousko 3, kdy kdysi výborné stanice, byly pod vlivem
přizpůsobení se privátů, doslova zničeny. OE3 asi na vždy.
B3 se z toho vzpamatovává, pomalu a ne nejlépe, už asi 10 let.
Takže,cituji:
,,Byť by totiž měl takový veřejnoprávní manažer sebelepší ideu a sebeúžasnější schopnosti, tak jakmile narazí na názor posluchačů, je definitivně v háji. Nehrozí, že by se mu podařilo zavděčit se všem.“
– Proto také se musí takový manažér na posluchače vysrat a mít svoji vlastní jasnou vizi.
Ostatně takového člověka prý údajně ČRo hledá.
,,Pokud k tomu ještě připočítám různé excesy kontrolního orgánu, Rady ČRo a občasné výlevy politiků, kteří v souvislosti s médii sice nevědí co říct, ale přesto mají potřebu se vyjádřit, je realizace jakékoli smysluplné koncepce nemožná.“
– Tohle je ovšem velice vážná věc. Proto osobně říkám, ČRo odpolitizovat a především zbavit
Radio 1 tj. Radiožurnál zpravodajství, tedy ubrat politice a politikům moc v ĆRo.
,,Posbíráme-li veškerá přání, návrhy a náměty za posledních několik let, potom vznikne jakýsi opatrný, pelmel, nabízející naprosto neposlouchatelný hudební mix, informující všechny a tedy nikoho.“
– Tohle je typická Hikelová. Nic a pro nikoho, proto doufejme, že se ředitelkou nestane. Její nejvýraznější negace je přesně tohle. Ovšem přesto ač zdánlivě neřešitelný problém. Tak řešení má. A velice snadné.
ČRo disponuje obrovským množstvím kanálů. Ty kanály lze specifikovat. Daleko více a přesně, nežli jsou v současné době. Lze je synchronizovat. A lze zamezit double. A tak při tomto množství stanic. Je jednak možné vyhovět kde komu a jednal zároveň nevyrobit nemastnou, neslanou sračku. Jen všechny stanice ČRO nebudou pro všechny. Ale pro určité přesně definované spektrum bude přesně ta a ta stanice. A oni si jen zvolí onen kanál. Jde to, ale nesmí si to konkurovat vzájemně, překrývat se to a splývat to dohromady.
,,Klasickým příkladem, nakolik nelze dělat jakékoli změny ve vysílání Českého rozhlasu přinesl v roce 2008 nástup Barbory Tachecí na pozici šéfky Radiožurnálu. I přesto, že se po řadu předchozích let ozývaly ostré výtky směrem k zastaralé hudební dramaturgii, ošoupané zvukové grafice a archaickému projevu moderátorů, zvedla se ze dne na den masivní vlna odporu, která Tachecí strhla. Ještě bych pochopil, kdyby takovou vlnu odporu iniciovali zaměstnanci rozhlasu, ale zde šlo o vlnu posluchačskou.“
– Že změny byly nutné a nadále nutné jsou to ví každý. Koncepce Tachecí vypadala dobře i na papíře.
Že to zcela neuvěřitelně posrala v praxi a v provedení je druhá věc.
Oprava může být nutná. Dokonce i koncepce může být správná, ale když to montéři, zedníci, kdokoli posere, tak to posere. A to přesně udělala Tachecí, ale neznamená to, že oprava není nutná dál nebo že jsou lidi proti opravě atd.
,,Paradoxně si ale nemohu vzpomenout, kdy by se posluchači stejným způsobem vzbouřili proti změnám v programu, nebo koncepci některého komerčního rádia. A že takových změn proběhlo.“
– No veřejnoprávní je přece veřejnoprávní a platíme ho poplatky, povinně a ze zákona, takže nevidím důvod proč do toho nekecat, když jde o naše prachy ? Soukromníka je soukromníka a nemáme do toho, co kecat ať si s tím dělá, co chce, tedy vysílá si tam třeba šum moře nebo lesa…
Nic méně i soukromníkům se do toho kecalo… Nejúspěšnější to bylo u Radia Expres, kdy chtěli majitelé z toho udělat komerční sračku a vznikla podpisová akce a majitelé ji vzali vážně a od záměrů ustoupili…
Kecalo se třeba i do Hey, kdy po sloučení, posluchači z Moravy vznášeli dotazy na RRTV, zda je Hey ještě rockovým rádiem a zda neporušuje licenci… Co se pak týče, nějakého toho požrání, třeba když sežral Blaník, rádio Karolína, tak z toho zase byl bojkot Blaníku v Plzni, což bylo jasně vidět i na poslechovosti v tom kraji, nějakou dobu po požrání…Takže nedá se říci, že by se občas neozvali lidi i proti soukromníkům…
,,Nemůžeme chtít od Českého rozhlasu zároveň vysokou poslechovost i to, aby vysílal naprosto pro všechny a hlavně „to co mám rád já”. Nemůžeme chtít vysokou poslechovost, ale při tom žádnou změnu.“
– ani toto není pravda, opakuji, má několik kanálů, může mít kanál co bude honit poslechovost a hrát komerční sračky třeba RŽ a může mít kanály bez poslechovosti úzce specializované, třeba Vltavu, WAve, D-Dur atd…
,,Onen hlavní problém ale bude nejspíš v něčem jiném, než jsou naše osobní touhy a představy o tom, jak by měl ten „náš” rozhlas vypadat. Problém je především v nulovém vnímání veřejnoprávního rozhlasu a vlastně celkově veřejnoprávních médií, jak něčeho, co by měla kontrolovat právě veřejnost. Jen málokterý posluchač se zajímá o rozhlas jako o cosi co spolufinancuje a za co tedy nese svůj díl odpovědnosti. Veřejnoprávní média naopak často vnímáme jako by spadala do oné mystické kategorie „to řídí ONI”.
Právě silnější dohled samotné veřejnosti, zajištění výraznějšího podílu veřejného rozhodování na výběru svých zástupců v jednotlivých veřejnoprávních médiích, může zajistit vnímání Českého rozhlasu jako opravdu veřejnoprávního. V takovém případě už bychom nemuseli kritizovat jednotlivá koncepční rozhodnutí, protože bychom sami stáli za volbou manažera. Dokud ale budeme přistupovat na hru, kdy veřejnost nemá s volbou svých zástupců ve veřejnoprávních médiích vlastně nic společného, budou Český rozhlas, Česká televize, i Česká tisková kancelář, jen něčím na co si budeme tak maximálně nesmyslně stěžovat.“
Problém je ve vlastní volbě. Je to už příliš vzdálené. Někdo volí poslance. Strany si pak určí poslance, co jsou přes média… Poslanci volí Radu. Rada dělá bordel. Je už to příliš vzdálené od posluchače. Je to neprůchodný aparát jak za bolševika. Když Jaklová dělala ostudu jediné, co jsem mohl jako posluchač udělat bylo to, že jsem věděl, že je z oDS, tak se tehdy postavit a zdůrazňuji pouze a jen k vůli této stvůře, proti oDS a nevolit ji, tedy ODS, to bylo jediné, co se dalo tehdy dělat. A vidíte. Je tam dál. Teď se doplnila rada, má dojít k volbě ředitele. Změnila se Rada, ale konají se volby předsedy rady ? Nekonají ? Já dál Jaklová… A co můžeme dělat ? To mám běhat po ulici s transparentem: Jaklová jdi do hajzlu, kurvíš ČRo ? Nebo, co ? Ostatně i to tady bylo… A stejně je tam dál a dál ho bude kurvit…
Že pak ČRo ztrácí kredit a lidi raději dají přednost slušnému soukromníkovi, třeba Beatu nebo Radiu 1 atd. Jo asi jo..
Ještě poznámka ke změnám v ČRo. Nedávno proběhly změny u DVOJKY. Docela velké nebo závažné, řekl bych. Přesto prošly bez větších potíží. Přesto DVOJKA disponuje KONZERVATIVNĚJŠÍMI posluchači, nežli Radiožurnál. Přesto změny prošly. Proč ? Protože přinesly i jisté klady a byly udělány dobře. Zatím co na Radiožurnálu byly udělány blbě. Takže opravdu nelze paušalizovat, že nelze dělat zmeny apod. Jak vyplývá z článku nebo, jak je tam předkládáno. Samozřejmě, že lze. Ale daleko jednodušší, prostší a pravdivější je, říci, Tachecí to zvorala. Posrala. Nedokázala to. Udělala to blbě. Šla na to blbě. Atd. Atd. Ale neznamená to, že RŽ nadále změnu nepotřebuje a že jsou posluchači RŽ dopředu proti změnám atd. To jsou nesmysly.
Jose, k onomu „projití“ změn Prahy na Dvojku. Pochopitelně že i tady se objevila iniciativa – viz http://nerustestanicipraha.sblog.cz/
Já vím, že se zvedly protesty i v tomto případě, ale považoval by to za zanedbatelné.
Já jsem to kritizoval taky. Ale tak asi prvních 14 dní. Respektive takto. člověk se na to díval asi takhle. Zničili Radiožurnál. Teď oddělali Prahu. Jenže, jak toho slyšel víc a začal do toho více pronikat a dostávat se pod to pozlátko, tak si najednou řekl. Ale tohle neudělali špatně. A jé, tohle je dobrý nápad. Atd. Takže po 14 dnech úplně otočil s tím, že pozitava převážela nad negativy. U Radiožurnálu to bylo přesně opačně. Tam proběhla ta prezentace, tedy kde kdo viděl to video s Kasíkem a Tachecí atd.
Kdy říkali, co a jak a proč. A všechno to vypadalo pěkně a člověk si říkal, to bude dobrý. No a pak to spustili naostro a byl to šok a nešlo to poslouchat. Sice to pak začali vracet zpět, ale stejně už to nikdy nedali do původního stavu. Ovšem zajímavé bylo, že pak o nějaký ten rok později, byl někde na serveru rozhovor s p.Duhanem. A oni už vědí, co se jim tam stalo. Respektive už to dokázali analyzovat a to neuvěřitelně přesně. Tedy on tam o tom hovořil tak, že jsem až koukal s otevřenou hubou. Naprosto přesně definoval, kde jsou chyby a co je špatně atd. Jenže teď jsou asi ve fázi, kdy se boji do toho šťournout a čekají až na nového ředitele. Čert ví. Ale kde jsou chyby prostě vědí. To nelze říci,že to nevědí. Ale tvrdím, že prostě u Radiožurnálu neselhala koncepce, ale zcela selhala realizace. A to jsou dvě rozdílné věci. Tedy např./což není zhola nic konkrétního, opravdu jen vymyšlný příklad/ pokud na papíře uvedu. Jsou třeba nové moderní znělky. Ano je to pravda. Ano jsou. Ovšem pokud se pak ozve nějaké neposloiuchatelné kničení… Nebo. Je třeba zrychlit aby nevypadali jako, že u toho spí…Ano. Ale pokud potom melou tak, že jim není rozumět slovo… Jo takže znovu opakuji i u RŽ byla koncepce, ta kostra správná. To co selhalo byl realizační team. Ale na tom odkaze jsem našel jinou věc, která mne zaujala. CITUJI:,,V České republice zatím nebylo stanoveno datum ukončení analogového rozhlasového vysílání. Jiné státy, jako např. Norsko nebo Británie, již vypnutí analogu stanovily a další, jako je Švýcarsko a Austrálie, o tom diskutují. Ovšem digitální rozhlasové vysílání na rozdíl od toho televizního nutně nevynucuje vypnutí analogu. Jak uvedl Pavel Balíček, vedoucí odboru distribuce signálu Českého rozhlasu, není vyloučeno, že by analogové a digitální vlny nemohly existovat současně vedle sebe.“
Jenže to tak přece není. Pokud EU chce analogovou čistotu do roku 2023. A chce to prostě vypnout. A UK vypíná 2020 atd. Tak tady přece nemohou rozdávat analogové licence do roku 2025. To mají EU u prdele ? Ne, že bych se úředníků v Bruselu tak bál. Ale prostě myslím si, že mají dost síly aby prostě, když to chtějí vypnout, tak aby to vypnuli. A celkem i chápu jejich důvody. Tedy je to obrana proti americkému HD. Jde tedy o to aby prachy zůstaly v EU a nešlo to zase do USA. Což jim samozřejmě schvaluji. Jsem Evropan. No, ale jestli si myslí, že tady rozjedou zase nějakou Klausiadu a euroskepticismus a budou tady dělat naschvály. No asi si to myslí.
Abych byl přesný, musím připojit citaci zákona č. 484/1991 Sb. o rozhlase. Zde je jasně řečeno, že Rada Čro neplní svou funkci, což vyvolává dojem, že každý, kdo má díru do zadku do toho může hovořit. Také se říká, co blb, to názor. Jenže
Rada Českého rozhlasu
§ 4
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve
lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
Skočím na
§ 8
(1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,
c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,
d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,
e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií,
f) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i) zřizovat dozorčí komisi,
j) určovat mzdu generálního ředitele.
Za dlouhodobé poškození rozhlasu považuji, že Rada připustila, aby Český rozhlas vedlo takřka celé bývalé vedení zkrachovalého Radia Alfa v čele s Václavem Kasíkem. Je s podivem, že se bere jako samozřejmé, že každý nový ředitel se zapisuje do „historie“ rozhlasu nepochopitelnými změnami. Žel má na to právo, jenže není to ve prospěch rozhlasu, který tu byl dřív, než my všichni.
Já si nemyslím, že problémy Českého rozhlasu začaly s příchodem Kasíka a jeho lidí. Myslím si, že problémy Českého rozhlasu začaly s rozdělením Československa, tedy následně i dělením československého rozhlasu na českou a na slovenskou část. Muselo se rozdělit něco, co bylo celou dobu koncipováno a stavěno tak aby to fungovalo společně, vše se muselo předělat a přerozdělit a tím začaly potíže, protože takto to postavené prostě není a nebylo. Ovšem proti takové politické síle a moci jako bylo rozdělení Československa se těžko mohlo stavět něco jako Československý rozhlas, takže se to prostě poslušně rozdělilo, jak to bylo schopno se to v dané chvíli rozdělit a do teď se s tím obě části vyrovnávají a perou a ne zrovna nejlépe. Při tomto rozdělení také na české straně zanikla Super stanice E+M. Od rozdělení se pak požadovalo na české straně vytvoření adekvátní náhrady. Ať byl Kasík jakýkoli a zničil cokoli a udělal cokoli, byl to on, kdo povolil vznik Wave a tím se stal ředitelem, který vyhověl tomuto volání posluchačů a za to mu osobně budu vděčen, protože Wave je skvělá stanice, dle mého osobního názoru, jedna z tří nejlepších v ČR. Co se týče dalších a dalších předělávek ředitelů… Ono bych to snad ani nenazval předělávkami jako výkřiky a pokusy s zlikvidování nesmyslného chaosu vzniklého rozdělením a vyrobení konečně jakéhosi řádu a smyslu… Bohužel, v několika případech to vypadá jako vrstvení jen dalších nesmyslů na nesmysly už vytvořené….Pokusím se shrnout několik podivnůstek, které opravdu nechápu a obávám se, že je asi nechápe nikdo….
Když tedy byla přejménována a předělána PRAHA na DVOJKU a stala se tedy řadovkou DVĚ. Proč zároveň s ní nebyl též Radiožurnál přejmenován na Jedničku a Vltava na Trojku ? Snad tedy umí v ČRo počítat do tří ? Nebo oni začínají číselnou řadu Dvojkou ? Nechápu ? Jedna, Dva, Tři… Ale proč jen a pouze Dva ? Nerozumím ?
Když jsme u názvů. Vadí roky nesmysly jako Sever, Vysočina atd. Proč to tedy není přejmenováno na Ústí nad Labem atd. ? Poněkud nechápu vznik netového experimetu Eurojazz… Tak tedy ať udělají řádnou stanici Eurojazz…Pak to bude mít smysl… Ještě se vrátím k regionům… Proč Liberec, Karlovy Vary a tuším, že ještě Zlín mají jen odpojovákly ? Už tolik let ? To to takhle bude nastálo ? Proč už nemají řádné stanice jako všichni ostatní ? Atd. Takže já bych hlavně chtěl aby se tam dostal takový ředitel, co to zprůhlední a ten bordel a chaos odstraní a dá tomu smysl a řád. Proč např. nejsou v DVB-S i všechny regionální stanice ? Proč se ČRo 7 nejmenuje INTERNATIONAL, ale zase Praha ? To budeme mít 3 rozhlasové Prahy nebo kolik ? Prostě zmatky a bordel. Nemusí ředitel nic předělávat, stačí jen, když dodělá to, co je rozděláno a uklidí. Jen uklidí. Prostě všechny regionálky v DVB-S, každá regionálka jméno dle zavedeného města. V Liberci, Zlíně a Karlových Varech řádné regionálky. Řádné řadovky Jednička, Dvojka, Trojka… Atd. Prostě jen aby někdo konečně uklidil po tom rozdělení a tom chaosu a bordelu, co se na to navrstvil, nic víc…
Ono už na serveru Čro probíhala nekončící debata o tom, co si posluchači přejí
poslouchat. Pečlivě jsem to sledoval a ono se na nynější Dvojce začalo schéma měnit.
Byla žádána piblicistika-no, mluvené slovo. A naráz to jde, po šesté slovo, hajaja,
domino a diskusní pořad, po 22:00 četba na pokračování. Můžu tedy v exponovaném
čase 18-21 každý den poslouchat . Jenom je mě divné , proč na Čro Olomouc , Dvojce,
Brně jde v tento čas i dechovka. Nestačila by na Praze a na okruzích v jinou hodinu?
A ještě poznámka, pokud posluchač bude sledovat denně programovou nabídku, tak ho
možná překvapí , co všechno jde na Čro najít. Já jenom namátkou uvedu 3 hodinový
večerní pořad s Dylanem, minulý týden v legendách profil maďarské Omegy, včerejší
výbornou čajovnu. Mě se změny na Dvojce líbí , ale u názvu by se mohla vrátit.
O čajovně samozřejmě vím a jsem jejím posluchačem i když ne zcela pravidelným. Ale můžeš přesně konkretizovat, kde byl ten Dylan a ta Omega ?
Tak jsem zjistil, že ten Dylan byl na Vltavě 27.5.2011 v rámci pořadu Tématický den. Tak jsem se podíval, co je to Tématický den a zjistil jsem, že 21.12 2010 tam byl Frank Zappa. No takže to je výborné, mít nějaký pořad cca 1x za půl roku. To tedy opravdu mohu jako posluchač předpokládat, to jo… A fakt nemám tedy zrovna, co dělat abych si denně pročítal x stránek programu všech jejich stanic. Mimochodem, kde a kdy byla ta Omega jsem nezjistil, protože si nepřej vědět, co mi to vypsalo za kraviny, když jsem zadal jméno Omega.
Jo a to je to o čem mluvím. x % posluchačů se to nikdy nedozví, všechno pečlivě poschovávané a rozházené po všech stanicích ČRo. x % posluchačů to nikdy nenajde. x % posluchačů je prostě líné to hledat a pak jsou pro ně tématičtější soukromníci jednodušší. x % posluchačů otrávených věčným hledáním raději rezignuje. x % posluchačů to tam ani nepředpokládá, protože je to tak pečlivě uschované, že na to za deset let nemuseli nikdy narazit. x % posluchačů nemá zrovna čas v tu jednu chvíli, kdy oni se uráčí. Atd. Všechno dohromady = chaos a kolaps. Já samozřejmě stále vím, že ČRo má vynikající věci. x krát jsem zde napsal, že disponuje do dnešního dne největším archívem a nevyšším počtem odborníků. Ale proč to zatraceně nemají seřazené ? Stanic mají dost na to aby to poskládali tak aby jedna stanice jela určité druhy a už nejela jiné, které by jela jiná stanice. Jsou snad schopni nastavit různé pravidelné dni a pak si prostě člověk zapamatuje ten jeden den v týdnu. Jsou snad schopni nastavit nějaké pravidelnosti určitých hodin, večerů atd. Ne, vím, že mají. Ale je to celkově bordel, který jen díky tomuhle ztrácí zcela zbytečně někde 30%-50% posluchačů. Jen jednoho jediného ředitele, co v tom uklidí. Nic víc od nich jako posluchač nepotřebuji a nežádám.
Omegu hráli na Čro Olomouc minulý týden ve středu v Legendách , dnes hrají Styx.
Také zajímavá kapelka. Nevím jaký je problém klepnout do záložek na program pár
rádií. To snad nikoho nezabije. Další dobrá hudba je i na Proglasu, ale to sem
nepatří.
No a jsme zase u toho. To jsem si přesně myslel, že to bude Olomouc. Tak bych ti přesně mohl říci proč a co je zrovna v Olomouckém ČRo za dobré lidi, ale už jsem to tady vypsal asi 3x, tak to nechám být. Jo, takže to je Olomouc. Regionálka, která je přístupná jedině přes internet… Věříš mi, že častěji se dozvím program na německé nebo holandské regionálce, nežli na české ? Samozřejmě. Protože je to pro mne mnohem pohodlnější a přístupnější. Prostě si procvakám předvolby. K vůli Olomouci musím startovat PC… Ne. Prostě regionálky ČRo mají být na satu, jako je tam má každá země EU. Mimo ČR. Ano to je přesně jejich systém. Když mají něco kvalitního, tak to uschovat. Nejlépe někam, co si v životě nikdo, nikdy nepustí. Už vidím těch zbylých 13 krajů, jak procvakává Olomouc jestli tam něco náhodou není. Na satu zcela běžně. Prostě procvakám holandské regionálky. Už kolikrát jsem tam na něco pěkného narazil. Nebo německé, není problém nebo rakouské atd. Ale české tam nemám…Víš co je to za hrůzu, to procvakávat v PC… Ne.
Jinak v jisté době tohle hrávali na Bavorsku 3, snad každý den http://www.youtube.com/watch?v=3cShYbLkhBc
Ještě bych chtěl říci tohle. Mnoho let se tu operovalo s tím, že ČRo má na FM pouze 4 okruhy. Tedy Radiožurnál, Prahu, Vltavu a regionální stanice. A že už toho moc dělat nemůže, protože už nemá na FM žádný pátý nebo šestý okruh, který by potřeboval. Ještě nedávno, tak před 2 lety, když se hovořilo o tzv. digitálních stanicích, tzn. D-Dur, Česku, Leonardu a Wave. Hovořilo se o tom, že tyto stanice mají absolutně nejvyšší počet posluchačů přes internet. A DVB-T, DVB-S, DVB-C jako by v podstatě ani neexistovalo. Ovšem toto se změnilo, je to několik dnů, co z ČRo vypadlo, jak jsou překvapeni, jak obrovské množství posluchačů je začalo poslouchat přes DVB-T a navyklo si na tento poslech z DVB-T. Nevím na kolik byla tato hláška účelová o co pí.Hikelové jde, protože od ní přišla. Ale v každém případě kapacita Mux 1 je také omezená a také tam více nedostane, nežli to, co tam už má. Ale pokud si vezmu to, jak právě závádění DVB-T selhalo, jak se tady prudce zvedl satelitní příjem a co lidí začalo používat DVB-S. Jak i nastala znovu renezance kabelovek a co lidí zase šlo k DVB-C, když u nich zrovinka to DVB-T nefungovalo, jak mělo. Tak pak by asi bylo dobré toto vyjádření z ČRo, mírně korigovat. Protože nevěřím, že by bylo najednou tolik posluchačů DVB-T a jaksi nebyli žádní posluchači ČRo v DVB-S a DVB-C. Takže bych řekněme použil spíše výraz, nárůst posluchačů v DVB. No a jak to souvisí? Pokud je FM řekněme pro ČRo plné. Pokud je DVB-T řekněme pro ČRo plné. Tak rozhodně není pro ČRo plné DVB-S ani DVB-C. Tedy v nich je místa dost. A hlavně se tu rozjíždí zcela nová další věc a to DAB/DAB+ a v něm je také místa dost. Takže kdokoli z ČRo, komu nastačilo místo na FM, ho nyní má. Má ho prostě dostatek, naprostý dostatek. Nikdo z nich si už nemůže stěžovat, že nemá nějaké místo. Minimálně v DVB-S, DVB-C, DAB/DAB+ ho prostě má. Takže mohou tvořit, dle své libosti. To jsem chtěl ještě říci.
V dobách, kdy se přidělovaly nebo dělily okruhy jsem byl úředníčkem licenčního odboru Úřadu rady rtv. V té době a dávno před tím, jsem psal Technickou poradnu v Týdeníku rozhlas. GŘ rozhlasu byl tehdy Vlastimil Ježek, který radu o nic nežádal. Na kritiku, proč rozhlas pouští dobré kmitočty, říkal, že mu je rada nedala, což samozřejmě nebyla pravda. O co nežádáš, to nedostaneš! Já to tehdy vysvětlil čtenářům a výsledek se dostavit. Byla se mnou okamžitě přerušena spolupráce pro „konflikt zájmů“. Takže takové řečičky, co se dá a nedá, jsou většinou jen skrytým podvodem, protože vysílání stojí peníze. A jak je ušetříte? Vysvětlíte posluchači, že nemáte kmitočet či jinou možnost. To jen pro doplnění, že pouhým viníkem všeho jsou grošíky, leč ne ve prospěch posluchače.
Já vím jen tolik, že čtenář raditv a digizone p.Kuba Melín tu minimálně 2x uváděl, že i stávající vysílače by šly smyslplněji přerozdělit, tak aby vzniklo na FM okruhů 5 a nikde by nic nikomu nechybělo,
co má teď. Dokonce je zajímavé, že když Wave ukončilo vysílání na Cukráku a jednalo se o jeho návrat, do tzv. univerzitních měst. Tak Kasík dokázal vyčarovat úplně v pohodě najedou 5 vysílačů v 5 městech pro něj. Dokonce na digizone jsou někde ještě ty uvedené frekvence. Takže ono by šlo asi ledacos, když by se chtělo. Zvláštní ale je, že Region Střední čechy asi úplně optimální pokrytí nemá, protože jinak si nedovedu vysvětlit, že jako jediná regionální stanice je i v DVB-S i v DAB+. Pokud by přece mělo v DAB+ být regionální vysílání o čemž psali a je to kmitočet pro Prahu, tak by tam měla být stanice Regina, ne ? Ovšem ta tam není. No v každém případě mne šokovala pí.Hikelová. Tedy x let tu mlátí všichni z ČRo posluchačům o držku, že Česko, Leonardo, D-Dur a Wave jsou regionální stanice a že tedy nemohou být na FM a že budou až bude digitální vysílání T-DAB. Dobře tak digitální vysílání T-DAB tedy je. Je v Praze a Příbrami a bude v Brně a Ostravě. Brzy. Pracuje se na tom. A najednou pí. Hikelová plácne, že zvažuje zda Česko půjde do Brna nebo do Ostravy. Rozumíte ? Ona zvažuje zda půjde tam nebo tam. Neříká. Česko půjde automaticky na obě tato místa. Říká, že zvažuje, že Česko půjde na jedno z těhle míst. To je naprosto šokující vyjádření. Nevím o co jí jde ? Byla tady pravda koncepce Česko zničit a rozpustit ho v Radiožurnálu, ale to je doufám už přešlo ?Taky může být jiná koncepce, naopak Česko sloučit s ČRo6 a vybudovat silnou zpravodajsko publicistickou stanici a pomalu na ní převádět zpravodajství z Radiožurnálu, tak aby v době, kdy se bude vypínat analogové FM, už Radiožurnál nebyl zpravodajskou stanicí č.1 a bylo jí v té době už Česko. A z Jedničky se stalo to, co mnozí posluchači žádají, tedy odpočinková, lifestylová stanice.Ale vraťme se k Hikelové. Tedy nevíme, co ona jako ředitelka zpravodajských stanic zamýšlí, ale to vyjadření je divné. Přinejmenším divné. A spadla mi po něm docela brada. To jinými slovy znamená, že nežli se Teleko s DAB/DAB+ dohrabe třeba do Liberce, tak, že někdo z vedení ČRO dojde k názoru, že tam Česko nedá…Jiný dojde k názoru, že tam nedá Leonardo. Jiný, že tam třeba nedá Wave a nakonec tam bude třeba jen D-Dur a z tzv. digitálních stanic, nezbude nic. je to vážně prazvláštní firma, to ČRo. No nic počkáme si na vyhlášení nového ředitele až ho zvolí. Bude to buď p.Duhan nebo pí.Hikelová nebo ten chlápek z Černé hory. Hikelová měla poněkud více pitomějších vyjádření nežli p.Duhan, takže by byl asi lepší volbou nežli ona. Co se týče toho třetího o tom nevím vůbec nic.
Stavba sítí celoplošných, regionálních, vykrývačů a já nevím jakých by byla mnohem efektivnější, kdyby se nezačalo již tenkrát špatně. Technicky by to šlo změnit velkým třeskem.Museli by všichni souhlasit, což by zkrachovalo na Fleischmannovi (F 1). Šlo by to udělat v momentě, kdy velkým končí licence. To celé by měl řídit J E D E N odborník bez závazků ke komukoliv z tohoto prostředí. Ten by jistě vzal v úvahu i možnosti slučování vysílačů do jedné antény – stožáru, aby nebylo zbytečně mnoho drobných lokalit s vysílacími anténami. A když by to bylo technicky vyřešeno, mohlo by se začít s přidělováním „nových“ frekvencí všem provozovatelům, včetně veřejnoprávním. Jenže toto je v kategorii zbožných přání. Takže buďme rádi, že to nezprasili ještě více:-))))))
No v podstě, když se zjistilo, že to není nijak zásadně funkční, tak se začaly používat jiné prostředky, tedy DVB a internet. Ovšem s tím je spojený jiný problém a to je mezinárodní celosvětová konkurence, protože samozřejmě, když už je nutné a tlačí nás do používání věcí jako je internet nebo DVB-S, tak pak ovšem musí také počítat s určitým odlivem těch, kteří prostě v tom případě a pří těchto možnostech, nezůstanou pouze na domací půdě.
A to jen proto, že všichni, kteří si říkají „manažeři“, to berou: PO NÁS POTOPA