Pátrejte s námi „Po stopách Xapatanu“

VIDEA A FOTKY UVNITŘ – Letní seriál serveru RadioTV pokračuje také tento týden. „Po stopách Xapatanu“ jsme se vydávali v devadesátých letech díky francouzské stanice Antenne 2. Na rozdíl od formátu „Klíče od pevnosti Boyard“ se soutěž natáčela v dalekém Mexiku. Přesto, že duchovním otcem byl stejný muž jako v případě Fort Boyard, stejného úspěchu se nedočkal.

Čeští diváci si z devadesátých let pamatují zejména formát „Hry bez hranic“ a „Klíče od pevnosti Boyard„. V paměti mnohým z nás utkvěl další známý soutěžní formát „Po stopách Xapatanu„, v originále „Sur la piste de Xapatan„. A právě této legendě televizní zábavy se budeme dnes věnovat. Rádi bychom vám poděkovali za ohlasy na první díl o Fort Boyard. Mnohokrát děkujeme za vaše připomínky, vzpomínky a názory. Těšíme se na další! A abu tentokrát nechybí zajímavá videa a fotografie.

Krátká historie soutěže „Po stopách Xapatanu„

Hra se zakládá na legendě vyprávějící o mexickém státu San Luis Potosí, jméno znamená „bohatství“. A právě zde se nachází mýtické místo zvané Xapatan. Každá dívka musí jednou ve svém životě za východu slunce odejít do tajemné jeskyně, aby zde našla jednu ze sošek bohů, která ji má ochraňovat. Do každé byl vložen jeden drahý kámen… a jak to tak bývá, jedna dívka je chtěla odnést všechny. Bohové se rozhněvají a zajmou ji. Na jedinou stezku, vedoucí k posvátnému místu, nastraží past, ke každé pak postaví strážce hory. Dobrodružství na záchranu se rozhodne postoupit sedm mladých mužů, jen jednomu jedinému se však podaří dostat se zpět i se zajatkyní.

PŘEČTĚTE SI: Legenda Klíče od pevnosti Boyard stále žije, ve Francii už 22. rokem

Toliko k hlavní myšlence soutěže „Po stopách Xapatanu„. Ačkoli duchovním otcem je Jacques Antoine, tedy stejný muž, jenž vymyslel právě Fort Boyard, hra se dočká „pouze“ dvaceti vydání. Soutěž produkuje stejná televize – Antenne 2 (od roku 1992 dochází k přejmenování na France 2), první díl je ve Francii uveden v roce 1992. Hra odehrávající se v přitažlivém prostředí poblíž města Ciudad Valles se nakonec dostává do zahraničí, zhlédnout francouzskou verzi mohou například diváci DSF v roce 2001. Čest vidět tento formát na obrazovkách měli i tuzemští diváci, Česká televize vysílala soutěž v letech 1992-1994, později přešly reprízy na TV Nova. Největší kritici namítají, že v soutěži je omezený počet překážek a úkolů. Přesto všechno, zůstává „Po stopách Xapatanu“ v paměti mnoha diváků.

Po stopách Xapatanu vedou soutěžící úkoly, mapa a pergamen. Zdroj: Antenne 2

Kdo ve hře soutěží? Sedm mužů a jedna žena

Sporným momentem hry je prvek pomyslného „vůdce“, sedm mužů je ve službách právě onoho jediného „vyvoleného“. Společně prochází nástrahami, přesto na konec dojde jediný. Na zádech má každý člen výpravy pouzdro s výstrojí, ve chvíli, kdy o ni přijde, soutěž pro něj končí. Smyslem hry je neztratit pergamen se symbolickým jazykem dávných indiánů, ten totiž dopomůže týmu odhalit, o jakou z dvaceti sošek má enormní zájem profesor Grégory. Se symboly se soutěžící setkávají na třech místech, pokaždé se dostane část vysvětlení.

AKTUÁLNĚ: Česká televize vrací na dva letní měsíce Hry bez hranic

Aby pravidla hry nebyla snadná, také ve formátu „Po stopách Xapatanu“ omezuje soutěžící časový limit, ten je něco pod 80 minut, což je délka trvání jedné epizody. Profesor Grégory (hraje Grégory Franck) nabízí odměnu 100 tisíc franků za správnou sošku (15 000 euro). Poškodí-li soutěžící sošku, odměna klesá na 20 tisíc. Vyprší-li časový limit, což znamená, že profesor odjede vlakem z nástupiště, nebo dovezou špatnou sošku, neodejde tým s prázdnou, odměna bude 5 tisíc franků a odkoupí ji asistent profesora.

Během putování narazí soutěžící na tři kameny odhalující význam symbolů. Zdroj: Antenne 2

Neopomenutelnou roli hrají též „kandidátka„, teda žena, jež musí v jeskyni vysoko na posvátné hoře nalézt všech dvacet sošek „bůžků“. Nemusí přímo najít všechny, důležitá je jedna hledaná. Po příjezdu kandidáta se společně poradí, kterou chce profesor získat. Na cestě doprovází sedmičlenné mužstvo řidička a průvodkyně Sophie Davantová. Samozřejmě nesoutěží, hráčům vysvětluje principy překážek, povzbuzuje je a přepravuje od jedné překážky ke druhé.

Z ARCHIVU: Televizní zábava v devadesátých letech, příliš mnoho soutěží

Na konec celé cesty může jen kandidátka a jeden ze sedmice mužů. Pro nebezpečnou cestu pomocí lanovky potřebují již zmíněné vybavení. Soutěžící hry „Po stopách Xapatanu“ smí ke zdolání překážek použít fyzickou sílu, šikovnost, hbitost a logické myšlení pro rozluštění pergamenu.

Zatímco muži putují, jedna kandidátka v jeskyni hledá sošky bohů. Zdroj: Antenne 2.

Protivníci v maskách, na koních a z Amazonie

Celou dobu se soutěžnímu týmu staví do cesty kromě překážek i nepřátelé. „Strážci hory“ jsou muži se zahalenými obličeji, jejich masky mají hlavy podobné kultuře Olméků, jejich kultura se objevuje v Mexiku roku 1200 před naším letopočtem a jejich středisko se nacházelo na pobřeží Mexického zálivu. Jejich národ je známý též posvátnou míčovou hrou, což však má s naším příběhem jen málo společného. Úkolem je samozřejmě znemožnit postup směrem k jeskyni.

DOPORUČUJEME: Aréna národů – stane se u nás novou legendou jako Hry bez hranic?

Jiní nepřátelé jsou jezdci na koních, velmi dobře ovládají laso, jímž se snaží v určitých disciplínách znehybnit muže a amazonky jim následně mohly odcizit pouzdro s výstrojí. Nejobávanější postavou v soutěži „Po stopách Xapatanu“ je „Černý jezdec„. Amazonky jsou ženy s maskou přes oči, podporují úsilí jezdců a strážců hory.

Amazonky se snaží soutěžícím škodit a ukrást jim výzbroj. Zdroj: Antenne 2.

S čím se soutěžící potýkali?

Soutěžní trasa „Po stopách Xapatanu“ obsahuje zhruba 12 překážek, přičemž čtyři mají alternativní cesty přes území Černého jezdce. Věnovat se budeme jen některým z nich. Na úvod se soutěžící vypořádají s „Rančem poslední šance„, zde odklízí rohože a jsou pod nájezdy jezdců na koních a amazonek. Posléze se mužstvo potýká s odsunutou částí mostu, řetězem přes cestu.

GLOSA Z ARCHIVU: Původní formáty nejsou in, frčí licencované

Dvoudílná ohrada s voly následuje po prvním kameni vysvětlujícím symboly pergamenu se šesticí sošek. Voly musí tým vyhnat z jedné části do druhé.  Jakmile se soutěžící dostanou přes tuto překážku, dojedou na most, který je zčásti stržen strážci. Nyní je na hráčích najít chybějící část dřevěného mostu, odbíjet nájezdy strážců a vyrazit dále.

Strážci hory brání soutěžícím v postupu. Zdroj: Antenne 2.

Ani v další části soutěže „Po stopách Xapatanu“ nejsou překážky jednoduché, dobýt musí soutěžící sloupy. Přes cestu je natažena síť a za ní matrace. Síť je ovšem přivázána ke dvěma sloupům a na nich hlídají strážci průjezd. Vybaveni jsou štítem a kandidáti musí pomocí improvizované houpačky strážce srazit a síť rozvázat.

PÁTREJME V ARCHIVU: Televizní zábava v sedmdesátých a osmdesátých letech, VUML na obrazovce

V neposlední řadě absolvují kandidáti slalom mezi pytli – cesta přes trám je nebezpečná kvůli pohyblivým pytlům, jež jsou ovládané z vyvýšené rampy. Dále je třeba odklidit otýpky, zvednout závoru hlídanou strážci. V průběhu někteří soutěžící končí. Na samém konci se „vyvolený“ kandidát vydá za kandidátkou a společně s pomocí pergamenu hledají hledanou sošku. V časovém limitu se musí dostat na nádraží za profesorem a získat odměnu. Cesta na nádraží není opět snadná, zdolat ji mohou jen pomocí lanovky na řekou po výšlapu 320 schodů.

Posledním úkolem je najít správnou sošku, zastihnout profesora a získat odměnu. Zdroj: Antenne 2.

Informace ze zákulisí

Autorem hudby k soutěži „Po stopách Xapatanu“ je Paul Koulak, na svém kontě má rovněž melodii k soutěži „Klíče k pevnosti Boyard„. Chcete-li si poslechnout ukázky jeho tvorby, najdete je na jeho oficiálním webu.

POČÁTKY ČST: Televizní zábava v padesátých a šedesátých letech, politika vždy a všude

Jednotlivé díly soutěže „Po stopách Xapatanu“ sledovaly zhruba 4-4,5 milionu diváků, dvacet misí mělo problémy najít si své místo a fanoušky, a tak nebyla soutěž obnovena a páteční vysílací čas ztratil svou legendu. Poprvé mohli diváci Antenne 2 zhlédnout hru 21. února 1992 ve 20:50, poslední pak 3. července (opět pátek).

TELEVIZNÍ SOUČASNOST: Televizní zábava v novém miléniu, tvoříme hvězdy

Formátu se zúčastnily i celebrity, českému čtenáři a divákovi bude většina z nich sice neznámá, přesto zde uvedeme jedno poměrně známé jméno. George Beller, francouzský moderátor, se pravidelně objevoval v roli průvodce Her bez hranic.

Profesor Grégory čeká na konec časového limitu, nedorazí-li soutěžící včas, připraví se o značnou částé své potenciální výhry.

Považujete Xapatan za legendu nebo jen příjemnou vzpomínku?

Dobrodružná francouzská hra „Po stopách Xapatanu“ uchvátila nejednoho českého diváka. Tento formát však nebyl tolik úspěšný, aby si získal podporu a dočkal se druhé sezóny. Počet disciplín byl skutečně relativně omezený, přesto lze čekat, že by tvůrci v případě pokračování přišli s novými nápady. Formát se nedočkal žádné zahraniční adaptace. Jedním z důvodů mohou být vysoké finanční náklady, ale rovněž relativní neúspěch ve Francii.

Ani tentokrát nebudou chybět videa související se soutěží „Po stopách Xapatanu„. Kromě dvou upoutávek (anglická a francouzská verze) jsme pro vás vypátrali jednu epizodu, v níž účinkuje již zmíněný francouzský moderátor George Beller.

Příští týden budeme v našem letním seriálu pokračovat. Ani tentokrát Francii tak zcela neopustíme…

Zhlédněte celou epizodu legendární soutěže. Video je rozděleno na několik částí, po skončení přehrání jednotlivých dílů vyčkejte a zobrazí se odkazy na další částí.