Politická střelnice, nudná ale divácky funkční

RECENZE: V recenzích jsem dlouho opomíjel pořady televize Barrandov. Nebylo to ale ani tak proto, že bych proti této stanici něco měl. Důvod je daleko prostší. Bylo mi jasné, že pokud se pustím do pořadů TV Barrandov, čeká mne setkání se Zuzanou Bubílkovou a její politickou střelnicí a do toho se mi vážně nechtělo. Tento pořad má sice momentálně pauzu a znovu se objeví až v březnu. To nám ale nebrání podívat se na něj podrobněji.

Můj strach ze Zuzany Bubílkové

Barrandov je z hlediska vlastní tvorby typickou nízkonákladovou stanicí. Vlastních pořadů nemá mnoho a ty které má, jsou natáčeny s pokud možno minimálními náklady. Barrandov se,  co do kvality pořadů podobá Nově v jejích počátcích, co do počtu ovšem srovnávat nelze. Nova v prvních letech totiž točila téměř všechno, co ji napadlo, že by se mohlo dát natočit a teprve později začala dávat větší důraz na propagaci několika málo formátů. Na Barrandově jsou oproti tomu nuceni uvažovat ekonomicky už od začátku.

Měl bych ale asi krátce vysvětlit, co mě odrazovalo na Zuzaně Bubílkové a proč mě tato bývalá slovenská novinářka dlouhodobě děsí. Už v dobách pořadu České televize S politiky netančím, v něm se Bubílková poprvé po boku Miloslava Šimka objevila coby satirička, jsem se nebyl schopen vyrovnat s její mírně husákovskou kombinací slovenštiny s češtinou. Bubílková totiž podivně šišlavým způsobem kombinuje slovenský akcent s českým jazykem, a i když to nepochybně nedělá schválně, tak je tento způsob mluvy místy opravdu uši rvoucí. Kdyby byla Zuzana Bubílková zůstala u slovenského jazyka, který se jí stal za léta prožitá na Slovensku rozhodně bližším, byl by mi její projev výrazně sympatičtější.

Dalším naprosto typickým moderátorským rysem Zuzany Bubílkové, který mne vždy odrazoval od jakýchkoli pořadů, v nichž vystupovala, je podivná afektovanost jejího projevu. Na to, že přehrávají někteří herci jsem si už zvykl, ale Bubílková je jedinou přehrávající moderátorkou. Díky její dikci vždy bezpečně poznám, kdy bych se měl začít smát, kdy ještě bude vtip pokračovat a kdy bych se měl pro jistotu přestat smát.

Nicméně nakonec jsem se odhodlal a pořad Politická střelnice opravdu zapnul.

Grafika a Pepíček

Úvodní grafika je naprostou televizní klasikou, která nezaujme, ale ani neurazí. Je jen škoda, že právě mladá televize jako Barrandov nerazí v oblasti grafiky výrazně progresivnější trend a vizuální nudu nenechává svým starším konkurentkám.

Stejně jako grafika, možná o něco hůř, je na tom studio. Velkou bolestí českých stanic jsou malá, ba dokonce miniaturní studia, ve kterých jakékoli pozadí prostě nefunguje. Pozadí totiž vypadá nejlíp, pokud je oproti moderátorovi mírně rozostřené a dává tak pocit prostoru. To ovšem dokážete pouze s velkým studiem. Pokud máte studio velikosti kobky, dojem prostoru vytvoříte jen těžko a Zuzana Bubílková narvaná mezi pultem a pozadím bude prostě jen Zuzanou Bubílkovou narvanou mezi pultem a pozadím.

Po obsahové stránce není půlhodinová Politická střlnice žádnou inovační explozí, ale to snad ani nezle čekat. Pořad v sobě kombinuje několik prvků, které se k divákovi vracejí s urputností zacykleného bumerangu, nebo snad leště líp s nanervyjdoucností přeskakující gramofonové desky.

Nic proti satirickému komentování politického dění, ale pokud je kombinováno s vtipy, které jsme všichni slyšeli už ve školce, potom osobně mohu mluvit spíš o trýznění než o zábavě. Vymýšlet každý týden novou várku vtipných glos sice není nepochybně žádná legrace, ale ulehčovat si přípravu scénáře vtipy o Pepíčkovi, to by mělo být skoro až trestné.

Musím přiznat, že některé glosy jsou vlastně vymyšlené docela dobře a mohly by být i vtipné, jenže Zuzana Bubílková je přidanými vtipy i svou osobitou prezentací naprosto spolehlivě dokáže zabít.

Nudný rozhovor a domixovaný smích

Jestliže jsem se při glosování příliš nebavil, pak při rozhovoru s hostem jsem tiše umíral. Asi bych měl podotknout, že jsem vydání Politické střelnice shlédl několik, ale ani jeden z rozhovorů nebyl zajímavý. Možná to bylo i tím, že hosté byli v podstatě vážní a nudní, možná tím, že se Zuzana Bubílková svým vtipným otázkám smála víc než její hosté.

Na druhou stranu ale chápu, že rozhovor je zkrátka levnou výplní části pořadu a pokud bych chtěl minimalizovat náklady na výrobu pořadu, potom bych s použitím rozhovoru neváhal ani minutu.

Zajímavým prvkem jsou písemné a telefonické příspěvky diváků. Mohl bych je okomentovat, ale to mi snad za to ani nestojí. Opravdu je někdo ochoten zatelefonovat do televize aby ukázal, že nemá smysl pro humor? Bohužel ano.

Výrazně zajímavější je anketa z ulice. Ta je místy opravdu vtipná, i když jako většina anket především proto, že si mohu říci, jaký jsem já sám oproti zpovídaným inteligentní chlapec.

Pořad politická střelnice má ještě jednu součást, kterou nemohu pominout a tou je přimixovaný smích.  Za každým vtipem, někdy za každou větou je v postprodukci dodáván smích, který mi má naznačit, že to co jsem právě slyšel je opravdu humorné a tedy, že se bavím. Nebavil jsem se.

Recenzent a divák nejsou totéž

Předchozím odstavcem bych byl recenzi pořadu Politická střelnice radostně ukončil, jenže to bych se jednoho večera nesměl ocitnout v jednom menším městě, v jedné restauraci, kde běžela nezbytná televizní obrazovka a kolem ní posedávali štamgasti.

Asi bych si ani nebyl všímal, co že to na obrazovce běží, kdyby se od skupinky štamgastů nezačal ozývat smích. Podíval jsem se pozorněji. Na obrazovce právě byla Zuzana Bubílková a pořad Politická střelnice. Vydržel jsem pozorovat štamgasty celou půlhodinu. Je Politická střelnice opravdu bavila. Smáli se i všem obehraným vtipům, smáli se glosám. Smích mírně prořídl při rozhovoru, ale jinak vůči nim pořad fungoval naprosto dokonale.

Chtě nechtě tedy musím přiznat, že recenzent a divák zkrátka nejsou totéž a chyby, které vidím já, běžného diváka vůbec nezajímají. Nudná grafika? Malé studio? Tisíckrát obehrané vtipy, nebo špatná výslovnost moderátorky? To všechno nehraje vůči většinovým divákům žádnou roli.

Místo kritického šlehu tedy musím uznat, že Politická střelnice je v poměru cena výkon dobře nastaveným pořadem a co víc, pořadem, který diváky baví.