NÁZOR – Pokaždé, když provozovatel satelitní služby Skylink oznamuje zvýšení servisního poplatku, si vzpomenu na menší spor, který jsem měl s šéfem této služby před několika lety. Týkal se pochopitelně příjmu televize ze satelitu „zdarma“.
Ilustrační foto Shutterstock.com
Vypínání analogové televize přineslo nové klienty (nejen) satelitním operátorům
Psal se rok 2009 a Skylink patřil mezi největší hráče na poli satelitní televize. Jeho dominance byla do značné míry daná tím, že svým klientům nabízel dlouhodobý příjem základních televizních programů „zdarma“ – tedy přesněji – pouze za jednorázový poplatek.
Pokud jste v té době chtěli přijímat české a slovenské programy ze satelitu, stačilo zakoupit středně drahý satelitní přijímač a přístupovou kartu, jejíž cena se v té době pohybovala v řádech tisíců korun. Postupně se však snižovala vzhledem ke konkurenčnímu boji. Skylink totiž nebyl jediný, kdo nabízel příjem satelitní televize zdarma. Měl však výrazně víc aktivních karet než tehdejší konkurent Gital / CS Link.
Pozitivní změna pro Skylink přišla v letech 2008 a 2009 v důsledku postupného vypínání analogového televizního příjmu. Řada diváků tehdy stála před rozhodnutím, zda bude televizi přijímat i nadále na běžnou anténu, nebo investuje do satelitního přijímače s přístupovou kartou. Satelit už v té době nabízel vyšší obrazovou kvalitu a větší počet dostupných stanic než nastupující digitální příjem na běžnou anténu. Pro mnoho lidí to tedy byla jednoduchá volba a počet diváků využívajících satelitní příjem televize strmě vzrostl.
Příjem na běžnou anténu je zdarma, satelit může být (dočasně) taky zdarma
Státní kampaň k přechodu na digitální vysílání, na které jsem participoval v roce 2009, tehdy zdůrazňovala, že příjem programů na běžnou anténu v rámci digitálního vysílání DVB-T bude i nadále zdarma. Za jiné způsoby příjmu – tedy satelit, kabel nebo IPTV – však bude muset klient platit.
S touto argumentací nesouhlasil šéf platformy Skylink Jaromír Glisník. Ten naopak zdůrazňoval, že i satelitní příjem základních programů je fakticky zdarma. Liší se pouze tím, že klient musí investovat do koupě satelitního kompletu včetně přístupové karty, případně zaplatit za odbornou montáž.
Zásadní rozdíl: volné vysílání versus kódované
V té době měl pan Glisník v podstatě pravdu. Satelitní televize byla skutečně dostupná zdarma. Poměrně zásadní rozdíl byl však v tom, že základní televizní kanály dostupné na běžnou anténu vysílají bez kódování a jsou volně dostupné v režimu FTA neboli free to air. Otevře je i ten nejlevnější set top box za několik stovek korun.
V případě satelitu jsou ale ty samé televizní stanice kódované. Běžný nejlevnější set top box je tedy neotevře. Příjem těchto stanic může být navíc kdykoliv zpoplatněn. A právě k tomu došlo i v případě Skylinku.
Tuto službu totiž koupila mezinárodní skupina M7 Group a právě nový vlastník televize Skylink rozhodl o zavedení tzv. „servisního poplatku“. Ten měl původně jen pokrýt náklady na správu přístupových karet a provoz klientského centra. Ve skutečnosti se stal významným vedlejším příjmem operátora. Poplatek začínal na symbolických 29 korunách měsíčně, postupně stoupal až na nyní avizovaných 70 korun měsíčně.
Nelze nabízet zdarma něco, za co musí operátor platit
Tento příběh názorně ilustruje, jak zrádné je nabízet a slibovat služby „zdarma“. Provoz satelitní televize není v našich podmínkách vůbec levnou záležitostí a jako takový jej nelze nabízet klientům úplně bez poplatku. Pokud navíc pravidelně rozšiřujete programovou nabídku a přidáváte kanály v HD rozlišení, je logické, že tyto služby musíte z něčeho platit.
Ti, kdo se v předchozích letech nechali zlákat na satelitní televizi „zdarma“, mohou být kvůli stoupajícímu servisnímu poplatku právem rozhořčeni. Klientů Skylinku však výrazně neubylo. Lze tedy předpokládat, že většina lidí si nakonec uvědomila výhody příjmu přes satelit. Případná úspora několik desítek korun měsíčně totiž nestojí za to, abyste přecházeli zpět na běžnou anténu. Nutno dodat, že i ve Skylinku to moc dobře vědí…
